Karolina Křížová Bücher

Podrobné vylíčení cest po jižním Tibetu, které italský antropolog a fotograf Fosco Maraini podnikl v letech 1937 a 1948, patří dnes k nejvýznamnějším dokumentům o životě Tibetu a jeho obyvatel před čínskou invazí z počátku padesátých let. Marainiho vyprávění, zachycující vedle množství přírodních, historických, kulturních a náboženských poznatků také řadu setkání s tibetskými učenci, mnichy, aristokraty i prostými rolníky a pastevci, je přitom výsledkem vzácného spojení odborné erudice s lidskou citlivostí, s nimiž autor přistupuje k předmětu svých pozorování a úvah. Samostatnou kapitolou je soubor několika desítek doprovodných fotografií, které jsou dnes v mnoha případech jediným dokladem tibetských náboženských artefaktů nenávratně zničených během čínské okupace. Knihu doplňují autorovy nové poznámky k jednotlivým původním kapitolám a stručný nástin tibetského buddhismu a dějin Tibetu od nejstarších dob až do současnosti.

Hlava katolické církve se v knize Proti válce zamýšlí nad hlubokými motivy válek a jejich dopadem na lidstvo. Papežovo „ne válce” je stejně radikální a rozhodné jako jeho předchůdců, a není motivováno politicko-diplomatickými kalkulacemi ani zainteresovaným postojem. V knize reflektuje utrpení obětí na Ukrajině, dívá se do tváří těch, kdo trpěli válkou v Iráku, mluví o historických událostech v Hirošimě a neslýchaném odkazu dvou světových válek 20. století. František vidí, že v chamtivosti po moci, v mezinárodních vztazích ovládaných vojenskou silou, v okázalosti válečných arzenálů se skrývají hluboké motivy válek, které dodnes potřísňují planetu krví. Odmítá střety, které rozsévají smrt, zkázu a zášť, protože ty přinášejí pouze novou smrt a novou zkázu ve spirále, kterou může ukončit pouze obrácení srdcí. Dialog jako politické umění, náročné budování míru, které vychází ze srdce a rozšiřuje se do celého světa, zákaz atomových zbraní a odzbrojení jako strategická volba jsou konkrétní ukazatele, které nám František svěřuje, aby se budování míru skutečně stalo společným horizontem, na němž lze budovat naši budoucnost. Protože z války se nemůže zrodit nic skutečně lidského. „Proti válce” je důležitým příspěvkem k současné diskusi o míru a globální bezpečnosti. Knihu uspořádal známý italský vatikanista Andrea Tornielli a vychází z Františkových projevů a rozhovorů během jeho pontifikátu.

Papež František mění obraz církve vedené panovačnými vládci a snaží se být prostým knězem, jehož cílem je pomáhat lidem trpícím moderními úzkostmi a nejistotou. Neuznává hranice mezi věřícími a nevěřícími, neodsuzuje homosexuály a ctí všechna náboženství. Díky zkušenostem z argentinských slumů rozumí skutečnému utrpení lidí na okraji společnosti. Jako jezuita a stratég usiluje o reformu církve pro jednadvacáté století, v níž nemůže fungovat jako absolutistická monarchie. Plánuje reformu římské kurie, posílení role biskupů, pročistění Vatikánské banky a ztransparentnění církevních financí. Chce reorganizovat Italskou biskupskou konferenci a změnit přístup k homosexualitě, a také zapojit ženy do rozhodovacích procesů v církvi. Marco Politi nabízí zasvěcený pohled na papeže reformátora, otevřeně hovoří o jeho problémech, pomlouvačných kampaních a přelomovém konkláve, které odmítlo tradici evropských papežů a našlo nového Svatého otce v Jižní Americe.

Viele sind die Könige der Vergangenheit, deren Taten bis heute erzählt werden, aber nur wenige können die immense Popularität vorweisen, die der legendäre König Artus des fantastischen Reiches Logres genossen hat, genießt und noch lange genießen wird. Direkt von Gott zum königlichen Machtgebrauch berufen, findet sich der junge König, damals erst sechzehn Jahre alt, sofort in einer endlosen Reihe von Abenteuern verwickelt. Er durchstreift sein Reich von einem Ende zum anderen, schützt die Guten und bekämpft die Bösen, sich Ruhm erwerbend und den Ruf großer Weisheit gewinnend.