Jde o hluboce promyšlenou a inspirující práci o katolické liturgii od adventu přes Vánoce, Velikonoce, svatodušní svátky až po slavnost Všech svatých a Památku zesnulých. Uvádí známá i méně známá místa z římského misálu a breviáře, zamýšlí se nad nimi, rozebírá je, vykládá jejich smysl a symboliku a uvádí je do souvislosti jednak s obecným křesťanským poselstvím, jednak s jinými světovými náboženskými naukami a představami, přičemž se snaží najít společného jmenovatele ve smyslu " filozofie věků".
Kniha vynikajícího amerického publicisty pojednává o nejdramatičtejším dnu v dějinách světa, o dni, kdy zemřel Ježíš Nazaretský. Tento den zplodil lásku i zatvrzelost, přinesl lidstvu dobré i zlé a ovlivnil život bilionů lidí. A přece, když přátelé sňali Krista s kříže, nepovažovalto svět ani Palestina za významnou událost. V půvabné povídce to vystihl Anatole Frace: líčí starého Piláta, který si nemůže vzpomenout na jméno muže, jehož nechal popravit. Nic už mu ta událost neříká. "Den, kdy zemřel Kristus" není kniha teologická, nýbrž žurnalisticko-historická reportáž s realistickým přístupem k událostem onoho dne. Základní výzkum k ní provedli sice — jak říká autor — "čtyři výteční žurnalisté. Matouš, Marek, Lukáš a Jan”. Bishop však pracoval také s nepřeberným materiálem, který za dva tisíce let nashromáždili významní životopisci Ježíšovi, a s výsledky vlastního studia. Vznikl tak ojedinělý bestseller v reportážní literatuře. Bishop se snaží vidět Krista člověka v době, kdy se rozhodl trpět jako člověk. Snaží se ho vidět, jak se pohybuje ve své zemi, kde ho mnozí milují jako Božího syna a kde jím kněží jeruzalémského chrámu pohrdají jako podvodníkem... Je to kniha nestranná a nezaujatá. Nesnaží se řešit teologické problémy, ale konstatovat fakta. A to tak fascinujícím a přitom věrohodným způsobem, že plně zaujme každého čtenáře.
Johnsonovo dílo Dějiny 20. století je strhující příběh tohoto úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru. Knížka vzbudila velky rozruch na Západě nejen proto, že je mistrně napsána, ale hlavně tím, jak nemilosrdně odhaluje pravdu, všem levicovym intelektuálům tak nepohodlnou. Všude, kde se prosadil ideologický stát, vládne korupce myšlení, útlak, teror. Všude, kde stát zasahuje do tržního mechanismu či se dokonce stává neosobním „majitelem" hospodářství, vládnou úplatky, demoralizace a bída. Johnson si neklade žádné meze, jde-li o fakta. Rudá nit teroru se odvíjí v Africe, Asii i Latinské Americe za nepřetržitého potlesku západních intelektuálů. Podstatu zla však vidí autor v morálním relativismu, který po celá desetiletí brání demokracii, aby zvítězila. „DĚJINY 20. STOLETÍ" v mistrném překladu Jana Čulíka jsou nepostradatelnou učebnicí moderní historiografie. Čtenář záhy zjistí, že po čtyřicetileté izolaci neví o novodobých dějinách světa takřka nic.
Johnsonovo dílo Dějiny 20. století je strhující příběh tohoto úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru. Knížka vzbudila velky rozruch na Západě nejen proto, že je mistrně napsána, ale hlavně tím, jak nemilosrdně odhaluje pravdu, všem levicovym intelektuálům tak nepohodlnou. Všude, kde se prosadil ideologický stát, vládne korupce myšlení, útlak, teror. Všude, kde stát zasahuje do tržního mechanismu či se dokonce stává neosobním „majitelem" hospodářství, vládnou úplatky, demoralizace a bída. Johnson si neklade žádné meze, jde-li o fakta. Rudá nit teroru se odvíjí v Africe, Asii i Latinské Americe za nepřetržitého potlesku západních intelektuálů. Podstatu zla však vidí autor v morálním relativismu, který po celá desetiletí brání demokracii, aby zvítězila. „DĚJINY 20. STOLETÍ" v mistrném překladu Jana Čulíka jsou nepostradatelnou učebnicí moderní historiografie. Čtenář záhy zjistí, že po čtyřicetileté izolaci neví o novodobých dějinách světa takřka nic.
Ortodoxie, kterou Chesterton napsal roku 1908, je v podstatě autorovou duchovní autobiorafií či vyznáním a klíčem k jeho dílu. Lze bez nadsázky říci, že představuje tematický horizont a centrum všeho, co publikoval za více než čtyřicet let své bohaté literární činnosti. Je to obrana všeho, co autor považuje za lidskou existenci za nezbytné. Obrana pravdou postavenou na hlavu, aby přitahovala pozornost, bořila konvence, uvolňovala cestu nezaujatému pohledu na svět a zneklidnila člověka tak, že ztratí půdu pod nohama a začne hledat a přemýšlet sám.... celý text
The thirty-nine short essays that make up Chesterton's delightful book are the result of "sitting still and letting marvels and adventures settle on him like flies." Actually, the author does move around quite a bit-to Germany, France, and on foot in England when he tires of waiting for a train. Everywhere he goes, Chesterton looks at ordinary things and asks us to see how extraordinary they are: the contents of his pockets, the items in a railway station, pedestrians in the street. What appear to be trifles are actually tremendous, and he uses them as a springboard to expound on Christianity, the nuclear family, democracy, and the like with supreme clarity and wit. The essays gathered here are a testament to G.K. Chesterton's faith-not his faith in religion or a higher power, but in the ability to discover something wonderful in the objects, the experiences, and the people that cross our paths every single day. With his unique brand of humor and insight, he demonstrates how the commonplace adds enormous value to the landscape of daily life. Full of both good sense and nonsense, Chesterton's commentaries-first published nearly a century ago-remain fresh today.
Kniha popisující sedm úrovní posmrtného života. Vypravěčovi zemřel bratr ve válce. Jeho zoufalství bylo tak ohromné, tak všeprostupující až svou duchovní silou povolal indického mudrce. Mudrc vypravěče provede sedmi úrovněmi posmrtného života. Od první, kde se uhnízdily duše nejnevyvinutější až po sedmou, kde dlí duše nejstarší. Mladší duše se musí převtělovat a dostávat se po smrti na vyšší úroveň. Kniha je sice fiktivní, vymyšlená autorem, ale má velmi pozitivní energii. Pokud vám někdo umřel a jste z toho zoufalí, tato kniha má tu moc vám ulehčit.
Podtitul: „Literárně filozofické zkoumání díla jednoho z posledních existencialistů."
Podrobný rozbor románů, povídek, her a esejů Grahama Greena jakož i jeho života a osobnosti. Zvláštní pozornost je v knize věnována Greenově katolicismu, politickým názorům, jeho dvěma návštěvám v Praze, českým překladům a kritice za komunistického režimu, stylu a spisovatelské technice a všemu, co bývá označováno jako Greenův specifický svět – Greeneland.
