Maksìm Aljaksandravìč Ščur Bücher

Děj románu běloruského spisovatele Illji Sina (*1978) Libido se odehrává v blíže neurčeném postsovětském městě v době válečného konfliktu, jehož předobrazem se stala válka na východě Ukrajiny probíhající od roku 2014. Do města se přestěhuje bývalá sexuální pracovnice Marie, jejíž někdejší povolání je ohroženo nejnovějšími technologiemi, které stále víc odcizují člověka i těm posledním zbytkům lidskosti v něm. Marie sní o tom, že potká milovaného muže ("toho Druhého") a začne svůj život od nuly, ale démoni její minulosti i všední hrůzy současnosti jí v tom neustále brání. Lze vůbec najít cestu ven ze zoufalství, apatie a všudypřítomné destrukce? V roce 2019 byl román oceněn prestižní literární cenou Jerzyho Giedroyce za nejlepší prozaickou knihu roku, s formulací "za konceptuální ztělesnění současného vnímání světa a efektivní využití experimentálních technik psaní".

Eva Viežnaviec würdigt die Frauen einer ganzen Generation – eingebettet in die Geschichte des 20. Jahrhunderts. Ryna ist auf dem Weg von Darmstadt in ihr belarussisches Heimatdorf. Dort ist im 101. Lebensjahr ihre Großmutter gestorben – „fast blind und dürr wie eine Bohnenstange, aber bei vollem Bewusstsein und Kräften“. Bis zum Schuleintritt ist Ryna einst bei ihr aufgewachsen: Sie lauschte den Geschichten, in denen nichts verschwiegen wurde, sie sah zu, wie Kinder und Erwachsene von Verwünschungen befreit und Wunden weggezaubert wurden. In ihrem Zwiegespräch mit der geliebten Großmutter lässt die heute in Warschau lebende Eva Viežnaviec das ganze 20. Jahrhundert mit all seinen Grausamkeiten vorbeiziehen und setzt der Überzeugung einer ganzen Generation von Frauen ein Denkmal, dass das Leben weitergehen wird, selbst auf verbrannter Erde.

Buddhistická ekonomie je v současnosti již poměrně etablovaný proud ekonomického myšlení, který se na Západě rozvíjí od 60. let minulého století. V tomto výboru autoři textů – akademici i duchovní, laici i mniši – hledají odpovědi na otázky: jak lze skloubit ekonomickou efektivitu s etickými hodnotami? Co je z buddhistického hlediska špatné na kapitalismu a co s tím můžeme udělat? Je možná „ekonomika soucitu“ a pomůže nám zvládnout následky klimatické krize?