Jaroslav Kovanda Bücher

Poesie sochaná, poesie sošná. Neobyčejná a vyzrálá sbírka malíře, sochaře, spisovatele – Jaroslava Kovandy.

Nová próza zlínského básníka Jaroslava Kovandy (1941) je sérií poetických deníkových zápisů, v nichž autor svérázným jazykem a osobitým stylem medituje o věcech lokálních i globálních, přízemních i nadzemských, dávných i aktuálních. Portrét jednoho roku sice rámují čolci a horák, nafouklé žáby a prezident Bush, písíčko a klofání - ale jeho těžištěm není nic menšího než existenciální trojčlenka život, láska, smrt. Knihu doprovázejí ilustrace Michala Machata.

Vítězné národy mají své historické hrdiny, zatímco poražené obvykle lumpy. Časem se však z obou stávají hrdinové, nebo alespoň nositelé Nobelových cen míru. Literární hrdinové jsou vzácnější. Velká řecká literatura se pyšní Odysseem, Španělé donem Quijotem, Francouzi Gargantuou a Pantagruelem, a Češi mají Kašpárka, Švejka a Járu Cimrmana. Valašsko však nemá tolik štěstí. V Hrubé Lhotě se v roce 1876 v rodině Jana Karafiáta narodili jen Broučci. Příběh Jury Vičíka začíná jeho podivuhodným narozením a pokračuje pohádkovým dětstvím a mládím, které se promění v dospělost plnou zápasů s těžkými dějinami. Děj je však v této knize až na druhém místě; klíčová je „melasa řeči“, jak ji nazval autor Jaroslav Kovanda. Vičíkova postava se v ní stává kormidelníkem, zatímco se objevují zmínky o zlínské baťovské kolonce Letná, koupališti Baťák, automobilech a motorkách na Zlínsku, a figurách zlínské galérky. Dále se tu vyskytují Zbožáky a Valašsko, od Karlovicka po Vizovice, s atmosférou let „zarajchových“ a padesátých. Příběhy Jury Vičíka jsou psány v jeho rodné valaštině, což může některé ctitele pražského dialektu a spisovné češtiny znepokojit. Ale jak jinak!

Výbor z básnické tvorby Jaroslava Kovandy. Kniha je koncipována tak, aby odrážela Kovandovu básnickou mnohovrstevnatost. Sestává proto z tematických celků, jež jsou napájeny nejenom z tzv. velké i malé historie (intimní, rodinná, kolektivní, areálová paměť), ale představují také autorovy básnické překlady, poezii pro děti či jeho práci pro časopis Psí víno, jenž v 90. letech založil. Všechny tyto žánrové proměny vytváří organické a autentické prožívání člověka našeho věku. Kovandův básnický svět velmi specificky vyrůstá ze spojení vážného a humorného, z poetiky každodennosti, ale rovněž z jedinečné práce s dědictvím surrealismu, z neustálého experimentování imaginativního, slovního i formálního – nejde jen o reflexivní básně s bohatou obrazností, ale také o básně citlivě odposlechnuté či o tvůrčí práci s (rodinnými) deníky. Kniha je doprovozena Kovandovými malbami, jež dotváří celek autorova svérázného (zlínského a archlebovského) světa, na nějž se dívá se svou typickou nadsázkou. Jedním z cílů stávajícího výboru je zařadit tohoto básníka, prozaika a malíře do kánonu české poezie, kde je jeho právoplatné místo. Málokterým dílem české poezie prochází člověk svým vyměřeným časem osobním, rodinným i společenským tak intenzívně jako v básních Jaroslava Kovandy.

Kniha popisuje osud člověka, který své mládí prožil v období německé okupace a v poválečném tzv. lidově demokratickém období především ve Zlíně. Jedná se v podstatě jakousi zlínskou mozaiku, složenou nejen z běžné prózy, ale i z dobových materiálů.

Čtvrtá básníkova sbírka. Jednotícím motivem je svérázný strýc Jan Fila, zvaný Svedrup (zkratka Svépomocného družstva). V básních najdeme Baťovské motivy, vzpomínky na válku i dobu totality.

Soubor básní, autorova prvotina, Za oknem Erben, je jakýmsi souhrnem toho nejlepšího z jeho svébytné poetiky.

Příběhy v komiksových stripech jsou prokládány básničkami, které starý muž spolu s Lilly při venčení sepisují, veršují o tom, co je ten den cestou potkalo. Jednou o slimákovi, jednou o pulcích v louži, o rudých třešních v korunách stromů nad hlavou nebo o rogalu letícím vysoko nad nimi a všechno naplno prožívají tady a teď. Při vší rozvernosti i hravé ironii básní, zaznívají v podtextu tóny o lásce k přírodě, o lidské neopakovatelnosti, o malých zázracích, které „s pomocí slov“ člověk denně prožívá.

Výbor z básnické tvorby Jaroslava Kovandy z let 1968–2005.