Branko Ćopić Reihenfolge der Bücher

In einem Wald lebt ein kluger und mutiger Igel namens Ježurka Ježić. Obwohl sein Zuhause – ein kleines Häuschen in einem Buchenbaum – alt und bescheiden ist, liebt er es über alles. Eines Tages wird er von anderen Tieren wie dem Fuchs, dem Wolf, dem Bären und dem Wildschwein eingeladen, ihre großen und schönen Häuser zu besuchen. Sie versuchen ihn zu überreden, sein eigenes Zuhause aufzugeben und bei ihnen zu leben. Doch Ježurka Ježić bleibt standhaft. Er erklärt, dass er sein kleines Haus liebt, weil es ihm gehört, weil er dort frei ist und weil es sein ganz persönlicher Rückzugsort ist. Die Geschichte zeigt auf humorvolle und poetische Weise, wie wichtig es ist, zufrieden mit dem zu sein, was man hat, und dass wahres Glück oft im Einfachen liegt.

Podobně jako v celém svém díle, i v tomto komorně komponovaném cyklu povídek se Čopič vrací do svého dětství a s vřelou něhou líčí svérázné postavy a komické figurky obyvatel bosenských vesnic, s laskavým humorem se zamýšlí nad střetáváním patriarchální setrvačností venkova s pohybem dějin, sleduje své hrdiny v řadách národně osvobozeneckých oddílů za druhé světové války i v dějinně zcela nových situacích poválečného života Jugoslávie. zdroj: záložka knihy

Humorné příběhy kocoura Toša. Vhodné pro děti od 6 let. Vyhláška a oznámení Minulou noc ztratil děda Trišo pytel a kocoura, a to pytel na kocourovi a kocoura v pytli. Kocoura poznáte podle toho, že je v šedivém pytli a má rád slaninu, sýr a ryby, a pytel poznáte podle toho, že nemá rád ani sýr, ani ryby a že je v něm strakatý kocour. Kocour Tošo má vpředu hlavu a vzadu ocas, nohy mu sahají až k samé zemi, ale když si lehne na záda, nedosahují mu až do nebe. Šedivý pytel se podobá každému jinému pytli. Může se obrátit naruby a pak se podobá pytli obrácenému naruby, a když se neobrátí naruby, tak se podobá dočista jen sám sobě. Kdo ty dva najde, dostane od mlynáře Triša plnou láhev mouky a od Vinka krčmáře plný pytel pálenky.

Román zobrazující protifašistické povstání v Bosně. Ústřední postavou je partyzánský velitel Tygr, opředený slávou hrdinského španělského interbrigadisty, který si v zaostalém horském kraji, kam byl poslán s úkolem organizovat a řídit bojové akce povstalců, připadá najednou ztracený a téměř bezmocný. Bosenští vesničané se sice spontánně staví proti krutovládě a násilí fašistů a přiklánějí se k ideám revoluce, ale vykládají si tyto ideje podle svého selského rozumu. Jejich primitivní způsob života a myšlení je Tygrovi natolik cizí, že podléhá nátlaku svého komisaře, fanatického studenta Vlada, zaslepeného nenávistí a nedůvěrou ke všem, kdo neodpovídají jeho dogmatickým představám, a připustí, aby Vlado rozpoutal poi vesnicích "rudý teror" v domění, že tak urychlí konečné vítězství...

Populární jugoslávský spisovatel líčí v humorných črtách osudy drsného syna srbských hor, jehož přivádí láska k rodné půdě mezi partyzány