Miroslav Vlček Reihenfolge der Bücher

Reprezentativní kniha mapující slovem i obrazem historii nejvýznamnější atletické události v ČR – světově uznávaný mítink Zlatá tretra – která se koná v Ostravě. Příběh vzniku a vývoje tohoto významného sportovního svátku od jeho kořenů, z nichž právě v Ostravě rostl, přes Mezinárodní běžecké závody VŽKG až po současnou podobu mítinku. Nástin souvisejících okolností, které Zlatou tretru v různých dobách formovaly a mnoho dalších zajímavostí s ní spojených – pohledy do zákulisí, vznik a přestavba stadionu atd. Dobové i současné vzpomínky významných aktérů, které umožní sportovnímu fanouškovi neotřelé a často objevné pohledy na jednotlivé etapy vývoje této události. Medailony úspěšných vítkovických atletů nebo těch, kteří se stali ozdobami Zlaté tretry. Mnoho černobílých i barevných, často poprvé zveřejněných fotografií atletů, atmosféry doby i dobových artefaktů.

Monografie seznamuje čtenáře se základními etapami novověké filosofie. Důkladně mapuje novověké myšlení v období pozdního středověku a renesance (platonizující myslitelé, aristotelici, druhá scholastika, renesance), v dalších oddílech se věnuje přehledu ustavení novověké filosofie v sedmnáctém století (Descartes, Locke, Leibniz, Spinoza atd.) a jejímu plnému rozvinutí ve století osmnáctém (Berkeley, Hume, Rousseau atd.). Závěrečný oddíl se zabývá německou klasickou filosofií (Kant až Marx). Publikace věnuje pozornost i často opomíjeným, méně významným autorům a zaměřuje se rovněž na vývoj filosofie v českých zemích. Publikace je určena zejména studentům bakalářských a magisterských studijních programů.

Třetí díl Přehledu dějin filosofie je věnován poslední etapě západního filosofování, jež přichází po Hegelovi, který coby „sova Minervina vylétající za soumraku“ završuje dlouhé období tzv. klasické filosofie. Druhá polovina 19. století je obdobím, které je v převážné míře reakcí na dosavadní filosofování. Tato reakce má v podstatě dvě základní podoby, iracionalismus či filosofie člověka, resp. života na straně jedné, scientismus pak na straně druhé. Oba tyto hlavní proudy se pak rozvinou ve 20. století do celé řady filosofických směrů a tendencí. Předkládaná kolektivní monografie se pokouší někdy obšírněji, jindy jen doxograficky zmapovat to, co se na filosofickém poli za poslední necelé dvě století událo.

Publikace mapuje dlouhé, více než dvoutisícileté období západního filosofování počínající v 6. stol. př. n. l., kdy se filosofie v Řecku rodí, až k 15. století, kdy postupně vlastní středověké filosofování zaniká. Cílem předkládané publikace je seznámit čtenáře se základními etapami a osobnostmi antické a středověké filosofie povětšinou způsobem doxografickým, u rozhodujících myslitelů sledované tradice, jakými byli Parmenidés, Platón, Aristotelés, Crysippos, Plótinos či Augustinus Aurelius, Tomáš Akvinský, Occam a celá řada dalších, pak přece jen způsobem obsáhlejším, jenž tyto osobnosti západního filosofování představí jako systematické myslitele postihující základní otázky filosofie, jako jsou povaha jsoucího, člověka, poznání, popř. povaha společenské skutečnosti a dějin. Autoři předkládaného Přehledu si kladou za cíl čtenáře nejen elementárně zorientovat v antické a středověké filosofické tradici, ale zároveň jej uvést do filosofických soustav klíčových protagonistů dění západního filosofického myšlení a v konečném pak podnítit v něm zájem hlouběji proniknout do smyslu toho, co je v podobných přehledech povětšinou jen jednoduše uchopeno či naznačeno.

Předkládaný Nástin religionistiky si klade za úkol představit fenomén religiosity skrze přehled vývoje tří náboženských postojů reprezentujících tzv. náboženství etického zlomu teistické povahy - judaismu, křesťanství a islámu. Dějiny uvedených náboženských postojů Nástin sleduje od jejich vzniku k polovině 11. stol., která představuje jistý mezník ve vývoji sledovaných fenoménů. Vedle těchto pak přehled sleduje i ty náboženské a obecně duchovní postoje, které stály u zrodu či zásadním způsobem ovlivňovaly vývoj uvedených postojů - náboženství mezopotámského prostoru, řecké náboženství a filosofie, gnostismus aj. Předkládaný nástin je prvním dílem obsáhlejšího přehledu, který si klade za cíl přehledným způsobem předvést pohyb tzv. náboženství etického zlomu či tzv. světových či universalistických náboženství, k nimž dále patří zejména mazdaismus, buddhismus a taoismus. Těmto se chce věnovat vedle dokončení zpřehlednění dosud sledovaných druhý díl Nástinu religionistiky.

Předkládané vydání filosofické čítanky je souhrnem vybraných textů myslitelů reprezentujících problematiku filosofie společnosti a dějin. První uvedená etapa de facto splývá s klasickým rozdělením filosofie – období počíná historicky Platónem a končí někde po polovině 19. století.

Předkládané vydání filosofické čítanky je souhrnem vybraných textů myslitelů reprezentujících problematiku filosofie společnosti a dějin. První uvedená etapa de facto splývá s klasickým rozdělením filosofie - období počíná historicky Platónem a končí někde po polovině 19. století.