Soubor vzpomínkových esejů, fejetonů a úvah. Spisovatel a publicista Pavel Švanda (1936) uvažuje o proměnách svého rodiště Znojma v minulém století, o svém dětství v Brně za druhé světové války, o dospívání a studiích v padesátých letech. Píše o svých zkušenostech i o zážitcích svých vrstevníků, o Šestatřicátnících, o literární skupině kolem časopisu Tvář a o nejvýraznějších osobnostech redakce Hosta do domu v šedesátých letech, popisuje své náboženské hledání i osobní zkušenosti za „normalizace“ a po zhroucení minulého režimu.
V první knize sbírky kompletující komiksové příběhy s nelítostnými lovci z vesmíru, se podíváte jak do amazonské džungle, tak na ruské ledové pláně, navštívíte jak domorodé kmeny, tak mocné drogové barony. Na více než 400 stranách zavítáte jak do epochy samurajů, tak do éry kolonizace i zákopů první světové války… a dostanete se i na další místa, na kterých se země zbarví krví. A je jedno, jestli je ta země pokrytá trávou nebo sněhem. Tak šťastnou cestu… a pozor na hlavu. Lovci z jiného světa, přitahovaní teplem a násilím. Predátoři. Jsou nám fyzicky nadřazení, vybaveni smrtící mimozemskou technologií a navíc se dokáží udělat téměř neviditelnými. Po celou dobu lidské historie využívali Zemi jako svou soukromou loveckou oboru. Zjevovali se na bojištích a na gangy ovládaných ulicích, ne proto, aby si nás podmanili nebo aby nám pomohli v boji se zlem, ale jen aby získali své děsivé trofeje. Jejich kořistí totiž nejsou lvi nebo sloni, ale ta nejnebezpečnější lovná zvěř ze všech – člověk. Americké nakladatelství Dark Horse se odvážně pustilo do rozšiřování filmové legendy. Úspěšně nastartovalo komiksovou řadu, která vycházela z ducha a událostí původního filmu – a udělalo to tak dobře, že mnoho věcí z komiksu se zařadilo do predátorské mytologie a překonalo nepříliš slavné filmové pokračování.
Hrdinové a padouši Marvelu, uvěznění miliardy mil daleko od Země, pokračují ve své epické tajné válce o nejvyšší cenu. S rozvíjejícím se bojem začne být zjevné nové nebezpečí, a to poté, kdy se Dr. Doom pokusí ukrást Beyonderovu nesmírnou sílu pro sebe. Hrdinové vědí, že ho musí za každou cenu zastavit, jinak bude před Doomem donucen pokleknout celý vesmír!
Sbírka esejů brněnského spisovatele, básníka, esejisty a profesora vyučujícího na Divadelní fakultě JAMU: "NENÍ to deník, záměrně jsem přestavěl časovou následnost textů. Ze záznamů, jež vznikaly den po dni a rok po roce, jsem vybral na vyzvání Mirka Plešáka ty, které mně připadaly schopné sdílení. Případný užitek přesahující příležitostnou škodolibost, posoudí laskaví i nelaskaví čtenáři a čtenářky."
Pod záminkou povahopisných podobizen svých známých předkládá autor zralý pohled na věci života a smrti, na vztahy mezi lidmi a dotýká se nepopsatelného tajemství lidských osudů.
Výbor z literární pozůstalosti je průřezem z pěti let tvorby začínajícího spisovatele. Zahrnuje ukázky z řady prací - úvahy, povídky, eseje, básně, dopisy, i sny které Švanda považoval za součást literatury. Nejrozsáhlejší (ale také krácenou) částí je Italský cestopis - svěží pohled na kapitalistickou cizinu. Tématicky převládají úvahy o současné společnosti a náboženství. Hravé a studentské recesivní práce přecházejí do vážnějšího tónu, spojeného s pocitem vlastního ohrožení. Pozůstalost vrcholí ve vyznání osobního vztahu a rozhodnutí jít cestou vlastního svědomí. Poslední práce nejsou dokončeny. Kniha vtahuje čtenáře do doby počátku 80. let 20 stol. ale soustřeďuje se na témata stále živá - partnerské vztahy, otázku svědomí, vztah k civilizaci, mezilidské vztahy. Svou snahou po čistotě postoje vyvolává citovou odezvu čtenáře. Široký rozměr knihy je dán Švandovým "kosmickým" nadhledem spojující velmi realistický pohled na svět i na sebe, s notnou dávkou ironie, humoru i nadšení nad nezměrnou rozmanitostí života. Možná lepší by byl název Miluji. Knihu si lze přečíst i na internetu - na vlastních stránkách autora.
Kniha známého spisovatele a publicisty se zabývá vznikem politických sil a utvářením české vnitropolitické scény po roce 1989. Součástí analýzy jsou portréty politických stran a sil včetně prezidenta republiky a rovněž zkoumání rolí seskupení nezávislých intelektuálů. Antistranické nálady české veřejnosti a některá další fakta podle P. Švandy naznačují, že u kořenů vnitropolitických komplikací lze pozorovat vleklé potíže s českou identitou.
Cyklus 12 próz začíná v předvečer rozbití samostatného československého státu a končí asi rokem 1988. Kniha je psána z pohledu křesťana a zkušenosti z konfrontace s totalitní mocí.
