Jan Trojan Reihenfolge der Bücher

Prostor je pojem, který vytváří rámec pro vztahy, v prostoru probíhá naše komunikace. Jedním z principů takové komunikace, který je předmětem předkládaného textu, je komunikace akustická. V několika kapitolách se autoři, působící na udební fakultě a filmové fakultě AMU, zamýšlejí nad rozmanitými aspekty vzájemných vztahů mezi hudbou, zvukem a prostorem. Slavomír Hořínka v historické sondě odhaluje, jak se prostorová poslechová zkušenost odráží v budování vokálně instrumentálního repertoáru, respektive v zacházení s různými parametry kompoziční struktury. Michal Rataj tematizuje tradici prostorových zvukových projekcí, tzv. spacializace, která nalezla své místo především v oblasti akusmatické hudby francouzského střihu. Jan Trojan rekapituluje zrod mobilního akusmonia, nového „hudebního nástroje“, který vznikal na hudební fakultě AMU v letech 2016 – 2018. Tomáš Dvořák se zamýšlí nad existencí přirozených i uměle vznikajících zvukových projevů v našem životním prostoru z pohledu socio-politické kontinuity moderní západní společnosti.

Hudebně teoretická a analytická publikace vznikla na základě disertační práce mladého českého skladatele. Tematicky směřuje k rozšifrování pojmů akustická ekologie a zvuková krajina a k novému uchopení zvukové matérie v současné kompozici.

Vyd. 2., přeprac. (České zpěvohry 18. století : Pomocný odborně pedagog. text / Jan Trojan, JAMU 1981) Ilustrace, fotografie, noty; anglické a německé resumé Skladatelé Čech a Moravy 18. století na domácí půdě se věnovali převážně chrámové hudbě. Nekomponovali opery jako jejich krajané v emigraci., jejich tvorba náleží zpěvohře. Prvním významným střediskem zpěvoher je na sklonku 1. poloviny 18. století premonstrátský klášter na Hradisku u Olomouce, v němž se pěstovaly tzv. hanácké opery. Námětově jsou vážné, čerpají ze společenských událostí a válek. Ve 2. polovině 18. století se v nich objevují humorné látky. V Čechách jsou významné zpěvohry z doby selského povstání. Také tady se zpěvohra obrací k žertovným námětům. Pro hanácké opery je příznačný text rádoby v hanáckém dialektu. Hudebně je českým zpěvohrám společná struktura secco recitativ, arie (=strofická píseň) a závěrečný chorus (=společný zpěv zúčastněných osob v podobě homofonního sboru) ... HANÁCKÉ OPERY - Pargamotéka, Landebork, O prajském rumlu, Gront a puvod plesání hanáckýho, Maréna a Kedrota, Jora a Manda, Píseň o císaři Josefovi II. O NEVOLNICTVÍ, SELSKÉM POZDVIŽENÍ a VÁLCE - Solatia pacis, Opera o selské rebelii, Pán a sedlák ŽERTOVNÉ A SATIRICKÉ ZPĚVOHRY - Veritas exulans, Aurea libertas, O komínku, Opera o sládcích, Opilý muž MĚSTSKÉ ZPĚVOHRY HRY SE ZPĚVY Výběrová bibliografie autorových prací o hudebním divadle

Podrobný pohled na jeden z nejzávažnějších projevů historie evropské kultury, a to od antiky po konec 20. století.

Publikace českého muzikologa Jana Trojana nabízí osobitý pohled na historii a vývoj kantorství na Moravě a ve Slezsku a představuje hlavní reprezentanty kantorské hudby v rozmezí třech století (17. - 19. století). Autor se věnuje organizaci tehdejšího školství, vzdělání a kvalifikaci moravských a slezských kantorů, vyučujících obecně vzdělávací předměty s výukou zpěvu a hudby v oboru instrumentální, převážně hudby varhanní s důrazem na její praktické provozování. Součástí knihy je dokumentace, jejímž základem jsou místa, města, městečka a vesnice, abecedně seřazená, záznamy o škole a údaje o učitelích v chronologickém pořadí. Publikaci doplňují prameny a literatura, rejstřík obcí a rejstřík kantorů.