Ivan Wernisch Reihenfolge der Bücher

Básně Ivana Wernische doplňuje rozhovor "Ó nešťastný pupkozřec!" , který s autorem vedla Wanda Heinrichová. Blíží se panoptikum, blíží se maringotky s azalkami a záclonkami, kabaretní vozy Tatarů a plukovní kantýna s tureckou hudbou, velbloudi, sloni, antilopy, pokrotlé vlčí smečky vypasené na zimu, už se sem blíží široké, loudavé selské vozy s peřinami a skříněmi, dlouhá procesí s korouhvemi, vypovězená šlechtična se všemi svými předky v okurkových lahvích. Způsobí náhlou noc ohromné hejno vřeštících ptáčků, ve tmě a zvířeném prachu se zastavuje čas. Kolik je na nebi sluncí?

Zwei Großmäuler demolieren nach einem Saufgelage ein Bordell und entkommen der Polizei auf unerklärliche Weise.

Fantaskní a obrazotvornou grafickou knihu-komiks dle Wernischových básní stvořil grafik a měditepec Vojtěch Jirásko. Verše převedené do nečekaných obrazů nabízí čtenáři dlouhou slast prodlévání v zastaveném čase temných průjezdů wernischovského světa.

Divadelní program k inscenaci Národního divadla v Praze obsahuje kromě divadelního libreta vytvořeného na základě poezie Ivana Wernische také texty o tomto autorovi, o jeho tvorbě či rozhovor s ním.

Kniha obsahuje nostalgické verše Ivana Wernische, dále pak rýmované i nerýmované básně Václava Rozehnala, kruté a zábavné písně divokých národů, sborový zpěv jihočeských badatelů, básně v řecko-římském stylu, nápodoby a padělky starovýchodní a staroněmecké lyriky, drobný kosmogonický žert o stařičkém Jauchlovi, jakož i několik dobře skrytých lunojasných naučení a filosofických výroků. Řada je zakončena osmi záhadnými experimenty a jejich podrobným rozborem od Michala Ajvaze.

Výbor z poezie Vítězslava Nezvala připravil Ivan Wernisch.

Další básnická sbírka Ivana Wernische. Za sklem příborníku se kroutí údolí Dněpru – za Smolenskem stojí slánka, za Vitebskem cukřenka – v zatemněné kuchyni hoří větrný mlýn. Rozesmátí kamarádi se opírají o kávový mlýnek, z rozsvícené skříňky se ozývá praskání. – Hilversum, Klajpeda, Riga, Livorno... Slyšíte? – to jsou ty tajemné sféry – říše mrtvých už dávno zvítězila na všech frontách, ale tam jako by pořád ještě někdo mluvil.

Sbírka básní. – „Žofíny? To je snad něco na vodě, ne? Hudební pavilon, třepetavé odlesky, rozvlněné stíny, přízraky tančící na palubě parníku, jiskry na nočním nebi, slowfox, který se vzdaluje po řece. Co myslíš, mohl by to být parník, mohly by to být jiskry na nočním nebi, slowfox, který se vzdaluje po řece?“

Výbor z autorových starších, novějších i zcela nových básnických fantazií, esoterních spekulací a odvážných sentencí doplněný citacemi prohibovaných románů. Připojeno je několik učebnicových textů, které by snad bylo možno považovat za základní kapitoly z obecné logiky, estetiky a etiky.