Rudolf Vápeník Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Unterrichtsvorschläge und Kopiervorlagen zu Buch, Audio Book, CD-ROM

Das Stück, eine Parabel, zeigt am Einzelfall des Mädchens Shen Te das allgemeine Gesetz dieser Welt auf, daß es unmöglich ist, »gut zu sein und doch zu leben«. Drei Götter durchwandern die Welt auf der Suche nach einem guten Menschen. Sie wollen das Gerücht Lügen strafen, wonach die wirtschaftlichen Bedingungen auf Erden zu unerträglich seien, als daß die Menschen die Gebote der Götter zu befolgen vermöchten.

Svazek obsahuje tři Brechtova dramata: Strach a bída třetí říše (1938) — Matka Kuráž a její děti (1939) — Život Galileiho (1939).

Výbor z díla předního německého básníka, spisovatele, dramatika a zejména pak divadelního teoretika. Zahrnuje ukázky z jeho lyriky, hry Život Galileiho (1939) a Šesťáková opera (1928), výbor z drobných satirických próz Historky o panu Keunerovi, úryvky z politicky orientovaných satirických dialogů Hovory na útěku a úryvky z teoretických prací o divadle a z myšlenek o umění.

Sedmdesát pět drobných, k současnosti a člověku v ní výrazně pointovaných historek filozofického rázu.

Hra, v níž je motivu staré čínské legendy o rozřešení sporu o dítě mezi dvěma ženami pomocí křídového kruhu užito v novodobém prostředí Gruzie, procházející složitým procesem přerodu uprostřed revoluce a kontrarevoluce. Osou děje je spor o půdu, který je symbolizován sporem o dítěmezi dvěma ženami, představitelkami revolucí sražené a na její místo nastupující lidové vrstvy. Doslov napsal František Götz, režijní poznámky Evžen Sokolovský.

Příběh markytánky, zvané Matka Kuráž, a jejích dětí, pro které třicetiletá válka znamená život, ale zároveň i smrt. Až do samého konce hry Kuráž nepochopí, že válka je jejím nepřítelem. Základní dílo Brechtova epického divadla vychází v překladu Rudolfa Vápeníka v edici D jako 63. svazek.

Na prosté dějové osnově "Odměny" (mladý dělník-komunista nařčený nacisty z politické vraždy, se ukrývá na vesnici u svého příbuzného, chudého chalupníka, kterého stále větší bída donutí prozradit uprchlíka za vypsanou odměnu 500 marek) ukazuje autorka, jak nesnesitelné hmotné bídypracujících využívali nacističtí agitátoři k tomu, aby pocit třídní solidarity venkovského proletariátu v zárodku ničili změr vyvolávanými rvačkami a protižidovskými štvanicemi, a jak politicky uvědomělí zástupci dělnické třídy přes krutý teror zůstávali nepřístupni nacistickým "ideologiím", "Transit", jenž navazuje námětově na román "Sedmý kříž", nám převádí osudy pokrokových Němců, jimž se podařilo utéci za hranice. Hlavním dějištěm je Paříž za doby německého vpádu a Marseille. Hrdiny příběhu jsou štvanci, posedlí jedinou utkvělou myšlenkou: získat stůj co stůj do pasu razítko, které se jmenuje transit a které jim umožní průjezd zemí jež leží na cestě k cíli.

Vynikající román o útěku věžňů z koncentračního tábora nacistického Německa před druhou světovou válkou, dílo přeložené do řady světových jazyků a známé z filmového přepisu. Z koncentračního tábora uprchne sedm politických vězňů, ale jen jednomu z nich se podaří proniknout obklíčením, navázat spojení a dostat se za hranice, ostatní jsou pochytáni a připoutání k dřevěným křížům a mají zde být tak dlouho, dokud nebude přiveden zpět i sedmý. Román, jehož děj se odehrává během jednoho týdne, odhaluje nacismus v celé jeho hrůze a oslavuje pevnou vůli a obětavost prostých lidí.

In "Sternstunden der Menschheit" erzählt Stefan Zweig von 14 historischen Ereignissen, die die Menschheitsgeschichte prägten: Die Entdeckung des Pazifiks durch Balboa im Jahr 1513, die Eroberung Konstantinopels durch die Osmanen 1453, die Entstehung von Händels Oratorium "Messias" 1741, und Rouget de Lisles Komposition der Marseillaise 1792. Zudem wird der vergebliche Hilfsversuch General Grouchys für Napoléon 1815, Goethes unerfüllte Liebe zu Ulrike von Levetzow 1821, sowie Johann August Sutters Erschließung Kaliforniens und die Zerstörung seines Besitzes durch den Goldrausch 1848 thematisiert. Ein heroischer Moment wird durch Dostojewskis Begnadigung 1849 dargestellt, gefolgt von der Verlegung des ersten Transatlantischen Kabels 1858. Tolstois Tod 1910, Scotts gescheiterte Südpol-Expedition 1912, Lenins Rückkehr nach Russland 1917 und Ciceros Einsatz für die Republik nach Cäsars Ermordung 43 v. u. Z. werden ebenfalls behandelt. Schließlich wird das Scheitern von US-Präsident Woodrow Wilson bei den Verhandlungen um den Friedensvertrag von Versailles 1919 thematisiert. Diese Ereignisse verdeutlichen, wie einzelne Momente die Richtung der Geschichte beeinflussen können.