Jiří Cieslar Bücher

Monografie fotografií V. Koláře, zachycené momenty a lidé převážně z Ostravy.

Kniha Hlas deníku obsahuje práce filmového historika a kritika Jiřího Cieslara (* 1951), v nichž se v devadesátých letech věnoval literatuře, i když někde se nevyhnul přesahům do filmu a výtvarného umění. Zabývá se v nich průkopníky „"deníkové vnímavosti"“ (Goethe, Nietzsche, Whitman, Jung) a píše o denících a deníkových torzech i variacích (dopisy, autobiografie) moderní literatury světové (Baudelaire, Rozanov, Camus, Ionesco) i české (L. Klíma, Kolář, Hanč, Diviš, Zábrana). Ke knize je připojen oddíl věnovaný čtyřem významným českým kritickým osobnostem (Chalupecký, Machonin, Havel, Lopatka). Cieslarovým tématem je celek osobnosti a její krize, jak se projevují v deníkové literatuře. Jiří Cieslar přednáší od roku 1990 filmovou vědu na FF UK, pracuje též jako redaktor Literárních novin. Vydal knihy Luis Buňuel (1987), Filmové zápisky 90–93 (1993), Concettino ohlédnutí (1996), Viktor Kolář (2002) a Kočky z Atalanty (2003). Je nositelem ceny F. X. Šaldy.

Jádro této knihy vychází z práce na grantu Alfréd Radok – filmař a zakladatel Laterny magiky, která bohužel pro tragickou smrt Jiřího Cieslara nebyla dokončena v plánované podobě. Sborník je pokusem shrnout vše, co bylo uděláno ať jde o publikované i nepublikované texty Jiřího Cieslara, zkrácenou verzi grantového výstupu Evy Stehlíkové, referáty přednesené na pracovní konferenci 22. února 2005 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy či další materiály a texty z Cieslarovy pozůstalosti, rozhovor s Arnoštem Lustigem, seminární práce, které vznikly v návaznosti na grant, a některé související studie (Veronika Ambros, Josef Herman, Hana Slavíková, Karel Tabery).Editorce se podařilo shromáždit reprezentativní výběr pohledů na filmové a inscenační dílo Alfréda Radoka, na vzájemnost dvou uměleckých disciplín, které geniálně propojil v Laterně magice.

Kniha, obsahující studie tří autorů, se věnuje československé filmové nové vlně let šedesátých. Neklade si nároky obsáhnout v zevrubnosti celé údobí a podat kompletní přehled veškeré fimové tvorby a produkce té doby. Doslov Jan Svoboda, editor Jan Dvořák.

Komponovaný soubor textů předního českého filmového kritika, redaktora Lidových novin, profesora a vedoucího katedry filmových studií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Texty zařazené v Kočkách na Atalantě patří k vrcholům jeho esejistického a kritického úsilí poslední dekády, přičemž i tam, kde se dotýká témat spíše filmově historických, je úběžníkem jeho úvah přítomnost, respektive budoucnost kinematografie jako umění. Eseje jsou v této knize rozděleny do čtyř oddílů: světový film, český film, fotografie a soubor studií a rozhovorů věnovaných dvěma klasikům českého filmu - Věře Chytilové a Janu Němcovi.

Strhující deník filmového vědce, kritika a esejisty Jiřího Cieslara ze sklonku jeho života. Cieslarův deník je psán s hlubokou znalostí deníkového žánru (Cieslar je autorem obsáhlého svazku Hlas deníku), současně však je zcela upřímný a pravdivý, psaný bez postranních dvířek a bez jakéhokoli předstírání. Deník zachycuje ty nejjemnější záchvěvy lidské duše, ale i mnoho z veřejného dění Cieslarovy doby. V knize ožívá množství každodenních příběhů z pražských redakcí, filmového prostředí a z univerzitního provozu, nad vším se ale klene především touha pochopit sebe sama, svůj úděl a svou nemoc. Matouš je křestní jméno autorova psychoterapeuta, který během děje knihy vážně onemocní a nakonec umírá na rakovinu. Cieslarův deník patří k závažným literárním svědectvím o životě u nás v posledním čtvrtstoletí.