Rozsáhlá kolektivní monografie o knihovně augustiniánské kanonie v Roudnici nad Labem (založené Janem IV. z Dražic 1333), jež se stala významným ohniskem vzdělanosti v předhusitských Čechách. Kniha přináší soubory studií k osudům knihovny, k literární činnosti roudnických kanovníků a k vybraným skupinám rukopisů i ke konkrétním zajímavým kodexům. Následuje soupis roudnických rukopisů a několik rejstříků. Publikaci doprovází četné ilustrace.
Roudnická statuta byla sepsána pro první kanonii řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v českých zemích, kterou založil roku 1333 pražský biskup Jan IV. z Dražic v Roudnici nad Labem. Představují doplněk Augustinovy řehole, kterou se tento řád řídil, a konkrétně upravují některé oblasti společného života kanovníků. Byla pravděpodobně vytvořena v době založení roudnické kanonie či krátce po něm, ale postupně byl text ještě opakovaně upravován a definitivní podobu získal až během několika desítek let. Brzy se těmito statuty začaly řídit všechny augustiniánské kanonie na území pražské arcidiecéze, později se rozšířila i do okolních zemí a byla užívána v některých kanoniích v dnešním Polsku, Rakousku a v Německu. Tato kniha přináší první moderní edici textu roudnických statut na základě jejich nejstaršího zápisu v rukopisu Národní knihovny ČR XIX B 3, a vychází také z dalších deseti dosud identifikovaných středověkých opisů a dvou tisků z 18. století. Kritická edice je doplněna úvodním pojednáním a podrobným přehledem rukopisné tradice tohoto textu. Publikace obsahuje také překlad roudnických statut do češtiny, čímž tento text zpřístupňuje širšímu okruhu čtenářů.