Jiří Hanuš Reihenfolge der Bücher

Jak chápat dějiny a jak jim porozumět? Jak zanikají civilizace a světová impéria? Jaké jsou přednosti a nedostatky národního státu? Proč je nebezpečné náboženství, zejména islámský radikalismus? Jak lze charakterizovat Západ a proč je tolik nenáviděn? Jak se mění chápání českých dějin ve víru současných geopolitických událostí? Na tyto a podobné otázky odpovídá Petru Husákovi Jiří Hanuš, profesor obecných dějin Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jejich rozhovor se týká zásadních politických, ekonomických a kulturních změn, jimiž procházíme. Nemůžeme již tvrdit, že žijeme v nějakém bezčasí – jsme dnes svědky událostí, pro jejichž pochopení potřebujeme novou orientaci v české, středoevropské i světové historii.

Další svazek edice Munice, v pořadí osmý, má široký tematický rozptyl. Zamýšlí se nad člověkem zasazeným do struktur času a prostoru, konfrontuje ho s proměňujícími se hodnotami, společenskými institucemi, náboženstvím, přírodou i chápáním budoucnosti. Důrazem na kulturněhistorické souvislosti nabízí současné fragmentarizované západní společnosti jednotný rámec.

Kniha není vyprávěním pouze muzikologickým, ale plnokrevným svědectvím moudrého muže neomylného citu, mimořádně vnímavého, jenž užívá života a k okolnímu světu přistupuje se snahou porozumět všem zdánlivým či skutečným paradoxům uplynulého století. Na otázky Jiřího Hanuše o Leoši Janáčkovi, o české hudbě a o rodící se české identitě odpovídá Miloš Štědroň poutavě a stěží napodobitelným způsobem. Jeho myšlenky mají spád, jsou řazeny v rychlém sledu za sebou, jako by byly zachyceny bezděčně při soukromém rozhovoru. Tím je překlenut prostor mezi odborným jazykem a jazykem běžného života.

Im Oktober 1977 verhaftet die Polizei in Columbus / Ohio einen Triebtäter, der beschuldigt wird, drei Frauen vergewaltigt und beraubt zu haben. Der 22 jährige Billy Stanley Milligan leistet keinen Widerstand, macht aber einen seltsam verstörten Eindruck. Er wird von den Opfern identifiziert. Der Fall scheint wasserdicht, bis eines Tages der hinzugezogene Psychiater zu Billy ins Zimmer tritt und ihn begrüßt... " ich bin nicht Billy " lautet die Antwort," Ich bin David " Damit beginnt die Entwirrung der komplizierten, schockierenden ,wahren Lebensgeschichte eines jungen Mannes, der an Multipler Persönlichkeit leidet, in dessen Gehirn 24 völlig verschiedene Persönlichkeiten nebeneinander leben.

Autoři publikace se věnují různým podobám moderního českého (československého) státu od roku 1848 do současnosti. Vedle základních charakteristik státu se zamýšlejí nad tím, jaké společenské a národní skupiny určité státní formy přijímaly a které je naopak problematizovaly, nebo dokonce odmítaly. Dospívají přitom k mnohdy překvapivým závěrům. Kniha dokládá mezioborovou spolupráci historika a politologa.

»Das Versprechen« erzählt vom zunehmenden Zerfall einer weißen südafrikanischen Familie, die auf einer Farm außerhalb Pretorias lebt. Die Swarts versammeln sich zur Beerdigung ihrer Mutter Rachel, die mit vierzig an Krebs stirbt. Die jüngere Generation, Anton und Amor, verabscheuen alles, wofür die Familie steht – nicht zuletzt das gescheiterte Versprechen an die schwarze Frau, die ihr ganzes Leben für sie gearbeitet hat. Nach jahrelangem Dienst wurde Salome ein eigenes Haus, eigenes Land versprochen ... doch irgendwie bleibt dieses Versprechen mit jedem Jahrzehnt, das vergeht, unerfüllt. Mit großer erzählerischer Kraft und nah an den Personen schildert Damon Galgut eine Familiengeschichte, die sich über dreißig Jahre des politischen Umbruchs in Südafrika erstreckt – von der Apartheid bis hin zur Demokratie. Während sich das Land von den alten tiefen Spaltungen zu einer neuen, gerechteren Gesellschaft hin bewegt, schwebt über allem die Frage: Wie viel Verbitterung, wie viel Erneuerung, wie viel Hoffnung bleiben? Ausstattung: Pepper: Man Booker Prize 2021

Kolekce devatenácti esejů z pera významných historiků dokládá rozmanitost vědeckých přístupů. Jejich práce s historickými prameny, základními kameny bádání, je kombinována s etickým i estetickým rozhodováním, které tvoří nezpochybnitelnou součást jejich tvorby. Ta je často překvapující – nejen pro čtenáře, ale pro ně samotné. Představuje totiž velké intelektuální dobrodružství. Nemohou si vymýšlet prameny, nemohou si stanovit svévolná pravidla, zápletky a rozuzlení, jako to může udělat romanopisec. Mohou však napsat vědecké dílo, které je výsledkem tvůrčího přístupu.

Město je protnutím časoprostoru, přeplněné symboly, které odrážejí historii a paměť na státní, regionální i lokální úrovni. Jako místo setkávání lidí je jeho symbolika oživována významnými událostmi, městskými dny, tradičními jarmarky, uměleckými výstavami a pomníky slavným rodákům. Současnost přináší i kreativnější slavnosti, které však stále vycházejí z antropologických konstant. Publikace nabízí podněty z oblasti religionistiky, historie a uměleckohistorie, mapující symboliku městské kultury v historickém kontextu. Tři příspěvky se zaměřují na Brno a jeho symbolickou tvář, což odráží původ publikace jako výstupu z kurzu na Masarykově univerzitě. Čtenáři budou překvapeni množstvím symbolických předmětů a jednání, které lze nalézt v městských stavbách, institucích a lidských vztazích. Obsah zahrnuje příspěvky od různých autorů, které se věnují tématům jako anonymita, město Jeruzalém, velkomoravská hradiska, historie Brna a osudy výtvarných umělců za totality.

Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky „ideu univerzity“ i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková.