Oto Palán Bücher

Další svazek z edice Zmizelé Čechy je věnován dějinám, vývoji a proměnám jednoho z nejstarších českých měst - Jindřichovu Hradci, včetně jeho dnes již zaniklých jednotlivých částí na dobových fotografiích. V první, textové části knihy autor (historik a specialista na oblast Jindřichohradecka) stručně popisuje vznik Jindřichova Hradce, (jeho prvopočátky spadají až na přelom 8. a 9. století), jeho historii (první písemná zmínka o "novém hradu či domě" z r. 1220 od Jindřicha Vítkovce) a územnímu, stavebnímu a demografickému vývoji. Ten je nejlépe vidět v druhé, obrazové části knihy s popiskami, obsahující také řadu cenných historických snímků již neexistujících domů, ulic či celých částí, které jsou v seznamu vyobrazení doplněny o podrobnější údaje.

Tato kniha není v žádném případě určena turistům, kteří milují prohlídky měst stádní formou výprav vyrovnaných ve špalíru a ovládaných přesným časovým harmonogramem spolu s megafonem vševědného průvodce. Mnohem spíše počítá s přemýšlivým poutníkem, který má zálibu v narušování předepsaného itineráře, rád se toulá, nevolí vždy nejpřímější cesty a neváhá se i vrátit tam, kde se mu jednou zalíbilo. Adresáty publikace jsou všichni čtenáři, kteří mají k městu na Amu vztah bez ohledu na to, zda v něm již byli, nebo se je teprve chystají navštívit, případně je historie a kultura Florencie ,,pouze" zajímá a rádi o ní čtou. Autoři si dovolili též luxus jistého kulturního šovinismu při sledování stop, které zanechali čeští poutníci ve Florencii a Florencie v českých dějinách, jakož i české země naopak v historii florentské.

Kniha Obrazy z dějin českého loutkářství seznamuje čtenáře populárně naučnou formou s významným fenoménem české kultury - loutkářstvím. Bohatě obrazově vybavená kniha se zabývá jednotlivými úseky dějin českého loutkářství: vznikem loutkářské tradice v českých zemích, životem kočovných lidových loutkářů, rodinným a spolkovým loutkovým divadlem i výtvarnou podobou loutek a dekorací. Přední odborníci v oboru loutkářství v jednotlivých kapitolách přibližují srozumitelně a poutavě etapy, kterými české loutkářství ve svém vývoji prošlo. Dosud nepublikované historické obrazové materiály ze sbírky Muzea loutkářských kultur v Chrudimi i brilantní a hravé fotografie loutek z jeho fondů nabízejí odborníkům i milovníkům loutkového divadla ucelený vhled do dějin českého loutkářství a názorně ukazují, jak silně spoluutvářelo naši divadelní kulturu, bez ohledu na to, že nespravedlivě dlouho nebylo chápáno jako velké umění. Tato kniha je přirozenou součástí jeho rehabilitace. Všechny kapitoly mají resumé v angličtině, popisky k reprodukcím jsou dvoujazyčné.

Publikace byla vydána u příležitosti výstavy Život Galerie hlavního města Prahy 50, konané v Domě U Zlatého prstenu od 25. 9. 2013 do 5. 4. 2014.

V nové knize, volně navazující na nedávno vydanou úspěšnou publikaci o Karlově mostě, se spolu s autory vydáme se na zvláštní cestu „napříč Prahou", a to ulicemi, jejichž sled tvoří starou historickou linii, která je novější turistickou literaturou běžně označována jako Královská cesta. Pokusíme se stopovat naši minulost a objevit nepřeberné památky její kulturnosti, v níž se můžeme směle srovnávat s turisticky nejatraktivnějšími centry Evropy.

Kniha přináší barvitý obraz hlavního města Království českého v období vrcholící gotické kultury a umění na pozadí historických souvislostí, které se staly pro Prahu za vlády Karla IV. (1347 –1378) mimořádně příznivými. Po Karlově korunovaci v roce 1355 na římského císaře se stává hlavní město zemí Koruny české poprvé ve své historii i metropolí Svaté říše římské. Praha Karla IV. otevřela své brány a nabídla "stůl k pohoštění prostřený" stavitelům, studentům, umělcům, řemeslníkům, hostům, ať přicházeli odkudkoliv. V královské a císařské prestižní péči, do níž se vedle Karlovy vladařské pozice v Evropě promítla jeho západoevropská vzdělanost a kosmopolitní otevřenost stejně jako víra, respekt k přemyslovské tradici a osobní zaujetí, vykvetlo město do neotřelé krásy.

Druhé, upravené a rozšířené vydání publikace o dějinách budovy Karolina v sepětí s výukou a slavnostmi Univerzity Karlovy. Autor líčí jeho stavební vývoj, pozornost věnuje zejména novodobým přestavbám podle projektů architektů J. Fragnera a T. Šantavého. Pojednává však též o slavnostech, zejména inauguracích rektora, imatrikulacích a promocích, popisuje scénáře slavností a insignie při nich užívané, obřadní oděvy, sceptra, medaile na řetězech důstojenství. Příloha obsahuje příslušné texty užívané v rituálech, jsou tu uvedeny i proměny oficiálních názvů pražského univerzitního vysokého učení. Bohatý obrazový doprovod tvoří kromě rozsáhlého souboru aktuálních barevných fotografií objektu a historických předmětů i historické černobílé snímky, grafika i stavební a situační plány.