Jan Štěpánek Reihenfolge der Bücher

Kniha se vůbec poprvé komplexně zabývá tématem Lékárny U Černého orla v Polné u Jihlavy, která je veřejnosti známa pod synonymem jediné dochované apatyky venkovského města z přelomu 18. a 19. století. Kromě historie lékárenství a lékárny v Polné se autoři zaměřili i na její mobiliář, jenž se díky snaze několika nadšenců stal základem samostatné expozice v tamním městském muzeu. Popisují peripetie jejího vývoje, zhodnocují obsáhlý sbírkový fond a nezapomínají ani na osobnosti, které za jeho vznikem stály. Publikace tím pokrývá široké spektrum témat od farmacie, přes klasickou historii, až po dějiny muzeologie.

Publikace zpracovává téma tzv. Polenského pokladu, souboru manýristických šperků, devocionálií a oděvů, který byl nalezen roku 1916 v hrobce šlechtického rodu Zejdliců ze Šenfeldu v Polné u Jihlavy. Ve třech kapitolách autoři postupně seznamují čtenáře s historií rodiny Zejdliců a jejími nejvýznamnějšími příslušníky. Dále okolnostmi samotného nálezu a charakteristikou jednotlivých předmětů, a nakonec umělecko-historickým zhodnocením nejdůležitějších částí pokladu – kolekce zlatých a stříbrných klenotů. Hlavním cílem knihy je poprvé obeznámit odbornou i laickou veřejnost s touto nejlépe dochovanou soupravou šperků z hrobky renesanční nobility na českém území, jejíž význam významně překračuje regionální rozměr.

Výpravná kniha mapující 20 let historie Nového Prostoru. Jeho prodejců, tvůrců, čtenářů a podporovatelů. Časopis Nový Prostor je v Česku unikátní street paper, jehož pouličním prodejem získávají obživu lidé, kteří se ocitli na ulici často ve velmi těžké životní situaci. Pobočky časopisu s výdejními místy a zázemím pro prodejce fungují v Praze, Brně a dalších větších městech v Čechách i na Moravě a kromě časopisu své prodejce podporují mnoha aktivitami, aby jim pomohli začlenit se zpět do společnosti. Letos časopis Nový Prostor slaví 20 let, za kterých pomohl více než 5 200 lidem v nouzi.

Der Ingenieur Prokop erfindet einen hochwirksamen Sprengstoff. Wie Alfred Nobel könnte er damit ein märchenhaftes Vermögen machen. Doch er ist kein Nobel, er hat Skrupel, er denkt daran, welch unermeßliches Leid über die Menschheit kommen könnte, wenn die Erfindung in die Hände gewissenloser Politiker und Militärs geraten würde. So beschließt er, das Geheimnis zu bewahren. Doch das erweist sich als unmöglich. Längst hat der Wettlauf der Großmächte begonnen, um die Formel in Besitz zu bringen und die Zerstörungskraft für ihre Ziele einzusetzen. Und es kommt zur Katastrophe, wie er es vorausgeahnt hat. Der bekannte tschechische Autor Karel Capek (9.1.1890 Svatonovice – 25.12.1938 Prag) hat mit diesem Roman, der 1924 erschien, die Entwicklung immer größerer Superwaffen vorausgeahnt und eindringlich davor gewarnt, indem er die Problematik des Wissenschaftlers, der seine Erfindung mißbraucht sieht, in eine spannende Handlung packte – zwei Jahrzehnte vor der Entwicklung der Atombombe, drei Jahrzehnte vor Julius Robert Oppenheimer, der in eine ähnlich fatale Situation geriet.

Lange blieben sie der Welt verborgen: Sprachbegabte Riesenmolche: den Menschen sehr ähnlich. Zunächst als billige Arbeitskräfte missbraucht, wenden sie sich schließlich gegen ihre Ausbeuter. Ein Krieg um die Weltherrschaft beginnt … Hans Ticha hat das Werk auf allen Ebenen durchgestaltet, seine virtuose Typographie spielt mit dem formalen Erscheinungsbild der Texte. Zu seiner bekannten Bildsprache tritt eine Feuerwerk an Illustrationen der unterschiedlichsten Stilrichtungen: Zitate von Pop-Art, wissenschaftlich anmutende Zeichnungen auf braunem Fond und Bildrasterpunkte, die gedruckte Quellen suggerieren. Entstanden ist „eines der schönsten Bücher der deutschen Buchgeschichte, das dem polyphonen Anspielungsreichtum des Romans kongenial entspricht“, so Florian Balke von der FAZ.

Potěšte se listováním nejoblíbenějšími komiksy Jana Štěpánka: Ostrov pokladů, Bezhlavý jezdec, Prečo, Cesta kolem světa za 80 dní, Vetřelci, Strašidlo cantervillské, Poslední vůle, Hadí rod, Akce Darwin, Výkupné za rudého náčelníka, Tulácká pohádka, K. O., Osobní magnetismus, Čas na útěk. Autor vám také prozradí, jak se ke kreslení komiksů dostal, kdo ho inspiroval, které literární autory obdivuje a proč se jejich díla se stala předlohou pro jeho komiksovou tvorbu.

Publikace se věnuje životu a dílu pražského sochaře Jana Adolfa Vítka (1899–1950), rodáka z Polné u Jihlavy, jehož výrazově silné umělecké reflexe nacistických perzekucí a s nimi spojených lidských tragédií, začaly být odbornou kritikou oceňovány během 2. světové války. Kniha kromě samotného Vítkova díla shrnuje i umělcův životní příběh, který nečekaně skončil během dokončování slavného vojenského památníku na Dukle.

Komiks Válka s Mloky je působivým převedením legendárního Čapkova díla do populární obrázkové podoby. Štěpánkovo zpracování se stalo mimořádně oblíbeným a objevilo se nejprve v časopisu Kometa, později ještě ve zkrácené a upravené podobě v ABC. Vydala Zoologická zahrada hl. m. Prahy u příležitosti otevření Velemlokária.

Publikace, kterou držíte ve svých rukou, představuje první ucelenou sondu do života malířky Marie hraběnky Nostitz-Rieneck (1902–1980). Její dílo je veřejnosti známé jen díky několika akvarelům, na nichž zachytila interiéry českých zámků, téměř nic se však nevědělo o jejím životě a tvorbě. Záměrem autora je proto seznámit čtenáře s výběrem nejlepších prací, které vytvořila a zasadit je do souvislostí doby, v níž vznikly. Většina prezentovaných děl pochází ze soukromých sbírek v zahraničí a jejich námět spadá především do oblasti krajinomalby a žánru. Publikace tak představuje i dokument o životě rodiny Nostitz-Rienecků z Plané u Mariánských Lázní a jejich blízkých v období První republiky, druhé světové války a následné emigrace.