Václav NosekWindy Bücher

Úplné (již třetí) vydání všech komiksových příběhů slavných Rychlých šípů, které byly napsány a nakresleny. Napínavé a veselé příhody pětice chlapců – Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky – přitahovaly před desítkami let mladé čtenáře časopisů Mladý hlasatel a Vpřed. Rychlé šípy dávaly mnoho příkladů a rad v době, kdy bylo třeba (když praskal led, když zrály třešně, když o prázdninách hrozilo uštknutí zmijí, při nálezu nevybuchlé patrony apod.). Mají jistě co říci také dnešním školákům a rádi si nad nimi určitě zavzpomínají i rodiče. Uspořádal Vladimír Dobrovodský. Nakreslili Jan Fischer, Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák. Velmi obsáhlá ediční poznámka Václava Noska - Windyho.

Pokračování Hochů od Bobří řeky začíná tam, kde skončila první kniha, tedy v Rokli úmluvy. Je těžká doba, různé spolky jsou zakazovány, a Hoši od Bobří řeky nevědí, co s nimi bude. Rikitan jim přináší novou třináctku bobříků, dalších zkoušek, daleko těžších než těch předchozích. Hned jim prozradí prvního a posledního z nových bobříků. Poslední je velmi těžký a nebezpečný, hoši musí vydržet v této těžké době zůstat ve sdružení. Přes všechny zákazy Hoši pokračují v činnosti, schází se, chodí na výpravy a loví bobříky. Ztrácí klubovnu U Modrého hroznu, hledají po celé Staré čtvrti a jednou, když Jiřík s Vilíkem jsou pronásledováni Přístavními povaleči (skupina nepřátel Hochů od Bobří řeky), naleznou Strašidelnou věž. Zjistí, že by byla dobrá jako klubovna a rozhodnou se, že se tam usídlí... 4. vydání – dotisk v roce 2001

Jedna z mála foglarovek, kterou autor situoval nikoli do skautského, ale do školního prostředí. Lubor a jeho spolužáci z "Bedny" prožívají v průběhu jednoho školního roku bolestný přerod vzájemných vztahů, který přináší dospívání.

S touto knížkou je neodmyslitelně spjat pojem „modrý život”, dodnes známý nejen těm, kteří prožívali mládí za první republiky, ale i dalším generacím. Sedm zásad rytířského života, které spisovatel vložil do knihy Přístav volá, pomáhá již mnoho let dětem být zdravými, čestnými a podporuje jejich sebevědomí. Příběh Jiřího Dražana, který hledá pravého kamaráda, jemuž by mohl důvěřovat a svěřovat mu svá tajemství, se odehrává ve spleti tajemných uliček Přístavní čtvrti. Jiří zde prožívá v partě obyčejných kluků spíše nepříjemné zážitky, a tak se snaží podobat svému vytouženému vzoru Láďovi Vilemínovi.... celý text

Čtyřicet tři kreslených příběhů. Dvě opravdové družiny jednoho skautského střediska skutečně jezdily na výpravy a výlety na skutečná místa v Krušných horách, na Ivančenu, do Orlovských lesů, do Údolí Manětínského potoka, na Šumavu nebo do Broumovských stěn. Naše zem je krásná a je v ní mnoho takových míst. Družiny opravdu uspořádaly řadu akcí – akademii, výstavky, čistily potok a samozřejmě jezdily o prázdninách na tábor. Skautská činnost je různorodá a v těchto příbězích jsou další inspirace vybízející k napodobení. Dotýkají se různých oblastí, které se mohou hodit i ve škole – historie, přírodopis a i trocha zeměpisu tu nechybí.

Jako mnoho knih od Foglara, tak i tato popisuje problémy mezi dorůstajícími chlapci. Tentokrát se děj odehrává ve třídním kolektivu. Téměř všichni chlapci se obdivují Rudovi Lorencovi - umí skvěle hrát hokej, fotbal, je výborný atlet, je chytrý a dovede hodně věcí, o kterých se ostatním ani nesnilo. On však jejich náklonnosti zneužívá. Petr Solnar skoro jediný tuto špatnost na něm vidí, a proto s ním vede otevřenou válku. Protože celá třída je na straně Rudy, raději si ho nevšímá a trénuje na závod „napříč městem“,který vyhraje a získá si tím obdiv hrstky chlapců ze třídy. Poté co vstoupí do oddílu skautu, si ještě více utvrdí své morální hodnoty. Nalezne tam také vytouženého kamaráda na život a na smrt - Viktora. Postupem času se třída přesunuje na stranu Petra, který jim otevřel oči sám sebou - protikladem Rudy. Jejich náklonnosti však nezneužívá tak jako Ruda, ale je k nim stejně kamarádský jako oni k němu. Nakonec si získá i oblibu třídního učitele a stane se vedoucím třídního výboru.