Jiří Stanislav Guth-Jarkovský Reihenfolge der Bücher

Z Rouenu obsazeného pruským vojskem odjíždí dostavník se zajímavou společností. Cestují v něm měšťanský, kupecký a šlechtický pár, dvě jeptišky, mladý radikální republikán a baculatá nevěstka Kulička. Ta se dobrodušně se spolucestujícími rozdělí o své hojné zásoby jídla a cesta jim všem pak rychle utíká až do večera, kdy musí zastavit v zájezdním hostinci. A tam začnou problémy... Kulička je skvělou Maupassantovou povídkou nemilosrdně odhalující maloměšťáckou ubohost a pokrytectví, které se během půl druhého století vlastně vůbec nezměnily. Kniha obsahuje i další výtečné mistrovy příběhy, například Věno, Zločin otce Bonifáce, Štěstí a Mstitel. Celkem soubor 19 povídek, přetisk vydání z roku 1933.

Klasická a dnes již i historická příručka shrnuje základní pravidla společenského chování a slušnosti. Příručka společenského chování proslulého Gutha-Jarkovského (z r. 1930), autora Společenského katechismu, vychází v původním znění, pouze s drobnými pravopisnými úpravami. Sebrané drobné společenské případy a rady jsou tematicky uspořádané do kapitol. Pocházejí z redakční listárny Společenského rádce v Pražském ilustrovaném zpravodaji, kam Guth-Jarkovský pravidelně přispíval svými radami o bontonu. Cílem knihy je poučit širší veřejnost o základech slušného chování ve společnosti, aby nedocházelo ke zbytečným společenským prohřeškům a nesrovnalostem, ale také abychom se zbytečně neuváděli na veřejnosti do rozpaků a uspěli při styku s cizinci.

Vybrané kapitoly ze vzpomínkového a cestopisného díla heřmanoměstkého rodáka J. S. Gutha - Jarkovského, učitele, olympionika, gentlemana, tradicionalisty i elegána. Úryvky z díla jsou doplněny komentářen Josefa Rodra.

Autor, jenž byl mimo působení v mezinárodním a českém olympijském hnutí i průkopníkem české turistiky a předsedou Klubu českých turistů, sebral "v jednotný celek volné úvahy a kapitoly o turistice vůbec, české pak obzvláště". Turisty dělí do čtyř kategorií: turisty pěší, kde chodec "kráčí svobodně, nespoután jízdním řádem ani cestami, nepodléhaje nikomu než vlastní vůli a pevnosti a otužilosti svých svalů", turisty novodobé, jimiž "v dobách mírových přecpány jsou vlaky", turisty kombinované, kteří "nepovrhnou prostředkem dopravním, ale zajedše do té které krajiny proputují ji pak pěšky" a turisty horské, horolezce, kteří "slézají vysoké kopce, skály a temena z neodolatelné touhy po širokém rozhledu, jenž korunuje jejich námahu". Text psaný půvabnou češtinou překvapí nadčasovostí některých úvah ("Pohyb v čistém vzduch, plném ozonu a rozkošný klid nižších i vyšších hor, oživují a posilují skoro všecky orgány lidského těla, zvláště nejjemnější a nejcitlivější, totiž nervy, jež drsný boj o život tak často a tak krutě mučívá.").

Společenská pravidla autora, obřadníka kanceláře prezidenta T.G.Masaryka.

Vzpomínky autora slavného společenského katechismu (a v té době především hradního ceremoniáře) zároveň podávají obraz české společnosti v letech 1919-1925, v době rodícího se státního zřízení.

Vzpomínky na mládí autora slavného společenského katechismu zároveň podávají obraz české společnosti v letech 1861-1918.