Román H. E. Nossacka (nar. 1901) patří mezi vyspělou existenciální literaturu. Lidé tu ve své existenci hledají svou podstatu volbou svých osudů. Pokoušejí se o vzájemný styk, který se vsak nenaplňuje. Jedinci zůstávají v soběuzavřeni, nemohouce své nitro vynést ze sebe a sdělit druhému.Bezútěšnost lidského tápání se skrývá za zdánlivě snadným schématem příběhu, v němž mladá žena opouští svého muže s jiným.
