Rozšířené a doplněné vydání knih "Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech" a "Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska " v jednom svazku. Doplněno o další lokality i o nový obrazový materiál. Velký formát knihy umožnil zároveň dát i odpovídající prostor plánkům.
Plechanovova kniha je jednou z jeho nejvýznačnějších prací, které se zabývají marxistickou teorií společenského vývoje. Plechanov v ní vystupuje proti "narodnikům" a jiným odpůrcům marxismu, kteří marxismus překrucovali a tvrdili, že popírá úlohu a význam osobnosti v dějinném vývoji.Plechanov vystupuje proti teorii "hrdiny", na němž prý záleží všechno, a "davu", který je prý pouze pasivní, nevědomou masou, a přesně vymezuje úlohu vynikající osobnosti v dějinách. Veliký člověk není hrdinou v tom smyslu, že by mohl zastavit nebo změnit přirozený běh věcí, nýbrž v tom, že jeho činnost je uvědomělým projevem tohoto nevyhnutelného procesu. Plechanov ukazuje, že vynikající osobnosti pouze dodávají individuální tvářnost historickým událostem, avšak směr těchto událostí v konečné instanci určují obecné příčiny, tj. ve skutečnosti vývoj výrobních sil a vzájemných vztahů lidí ve společensko-ekonomickém procesu výroby
Věnováno nauce o středověkých opevněných sídlech.
Z obsahu: I. Přehledné údaje o stavební produkci a investování v České republice II. Obytné stavby Lubomíra a Čestmíra Šlapetových v kontextu funkcionalismu na Moravě III. Česká konstrukční škola meziválečného období VI. Výstavby rodinných domků firmy Baťa ve Zlíně
Kniha encyklopedicky mapuje a představuje čtenářům na více než 600 stranách přes 300 větších i menších neznámých zámků a zámečků na historickém území Moravy a Slezska, o nichž se literatura prozatím zmiňovala jen velmi okrajově či vůbec.
Hrabství Kladsko s centrem ve stejnojmenném městě (nápadně připomínajícím Prahu se zámkem na kopci nad řekou a s mostem s věžovou bránou) bylo součástí zemí České koruny až do roku 1742, kdy připadlo spolu s většinou Slezska Prusku a po roce 1945 Polsku. Autor sleduje osudy území i jednotlivých protagonistů, ať již rodáků, anebo těch, kteří měli Kladsko v držení.
Věnováno nauce o středověkých opevněných sídlech.
Regionální historie, významné architektonické a umělecké památky šlechtických sídel na Rychnovsku.
Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Kniha seznamuje s osudy a významem nejen předků Jiřího z Poděbrad, ale také jeho potomků, kteří se stali přičiněním „husitského krále“ zámožným knížecím rodem ve vedlejší zemi České koruny Slezsku a ke kacířskému předkovi se už raději moc nehlásili. Jako minsterberští a olešničtí vévodové přežili dokonce Bílou horu a vymřeli až v polovině 17. století. Kolektiv historiků se v knize pokouší nastínit nejen dějiny rodu v období 300 let, kdy představoval důležitý politický, hospodářský a kulturní faktor ve východočeském, slezském a severomoravském prostoru, ale zabývá se i dalšími aspekty jejich působení. Například genealogickými, heraldickými, hospodářskými či kulturními. Vždyť například jeden z mladších synů krále Jiřího Hynek proslul jako výborný a prostopášný renesanční básník. -- zdroj: www.kosmas.cz --
Kniha tvoří moravskoslezský pandán k titulu J. Úlovce Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, který se dočkal opakovaných vydání. Tato doslova "černá kniha" naší "péče" o památkové dědictví v éře komunismu, která se žel v řadě případů přenesla i do polistopadové doby, mapuje v abecedním pořádku na 80 zaniklých panských sídel na Moravě a ve Slezsku (kde zasáhly i válečné operace roku 1945) včetně jejich vývoje a ilustračního doprovodu.
