KNIHA IV – VII Druhá, závěrečná část napínavého historického spisu, jehož autor, židovský kněz, vojevůdce a historik, byl přímým účastníkem popisovaných událostí. V tomto svazku, s podtitulem Zkáza Jeruzaléma, Flavius líčí postupně dobývání Galileje, Samařska a Judeje Římany, obléhání a dobytí Jeruzaléma v r. 70 n. l. Děj vrcholí definitivní porážkou židovského protiřímského povstání v r. 73 n. l.
Druhý díl knihy, v níž autor, pravověrný Žid proniknutý římskou a řeckou vzdělaností, zpracoval jednak své vlastní zkušenosti, jednak oficiální římské vojenské záznamy a zprávy římských velitelů. Popisuje války makabejské, počátky Herodovy vlády a působení prokurátorů, také Piláta v Judeji. Počínaje povstáním za Flora, vypráví obšírně o událostech, jichž se sám účastnil. -- zdroj: Databáze Národní knihovny ČR --
KNIHA I – III Židovsko-římský historik 1. stol. n. l. zachycuje ve svém rozsáhlém historickém díle, známém dnešnímu čtenáři hlavně ze slavného zpracování Liona Feuchtwangera, dějiny první židovské války proti Římanům, jež začala povstáním v Judsku r. 66 n. l., vyvrcholila dobytím Jeruzaléma r. 70 a skončila potlačením posledního odporu r. 73. První svazek líčí období vlády Seleukovců v Palestině (cca od poloviny 2. stol. př. n. l.), makabejské povstání, vznik posledního židovského státu ve starověké Palestině pod vládou dynastie Hasmoneovců, počátek římské nadvlády, vládu Héródovu, období správy římských prokurátorů v Palestině a začátek židovského povstání proti Římanům v r. 66 n. l.
Osobnost a tvorba židovského a římského historika Josefa Flavia je českému čtenářstvu dobře známa, a to jak jeho dílem Válkou židovskou, tak i románovým zpracováním jeho života od Liona Feuchtwangera. Tento svazek se zaměřuje na dvě menší práce, které, ačkoliv se liší obsahem a literárním časem, společně vypovídají o vzrušené době, kterou Josef prožíval. Drobný spis O starobylosti Židů představuje první historickou polemiku proti římské nadvládě a reaguje na projevy nenávisti vůči Židům v dobové literatuře. Josef adresoval tento spis svému současníkovi Apiónovi z Alexandrie, známému svým antijudaismem, a hájil židovský národ z pohledu jeho starobylého původu, náboženství, zákonodárství a mravů, přičemž demonstroval přednosti židovské kultury. Další historický spis, Můj život, je první dochovanou antickou autobiografií, v níž Josef popisuje své mládí a obhajuje se proti obvinění Jústa z Tiberiady, že zradil své krajany během protiřímského povstání v Galileji. V obou textech zaznamenal množství historicky cenných informací o své době a dějinách židovského národa.
