Pavel Kolmačka Reihenfolge der Bücher

Setkání s C. G. Jungem přestavují pečlivý výběr z velkého množství novinových článků, deníkových zápisů, reportáží, ukázek z knih či záznamů besed, jejichž protagonistou je C. G. Jung. Nejstarší stať pochází z roku 1925 a nejmladší z počátku 60. let minulého století. Editoři díla brali ohled i na to, kterým výpovědím lze spíše věřit – například proto, že nejsou jen projevem zbožné úcty k uznávané autoritě nebo že nebyly za života jejich autora nikdy publikovány. Mají tak co nejautentičtěji odrážet osobnost C. G. Junga v paměti jeho současníků. Mezi autory textů patří například Jungův kamarád z dětství, Jungovi žáci, zájemci o jeho učení, náhodné návštěvy v Jungově Bollingenské věži, lidé, kteří Junga poznali na jeho vědeckých a studijních cestách či kongresech. Například s anglickou spisovatelkou Patricií Hutchins a odbornicí na Jamese Joyce vedl Jung rozhovor o tomto spisovateli, s americkou klavíristkou Margaret Tilly hovořil o možnostech muzikoterapie, se slavným americkým letcem Charlesem A. Lindberghem zase diskutoval o tehdy populárním tématu létajících talířů. A Jungův spolužák Albert Oeri vzpomíná, že Jungovi nešla matematika a přezdívalo se mu „Soudek“.

Román je zarámován do šestnácti kapitol-dní, během nichž v přítomném čase umírá a je pohřben starý muž, doprovázen a zaopatřen svými dospělými dětmi. Tato situace v každém ze zúčastněných oživuje jejich nedávné i dávno minulé jednání a paměť na činy jejich vrstevníků, potomků a předků (ať už příbuzných, přátel či lidí, s kterými jenom nakrátko zkřížili cestu), z nichž vyrostly současné životní vztahy. Významnými účastníky tohoto času milosti se stávají zemřelí. Jejich tváře se dožadují, aby se o nich vyprávělo, a jejich hlasům, hlásícím se o slovo, je právě v tomto čase dopřáváno sluchu víc než jindy. Jednou z metafor, které román rozvíjí, je podobnost života a hudby, které „stojí na repeticích“. Pochopit své místo v životě pak znamená nahlédnout opakující se motivy, a dosáhnout tak proměny životního směřování od začarovaného kruhu ke svobodnému, tvůrčímu přijetí výchozích podmínek.

The winds shift nervously on the isolated plain, whispering of travellers lost and buried, whispering of witches. At first the townspeople of Cherryvale welcome the beautiful young medium, Kate Bender and her family. No one knows about their other business, the shortcut to a better life. They're careful. It's only from those who travel alone, and who can easily disappear, that the Benders demand their pound of flesh. But even a gifted seer like Kate can make a misstep. Now, as the secrets festering beneath the family orchard threaten to bring them all to ruin, the Benders must sharped their craft - or vanish themselves.

„Považuji problém nevědomí za natolik významný a tak aktuální, že by podle mne byla velká škoda, kdyby tato otázka, tak úzce se dotýkající nás všech, měla zmizet ze zorného pole vzdělaných laiků tím, že by byla vykázána do nějakého nedostupného odborného časopisu, aby pak vedla svůj stínově papírový život v policích knihoven,“ napsal v předmluvě k prvnímu vydání Psychologie nevědomých procesů její autor a jeden ze zakladatelů moderní psychologie Carl Gustav Jung. V rozsahu nevelkém a čtenářsky přístupném raném díle Jung na konkrétních případech pacientů a s využitím snů, fantazií, krásné literatury a mytologie podává výklad konceptů individuálního a kolektivního nevědomí a kolektivních archetypů, na nichž staví jungovská terapie. Kniha je dobrým úvodem do Jungova rozsáhlého a vrstevnatého díla.

