Mit dieser grandiosen Geschichte um Leidenschaft, Ehebruch, Mord und Selbstmord, entstanden noch vor seinem riesigen Romanzyklus der „Rougon-Macquart“, schuf Zola, der weit mehr als der immer wieder etikettierte Naturalist war, sein erstes Meisterstück.
Břetislav Štorm (1907–1960) byl znám jako vynikající grafik, kreslíř, heraldik, architekt a znalec architektury, kulturní publicista a specialista na ochranu kulturních památek a péči o ně. Patřil k duchovně založeným autorům se zájmem o středověk, heraldiku a kulturní tradici. V celém svém životním působení byl ztělesnitelem řádu, klidu a rozvážného předávání kulturních hodnot z generace na generaci. Neprávem opomíjenou součástí jeho díla bylo jeho dílo beletristické, dosud z části skryté, z části roztroušené po drobných publikacích a časopisech doby předválečné, válečné a těsně poválečné. Jeho prózy Smrt rytíře Růže, Vladařství Růže, Soví hrad, Dobrý drak, Dobrý rytíř, Stará kapitula, Strašidla, Knížka o životě rytířském, Poutník a další tvoří celek mimořádné literární hodnoty. Přítomná kniha přináší jejich souborné vydání, doplněné stejně rozsáhlým souborem Štormových prací odborných (Liturgické umění, Úvod do heraldiky a další). Vybral, uspořádal a ediční poznámku napsal Jan Šulc.
Vydáno u příležitosti výstavy Břetislav Štorm architekt – památkář – grafik, pořádané v Galerii Sklepení v Brně 16. 5. – 28. 6. 2008. Publikace přináší řadu článků, které byly vydány především ve 40. letech 20. století v časopisech, jež dnes nejsou běžně dostupné, některé stati jsou veřejně zpřístupněny poprvé. Je skutečně pozoruhodné, jak intenzivně můžeme jeho myšlenky aktualizovat i v dnešní době, pro památkovou péči rozjitřené a nejisté, plné konfliktů a nepochopení pro význam historie a spravovaného kulturního odkazu. Jak říká v doslovu Petr Štoncner: "Pro ty, kteří mají ještě čas číst a trochu se zamyslet, má Břetislav Štorm překvapivě stále co nabídnout. A ani po více jak šedesáti letech nás nemusí zarážet, jak jsou jeho myšlenky stále aktuální a živé. Dotýkají se samotného principu lidské existence a smyslu lidského konání."
Soubor 54 erotických povídek francouzského klasika, jejichž hrdiny jsou měšťáci, úředníci a drobní lidé.
Jedná se o reedici příručky památkové péče, doplněnou o průvodní slovo, studii o autorově působení v památkové péči, životopis a jeho výběrovou bibliografii.
Maupassant – selbst bestens vertraut mit den Abgründen der Pariser um 1880 – schildert die Geschehnisse wunderbar ironisch, leicht distanziert und pointiert.
Anhand der Geschichte der Protagonistin Denise, einer Verkäuferin, die aus der Provinz nach Paris kommt und im Paradies der Damen eine Anstellung findet, wird das Wachstum und die Struktur dieses Kaufhauses und gleichzeitig der Niedergang des kleingewerblichen Einzelhandels eines kompletten Pariser Stadtviertels beschrieben. Die im Roman auftauchenden Figuren sind aktiv oder passiv mit dem expandierenden Kaufhaus verbunden - als Mitarbeiter, Käufer oder anliegender Einzelhändler. Besonderes Augenmerk findet neben der Verkäuferin Denise der Inhaber des Kaufhauses, Octave Mouret, und dessen Leben in der feinen Pariser Gesellschaft sowie seine Geschäftspraktiken. Vorbild für diese Romanfigur waren der Unternehmer Auguste Hériot, der das Pariser Kaufhaus Grands Magasins du Louvre begründete, sowie Aristide Boucicaut, der Gründer des Le Bon Marché.
Nachw. u. Anmerkungen v. Taube, Otto. 780 S. N.-A. fPr
