Jaroslav Skalický Reihenfolge der Bücher

Výjimeční lidé a jejich vědecké objevy, technické vynálezy či architektonické projekty, které měly svého času dobře našlápnuto k věhlasu překračujícímu hranice. Komunistickým režimem však byly nekompromisně zastaveny! Pro knihu vybrali autoři nejzajímavější případy z TV cyklu Zašlapané projekty. Proč nedošel uznání epidemiolog Karel Raška, díky němuž vymizely černé neštovice na celé planetě? Proč bydlíme v panelácích namísto terasových domků s okolím plným zeleně? Kam zmizel projekt, který umožňoval opuštěným dětem zažít, co znamená domov? Kdo znemožnil nadějným sportovcům získat zlaté medaile na olympiádě v roce 1984? A kdo rozhodl o tom, že Češi nebudou mít pohodlné vlakové spojení až k moři? Příběhy o českém důvtipu, který se musel podřídit „vyšším politickým zájmům\".

Příběh je neobyčejný. Pokusy tohoto mladého lékaře předpokládají nové, blahodárné vědění. Doktor Vivar - příjmení čistého původu proti cizokrajnému příjmení, které je nezbytné při každém novotáři - bydlí zde, blízko vás, docela vedle vás, v tiché a světlé ulici, skryt v koutě, neznám, v domě prostém, který však má veselé balkony s volným rozhledem.

Pojednání o řeči coby základu duchovního života člověka.

De Quinceys Text, der mit schwarzem Humor in stilistisch brillanter Weise den künstlerisch vollendeten Mord nahezu rechtfertitgt, zählt zu den großen englischen Essays. Dass es darin nicht allein um Satire geht, schreibt der Literaturkritiker Joachim Kalka im 'Spiegel spezial' vom Oktober 2003:" Mit seinem kühnen Essay ' Der Mord als schöne Kunst betrachtet' ist der englische Romantiker Thomas DeQuincey so etwas wie der Schutzheilige der Kriminalromans geworden - all der Texte, die den Mord ästhetisch auffassen, als Problem mit eleganter Lösung. De Quincey wirft uns beiläufig zurück auf die eigentlich ängstigende Frage, bei der die Gemütlichkeit aufhört: Was gefällt uns daran so sehr?"

První díl reprintu Yeatsových esejí. Co jest „lidová poezie"? – Deklamace s průvodem psaltéria – Magie – Nejšťastnější z básníků – Filosofie Shelleyových básní – V Stratfordě nad Avonem – William Blake a obrazotvornost Na obálce výřez z kolorované rytiny W. Blakea Stvoření světa.

Román se odehrává v městě Lübeck v letech 1835–1876 a popisuje osudy čtyř generací obchodnické rodiny Buddenbrooků, její rozmach a následný pád. Dvousvazkové vydání (356 stran + 334 stran).

Ein junger Mann entflieht den engen bürgerlichen Verhältnissen, verfällt einer harten Droge und berichtet – vor zweihundert Jahren – ganz ohne die 'Schranken feiner Zurückhaltung' von den Freuden und Leiden seiner Sucht. Schon Baudelaire und Edgar Allan Poe waren fasziniert.

„Matce, která mi mnohokrát vyprávěla o utrpení Pána“ jsou připsány Obrazy z utrpení Páně (Figuras de la Pasión del Señor, I. část 1916, II. část 1917), kniha, kterou autor považoval za své dílo vrcholné. U současné španělské kritiky jakoby však nad ním panovaly rozpaky. Nepochybnějsou dány tím, že jeho námět vybočil z ostatní autorovy tvorby. Jde o soudobé zpracování biblických příběhů z Ježíšova života. Východiskem jsou útržky evangelií, v nichž se objevují zmínky o postavách, které třebas i jako vzdálenější svědci byli účastníky Ježíšova ukřižování. V tradici španělské literatury máme co činit s námětem, který do ní organicky spadá, ať do jejího údobí gotického nebo barokního. Miró se soustředil na archetypální postavy, jakými je Jidáš, Kaifáš, Pilát, Šimon Kyrenský a další, a nechal je mluvit a jednat se silou stále živých pašijových příběhů. Pouze střídmě je doplnil líčením, nezaměnitelně miróovským: „Břeh Genezarethu se zlatil starým sluncem. V míru vod i ovzduší klouzal stříbrný a růžový let volavek. A bílý dvorec, bárky a natažené sítě, stěžeň vyčnívající za zdí, mezi neposkvrněností kvetoucích jabloní, dým z krbu, to všechno se zobrazovalo ve snu Galilejského moře.“