Erich Václav Bücher

Kniha se zabývá hlavními ekologickými problémy světa, které rozebírá populárním stylem. Velká pozornost je věnována lesům, ať už našim, nebo tropickým. Autor pracoval a cestoval po celém světě, lesnictví se věnuje už 70 let, z toho 60 let pedagogicky působil na lesnické fakultě. Patřil také k prvním v Československu, kteří se zabývali tropickým lesnictvím. V průběhu 26 let pracoval v tropech celkem 9 let na projektech bilaterálních (Tanzanie, Afrika) a na čtyřech projektech multilaterálních pro FAO OSN (Bangladéš, Vietnam, Laos). Kniha pojednává nejdříve o českých lesnících, kteří spolu s rakouskými a německými kolegy prakticky založili lesnictví jako obor i jako resort, který se pak šířil do celého světa. Autor vychází z toho, že naše středoškolská mládež se nedozvídá nic o našem lesnictví, které začalo už v 60. letech pronikat do světa, a to především tropického, kde se už řešily významné problémy světové ekologie a lesnictví. Otevřeně hodnotí masové ubývání tropických deštných lesů v Africe, Asii i Jižní Americe. Zcela jednoznačně také odsuzuje situace, kdy se svolávají světové summity, které nic nikdy nevyřešily, ale zato trpěly rabování světových tropických lesů. Kniha dokazuje, že i o velkých a světových ekologických a lesnických problémech se dá psát prostými slovy. Autor věří, že publikace pomůže otevřít oči mnoha lidem, kterým matou hlavu světoví politici, byznysmeni a média, hlavní opory ničení lesů na světě.

Mahagon, měsíček a špenát… Jak a co právě jmenované rostliny spojuje? To jistě napadne každého, kde vezme tuto knížku do ruky. Něco už vysvětlí podtitul: Exotické rostliny v našem životě. Ale copak je špenát, zelenina tak běžná, že se dostala do komiksů a vyprávěnek o Pepkovi námořníkovi ba dokonce i do názvu českého filmu, nějaká exotika? A měsíček? Toho lékařského či zahradního měla naše babička lány! Mahagon? Prosím, ten jistě exotický je. Ale ty druhé? Nedivte se, je tomu skutečně tak. Globalizace, jíž jsme soustavně strašeni v poslední době, probíhá na Zemi už pěkných pár tisíc let. A během nich se jak do české kotliny, tak na žírnou i zpěvnou Moravu dostaly desítky, možná stovky rostlin, dnes považovaných za naše, za domácí.

Po čtyřiceti letech působení v lesích pěti světadílů se Erich Václav rozhodl shrnout své bohaté zážitky do jednoho souborného cestopisu.

Příběh čs. lesníka v deltě Gangy a Brahmaputry.

Dojmy lesního inženýra, jednoho z československých expertů, vyslaných v r. 1965 do Tanzanie, přibližují nejen velkolepé přírodní krásy země, ale i její obyvatele a zvláštnosti místního života. Autor vypráví o svých setkáních s příslušníky domorodých kmenů i o stycích s Evropany, žijícími v Tanzanii. Vyprávění uzavírá přehled nejdůležitějších geografických a etnických údajů o Tanzanii a jejích dějinách.

Naše vlast oslaví sté výročí, autor má let méně, ale v jeho věku jsou dvě osmičky. Po více než 70 letech v lesnictví a 60 letech výuky na vysoké škole prožil autor bohatý život, pracoval ve více než osmdesáti zemích na všech kontinentech a obletěl rovník čtrnáctkrát. Na základě doporučení rodiny a přátel se rozhodl publikovat dosud nepublikované příběhy, které tvoří základ knihy. Ta se skládá z krátkých povídek, fejetonů a glos, reflektujících jeho dobrodružný život. Kniha je rozdělena do sedmi částí, pokrývajících historické události jako krach na burze v roce 1929, světovou hospodářskou krizi, vzestup nacismu, Mnichovskou dohodu, polskou okupaci a počátek 2. světové války. Autor, jako čtrnáctiletý, zažil Hitlerovu okupaci a totální nasazení. Následné studium a získávání vědecko-pedagogických hodností vedlo k jeho prvnímu africkému intermezzu v roce 1965, které mu otevřelo cestu k projektům OSN. Během dvaceti let se stal špičkovým expertem a prožil nespočet dobrodružství. Po odchodu do důchodu v šedesáti letech napsal během tří let dvanáct knih, včetně jedné o svém pobytu v zařízení pro seniory. Všechny příběhy, včetně nových zážitků, jsou určeny milovníkům lesa ve věku od deseti do devadesáti let.