Kniha nejslavnějšího čínského umělce současnosti daleko přesahuje běžný memoár. Vyprávění začíná dlouho předtím, než Aj Wej-Wej přišel na svět. Příběhy Ajova otce, Mao Ce-Tungova blízkého spolupracovníka a ceněného lyrického básníka Aj Čchinga a samotného Wej-Weje se odehrává na širokém plátně čínské historie poslední stovky let, v kulisách dějinných otřesů a vzájemně se zrcadlí. Stejně jako otec odchází v mládí za uměleckou inspirací do Paříže, volí syn ve svých čtyřiadvaceti letech únik před čínskou realitou do Spojených státu, setkává se s Allenem Ginsbergem a objevuje Andyho Warhola. Podobně jako Aj Čching sdílel za Kulturní revoluce ve vyhnanství pohnutý osud levicové avantgardy, Aj Wej-Wej se v důsledku společenské angažovanosti od roku 2008 rovněž konfrontuje s režimem. Autor líčí rovněž čínskou uměleckou scénu na přelomu milénia a poměry v Číně po potlačení demokratického hnutí i vlastní snahu o svobodné umělecké vyjádření. Zároveň čtenáře provází po vlastním díle zahrnující plastiky, fotografie, film i elektronická díla.

Podtitul: Umění provázejícího rozhovoru Kniha Terapie duše je svým způsobem vyvrcholení díla Thomase Moora, známého autora bestsellerů, jako je Kniha o duši nebo Temné noci duše. Zatímco v předchozích pracích zkoumal duši v nejrůznějších podstatných oblastech našich životů – zaměstnání, rodina, náboženství… –, v této moudré knize se vrací k základům svého osobního povolání: provázení zájemců z řad terapeutů, psychologů, psychiatrů, duchovních, sociálních pracovníků a jiných v tom, jak nabízet péči o duši těm, kterým pomáhají. Psychologický a v nejširším slova smyslu spirituální rádce prodchnutý životní moudrostí a zkušeností probírá oblasti, jako jsou zdroje terapeutických témat v osobních příbězích, mýtech, pohádkách, práce se sny, komplexy, přenosem, terapie v běžném světě (práce, společnost, rodičovství, výchova, duchovní provázení), osobnost terapeuta (styl, stín, péče o sebe…). Hluboká, a přesto praktická a srozumitelná kniha je určena nejen terapeutům jako vytyčení duchovního základu jejich povolání, ale všem, kdo mají zkušenost s pomocí druhým, s nasloucháním, na koho se ostatní obracejí se svými starostmi a potřebami.

V Chicagu se o ní leccos povídalo. Dobrým sousedům v Indianě se možná občas něco nezdálo, ale kdo by čekal něco zlého od dobromyslné vdovy, které v životě nepřálo štěstí, je vzorná matka a poctivě chodí do kostela? Kdyby jen věděli, čím prošla... Muži k ní přijížděli plni očekávání a nadějí s celým svým majetkem, avšak odjíždět je nikdy nikdo neviděl. Belle Gunnessová na farmě v La Porte totiž dávno přišla na to, že muži nejsou složití. Že žena se na tomhle světě musí o sebe postarat sama. A že nesmí zaváhat a pohrdnout jakýmikoli prostředky, třeba i krvavými, jinak nedosáhne toho, po čem touží a co si zaslouží.

Soubor má stejně jako Kolmačkovy předchozí knížky (Moře, Wittgenstein bije žáka) několik částí (Život těla, Život ve dne v noci, Život nad kráterem, Život na pomezí, Les), jež se skládají z pásem, cyklů a samostatných básní. Převažují volné verše (občas je užit rým), vyskytují se zde i básně v próze. Žánrově je kniha velmi pestrá: lyrickou reflexi střídají hovory o snech, deníkové záznamy nebo zaslechnutá komunikace radioamatérů.

Americký rabín a autor bestselleru Když se zlé věci stávají dobrým lidem se v knize zabývá tím, co je pro většinu lidí klíčové – jak žít život tak, aby měl smysl, aby na něm záleželo, aby byly jeho plody k něčemu. K tomu je třeba lépe poznat lidskou povahu, pochopit mnohé lidské tužby a dilemata. Na řadě příkladů ze života lidí kolem sebe, ale také na velkých příbězích z Bible a světové literatury Kushner ukazuje lidskou touhu být dobrý, stejně jako jeho vnitřní spory týkající se otázek lidské falešnosti a zloby, uvažuje o tématech pomsty, spravedlnosti a odpuštění. Duchovní moudrost je v knize kořeněna židovským pohledem na svět a smyslem pro humor a paradox, psychologická poučení zároveň dávají řadu jasných termínů a orientačních bodů, které velká životní zkušenost stahuje sympaticky na zem.