Hana Hrzalová Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Studie je postavena na kontrastu representantky "předbřeznového" ženství M.D. Rettigové, a bojovnice, nové ženy B. Němcové. Fučík ovšem nesrovnává dva lit. talenty, nýbrž dva typy, představitelky dvou období vývoje čes. literatury i celé čes. společnosti. Uzavírá: "Božena Němcová neníjen sladká, okouzlená duše, jen spanilá žena se srdcem bez konce toužícím a s nepochopitelně krutým osudem; také nejen trpitelka, hodná pozdní a nepotřebné lítosti; ale i duše odvážná, žena nová s krásným, nejlidštějším srdcem buřiče a osudem bojovníka."

Poštmistr Znamínko, čtyřicetiletý starý mládenec, je samotář, podivín, nebo alespoň člověk nekonvenční, netuctový, s originálními názory a chováním. Bohumil Říha sám jej označil za čechovovskou postavu a učinil tak z přesvědčení a oprávněně: Znamínko je tak trochu smolař, je i statečný, i bojácný; autor jej představuje v paradoxních situacích, s humorem i s nadsázkou, ironicky i v mírné parodii.

Navazuje na 1. a 2. díl: Přede mnou poklekni ; Čekání na krále.

Román s psychologickými prvky se odvíjí ve venkovském prostředí východního Slovenska na začátku padesátých let. Do rodné vsi se po výkonu vojenské služby vrací citově zklamaný mladý muž. Jeho cesta k vnitřní vyrovnanosti jejitřena i veřejnými událostmi, když krátce po jeho návratu dochází k založení družstva a hrdina se ocitá uprostřed svárů a utrží i nejeden šrám v šarvátkách rozdělené vesnice. Druhé vydání. Cena knihy v čase vydání: 28.- Kčs.

Krátce po květnu 1945 se přestěhují dva čeští lidé, tkadlec a volák ze dvora, do opuštěné horské chaty, zakládají si tam se svými rodinami nový život.

Puls - poezie / umění / literatura / společnost, svazek 1

Ústřední postavou románu je synek venkovského zedníka Stanislav Chrpa, který prožívá dětství ještě za Rakousko-Uherska, od mládí těžce pracuje nejprve jako volák a koňák a později jako dělník v rudném dole. Na životních osudech tohoto hrdiny ukazuje autor, jak venkovští lidé rostli kuvědomění a jak v nich postupně zrálo poznání nespravedlnosti společenského řádu, který svou prací pomáhali udržovat. Líčením Chrpova životního příběhu vytváří však B. Říha zároveň obraz poměrů na českém venkově od zhroucení rakousko-uherské monarchie až po tragické události roku 1938.

Monografie o národním umělci Bohumilu Říhovi, k níž spisovatel napsal úvodní slovo, ukazuje genezi tvůrcova díla v kontextu současného společenského dění a ukazuje ho jako významnou osobnost literárního světa.

Psychologický román ze současné vesnice zachycuje na osudech družstevníků proces sjednocování jednotných zemědělských družstev. Jde o poutavý obraz lidských dramat, krizí i nezdolného úsilí vyrovnat se s vlastními problémy a zejména překonat přežívající tendence tradiční vesnice.

Historický román, který navazuje na román Přede mnou poklekni, líčí další osudy hlavního hrdiny, který se po šestiletém věznění na náchodském zámku vrací do služeb Jiřího z Poděbrad. Autor na vnitřním zrání této postavy přibližuje atmosféru v naší zemi v polovině 15. století, kdy český národ čeká na volbu krále jako na záštitu pořádku, klidu a míru. Vydání 3.

Román s autobiografickými motivy je deníkem matky, jejíž syn připisuje do textu své poznámky a matčinu výpověď tak koriguje a doplňuje. Ve volné časovém sledu konfrontuje autorka život bezmála tří generací očima ženy, které záleží na budoucnosti jejich dětí. Kniha je psána s vypravěčským talentem.

Povídková kniha, kterou napsal autor po své cestě po Sibiři. V třech povídkách, samostatných a zároveň propojených osudy několika hrdinů, vypráví o lidech, kteří žijí v dalekých severních krajích. Některé sem přiválo povolání, tak jako poněkuď lehkovážného inženýra Burova, jemuž zážitek s bílým hřebcem, obětavě bránicím své klisny a hříbata proti vlkům, neodvratně přnesl rozpad manželství. Jiní jsou rodově, ba přímo pokrevně spjati s tamější tajgou, jako třeba studentka Galja, jež se při práci na meteorologické stanici připravuje k univerzitním zkouškám a po bolestné milostní prohře sní svůj dívčí sen o plné, hluboké lásce. A další přilnuli k severu láskou tvůrců nového života - například inženýr Grišin, jenž spojil svůj osud se stavbou obrovské hydroelektrárny a našel zde i ten nejsilnější vztah, jaký se může vytvořit mezi mužem a ženou.

Stárnoucí pražský specialista přijme po rozchodu se ženou, která zůstala v zahraničí, místo obvodního lékaře ve venkovském zdravotním středisku, kde chce opět najít duševní klid a rovnováhu. Hledá ji v atmosféře dětství, v kraji, který je v jeho vzpomínkách spjat s vůní říjnovýchohníčků a pečených brambor. Zprvu naráží na nedůvěru, nepochopení i pomluvy místních obyvatel. Jeho odborné znalosti, chápání lidských hodnot i slabostí a moudrý klid však jeho okolí přesvědčí, že je nejen dobrý lékař, ale i člověk. Lidé k němu najdou cestu a on sám získá novou náplň života.

Jeden z najpozoruhodnejších literárnych dokumentov z druhej svetovej vojny napísala dvaadvacetročná komunistka v cele smrti ženského väzenia vo Vratislavi pred popravou v roku 1943. Nie je len obrazom posledných dní jej života, ale aj výrazom hĺbky myslenia, cítenia a presvedčenia. Bilancuje v ňom svoj život, zamýšľa sa nad vzťahom k rodičom, priateľom a kamarátom, rekapituluje aj históriu svojej jedinej lásky, s ktorou sa ešte pred vojnou rozišla.

Výbor ze statí, článků a referátů, věnovaných literatuře a dramatu, zachycuje mnohostrannost Hostinského působení jak v oblasti teoretické, tak i v denní kritické praxi. Zachycuje vědecky zaměřené studie i popularizující přednášky a referáty určené širšímu okruhu čtenářů. Tomutopoměrně různorodému materiálu odpovídá také vnitřní členění. Výbor uspořádali Dalibor Holub, Hana Hrzalová a Ludmila Lantová. Doslov napsala Hana Hrzalová. 1. vydání.

Fučíkův odkaz "tvoří jeden z nejryzejších a stále inspirujících zdrojů naší socialistické přítomnosti". V drobném medailónu se autorka snaží postihnout nedílnou jednotu Fučíkovy osobnosti a jeho mnohotvárného díla. Představuje Fučíka (1903-1943) jako literárního kritika a historika,rozebírá jeho činnost novinářskou a všímá si jeho reportáží, vytěžených z návštěv Sovětského svazu. Samostatná kapitola je věnována světově proslulé Reportáži psané na oprátce a jejímu místu v naší literatuře. 1. vydání.