Pavel Hajný Bücher

Setkat se s Janem Antonínem Baťou muselo být nezapomenutelným zážitkem, dnes už málokdo může říci, že měl to štěstí. Tento svérázný a hudebně nadaný společník opustil republiku a po válce se už nevrátil, mohl by však být obžalován za velezradu, které se nedopustil. V knize se dozvídáme o jeho životě, od vraždy ševce, která odstartovala příběh Baťů, přes učňovská léta u nevlastního bratra Tomáše, až po setkání s významnými osobnostmi jako lord Runciman, Edvard Beneš a G?ring. Po odchodu do Ameriky začal budovat nový Zlín, avšak jeho cesta vedla z jedné emigrace do druhé, až se usadil v Brazílii, kde se pustil do kolonizace pralesa. Konec jeho života byl poznamenán soubojem se synovcem, který se po letech přihlásil o klíče k baťovskému království. Kniha obsahuje dosud nepublikované fotografie, Baťovy vlastní statě a dokumenty, pro něž byl odsuzován, včetně plánu na přesídlení republiky do Patagonie. Tento příběh je cestou, jak poznat a možná i zamilovat si Baťu, navzdory roli, do níž se dostal.

Dostat se k Tomáši Baťovi tak zblízka je skoro dobrodružství. Z jeho image by si z Čechů přivlastnil kousek kdekdo. V této knize najdete spoustu nově objevených pravd i popření některých z těch už vžitých. I zblízka však zůstává Tomáš géniem, ale i neuvěřitelně blízkým hrdinou, nanějž si chcete málem sáhnout.

Tomáš Baťa byl nesporně nejvýznamnějším československým podnikatelem, jemuž se povedlo oslovit svým zbožím – ale i svými lidmi – úspěšně celý svět. Víme ale něco o jeho ženě Marii Baťové? O sedmnáct let mladší Marie, vídeňská Češka z rodiny c. a k. dvorního bibliotekáře s nejlepšími školami by si – přesazena do napůl ještě valašské vesnice, napůl už industriálního Zlína – měla spíš zoufat. Namísto toho se tam stala úžasnou osobností vyvažující racionalitu svého muže a zvládající diplomaticky i ty nejožehavější problémy. Nebylo jí ještě čtyřicet, když Tomáš havaroval s letadlem a ona zůstala sama. A brzy čelila další výzvě – musela se na začátku války vrátit do protektorátu, aby jí nacisté nezabavili celý majetek. Přestože se de facto stala rukojmím nacistů, dokázala pomáhat rodinám popravených a zatčených odbojářů. Byla to dáma, která dokonce pomáhala financovat Slovenské národní povstání. – Že jste o tom v životě neslyšeli? – Není divu, předchozí režim měl na jméno Baťa spadeno. Tím spíše, že i všude jinde na světě zůstalo symbolem úspěchu. I na tom měla svůj podíl.

Pět her vybraných z české televizní dramatické tvorby let 1960-1965, z nichž každá je svým způsobem ukázkou charakteru a možností s televizí se zrodivšího nového literárního útvaru. - Zítra a pozítří / Jiří Hubač - Zámek pro Barborku / Drahoslav Makovička - Tři chlapi v chalupě/ Jaroslav Dietl - Domácí víno / Pavel Hajný - Příběh o životě a smrti / Jiří Šotola Sestavil a doslov Televizní hra a některé otázky vztahu televize a umění napsal Vladislav Čejchan.

Svazek humoru a satiry, v němž pět mladých začínajících autorů (Vladimír Klapka, Hana Dlouhá, Sylva Daníčková, Jana Knitlová, Pavel Hajný) se představuje svými povídkovými cykly a novelami.

Hlavní hrdina, mladý archeolog Petr Sádek, putuje současnou moravskou krajinou; určuje hodnotu a význam prehistorických nálezů a současně soukromě, na vlastní pěst pátrá po stopách romantického příběhu, o němž slyšel v dalekém Samarkandu: jak se na konci války jeden voják zamiloval, oženil, jak svou lásku ztratil a po letech málem znovu našel. Co je v té dávné historii pravda a kolik do ní vložila jeho představivost? Čas pozměňujeskutečnost, to si Petr jako historik uvědomuje v ulicích starého i nového Samarkandu stejně jako ve valašských městečkách a vesnicích. Dozvědět se, jak to tenkrát opravdu bylo, znamená však pro Petra najít cestu zpět do Samarkandu, podat důkaz přátelství a snad ještě víc...