Josef Rauvolf Reihenfolge der Bücher

Mit diesem Roman eröffnete der Autor einen neuen Raum: den »Cyberspace«, den Kosmos hinter dem Bildschirm, und begründete zugleich eine postmoderne literarische Bewegung in den USA der Achtziger Jahre: den »Cyberpunk«, die Beschreibung einer anarchischen und chaotischen Hackerszene. Ausgehend von der Idee, ein sog. Interface, eine Direktverbindung zwischen menschlichem Gehirn und elektronischen Datenverarbeitungssystemen, herzustellen (erste Versuche, auf Chips Nervenzellen wachsen zu lassen, verliefen erfolgreich), steht der Datenkosmos dem Bewußtsein direkt zur Verfügung und vermag das unmittelbare Gefühl von Allwissenheit und Allgegenwart zu vermitteln. Der Hacker mit der Steckdose in der Schläfe, der die Speicher von Firmen und anderen Institutionen durchstreift, um an wertvolle Daten wie Formeln und Erfindungen heranzukommen, die sich in klingende Münze umsetzen lassen, ist der Glücksritter der Zukunft. Als Söldner von Multis nehmen die Hacker Aufträge an, um sich zu streng geheimen Daten der Konkurrenz durchs Eis zu hacken (ICE = Intrusion Counterattack Equipment), durch gefährliche elektronische Sicherheitseinrichtungen, von denen ihnen bei jedem unvorsichtigen Schritt das Gehirn ausgebrannt werden kann.

Dobrá bloncka je soubor různorodých Kerouacových textů, který rekapituluje témata, ke kterým se vracel, a to různými formami, beletristicky i žurnalisticky. Nacházíme v něm nepublikované povídky a prozaické fragmenty, publicistické texty o literatuře, o sportu, o jazzu, o beatnické generaci. Argo vydává Kerouacovy texty dlouhodobě a soustavně a spolupracuje s celou řadou předních překladatelů, a většina z nich se objevuje i v nejnovějším kerouacovském svazku. Tato antologie Kerouacových témat se tak stává i jakousi antologií překladatelských přístupů.

Kerouac's classic fictional tribute to Neal Cassady. Many years before its first unabridged publication, 'Visions of Cody' became an underground classic. Written by Kerouac at his creative zenith, the book is a celebration of the life of Neal Cassady, his great friend and inspiration. Appearing here as Cody Pomeray, Cassady was also immortalised as Dean Moriarty in 'On the Road'. The son of a drunken Denver drop-out, brought up homeless and motherless during the Depression, Cassady lived his life raw -- hustling in pool halls, stealing cars for marathon joy rides across the States, living wild and penniless amongst society's misfits and outcasts. He left a sizzling reputation in his wake, becoming the insane Beat Demon of San Francisco. Through him Kerouac created one of the few lasting heroes of 20th-century literature and established himself in the great tradition of American letters.

The first great "Beat Generation" novel takes readers in the heart of bohemian post-war New York City in search of the origins of this literary movement, which included such innovators as Jack Kerouac, Allen Ginsberg, and Neil Cassady. Reprint.

Kniha se skládá z 27 povídek, jejímž hlavním hrdinou, jako ve většině Bukowského knížkách, je Henry Chinaski. Henry nežije na výslunní a umožňuje nám zahlédnout Ameriku i z její druhé, stinné stránky. Také tato jeho kniha je o lidech dole a ukazuje nám jejich běžný rutinní život, který se tolik liší od neustále proklamovaného „Amerického snu“.

Willkommen im Cyberspace! Datenkuriere mit gefährlicher Software im Hirn; Konsolencowboys, die auf virtuellen Highways unterwegs sind; Hacker, die jede Verschlüsselung knacken, wenn am Ende nur die Kohle stimmt; aufgemotzte Körper und Gehirne mit Upgrades – das alles ist Gibsons Cyberpunk. Und doch steht im Mittelpunkt seiner Kurzgeschichten immer das Individuum, das irgendwie versuchen muss, mit Realitäten, virtuellen wie physischen, zurecht zu kommen … In zehn Kurzgeschichten, die zum Teil die Grundlage für seine weltweit gefeierte „Neuromancer“-Trilogie bilden, zeichnet William Gibson eine Zukunft, die direkt vor unserer Tür lauern könnte. Die Story „Johnny Mnemonic“ wurde 1995 mit Keanu Reeves in der Hauptrolle verfilmt.

Přestože je Jaromír Nohavica naší nejvýraznější písničkářskou osobností, která v mnohém přesahuje rámec folkové hudby, dosud o něm nevyšla žádná monografie. Rozsáhlá publikace z pera hudebního publicisty Josefa Rauvolfa je tedy svým způsobem unikátní. Autor se na základě mnoha pramenů, ale také přímých svědectví pokouší rozklíčovat fenomén Nohavica. Dává jeho tvorbu do kontextu s písničkářovým životaběhem i s dobovými událostmi. Rauvolfův knižní portrét je pestrý a detailní, zároveň ale komplexní, přesvědčivý a veskrze objektivní. A to i díky tomu, že svými svědectvími přispěly takové osobnosti folkové scény, jako např. Pavel Žalman Lohonka, Wabi Daněk či Pavlína Jíšová.

Kapitoly o americkém hard coru a punku 1. Na počátku bylo CBGB´s: Ivan Král, Iggy Pop, Stooges, John Cale, Ramones, Misfits, The Queers 2. Politika v oblasti Zálivu: Dead Kennedys, East Bay Ray, Jello Biafra a jeho náhradník Brandon Cruz, M.D.C. 3. Kanadské injekce D.O.A.: Hard Core Logo, Shithead o filmu 4. Washington: Bad Brains, Minor Threat, Black Flag, Henry Rollins 5. Jiná města, jiné scény, jiné názory: Poison Idea, Killdozer, Hüsker Dü 6. Ještě jednou Ramones a hokej: Hanson Brothers 7. Crossover: D.R.I., Suicidal Tendencies, Biohazard 8. NYHC: Murphy´s Law, Agnostic Front, Sick Of It All, Madball, Walter Schreifels 9. Neopunk: Green Day, Offspring, US Bombs, Chip Hanna, No Use For A Name 10. Irák a návrat politiky: Anti-Flag, Good Riddance, Defiance 11. Basa, bicí a experimenty na závěr: No Means No, Sabot

Drásavá výpověď o duševních stavech a pocitech narkomana a homosexuála, který marně touží po naplnění své lásky, je do značné míry autobiografická. Kniha z roku 1952 se odehrává v exotickém prostředí tehdejšího Mexico City, mezi různými životními ztroskotanci a je volným pokračováním autorovy románové prvotiny Feťák. Hlavní hrdina tentokrát prochází těžkými abstinenčními příznaky, které mu ve své děsivosti jen pozvolna odkrývají nepřátelský vnější svět a nechávají ho bezbranného vůči znepokojujícím vizím. Bolestivý návrat z drogové izolace se hrdina snaží zmírnit snahou nalézt partnera, lásku, která by zároveň byla vědomým kontaktem s okolním světem. Když však i tady ztroskotává, vydává se do Jižní Ameriky hledat záhadnou rostlinu, jejíhož odvaru používají místní léčitelé.