Pavel Kouba Bücher

Nietzschovy napohled navzájem nesouvisející a často rozporné klíčové myšlenky kniha vykládá v jejich vzájemné provázanosti a odkrývá za nimi nevyslovený způsob myšlení, který se radikálně vymyká jednotě celkového konceptu, překračuje metafyzická schémata tradice, ale neopouští a nenivelizuje její stěžejní problémy. Vlastní cíl práce není tedy historický: jde jí o předvedení možností, které Nietzschova filosofie otevírá dnešnímu myšlení.

Filozofie Friedricha Nietzscheho přitahuje stejně jako jeho život pozornost poměrně široké skupiny skupiny těch, kterým „klasicky“ znějící filozofie mnoho neříká – Nietzsche, buřič s kladivem, kterým hrozí Bohu, je oblíbeným filozofem těch, kteří teprve hledají své místo ve společnosti, básnický styl jeho prací z něj pak dělá zároveň působivého literáta. Nečasové úvahy, z nichž je nejproslulejší zejména ta druhá, nazvaná O užitečnosti a škodlivosti historie pro život, v níž se Friedrich Nietzsche obrací proti nemírnému šíření historických poznatků, šíření, které hrozí zahubit skutečný život, vznikají v ranném období Nietzschovy tvorby mezi lety 1976–76 jako základ, který pak Nietzsche postupně rozvine ve svůj filozofický systém. Úvahou třetí, Schopenhauer jako učitel a čtvrtou Richard Wagner v Bayreuthu pak Friedrich Nietzsche oslavuje své duchovní učitele, Schopenhauera a Wagnera, jako vychovatele k nové, zušlechtěné kultuře. Kniha je určena každému, kdo chce blíže poznat dílo Friedricha Nietzscheho.

Jak spolu souvisejí časo-prostorový a řečový charakter naší zkušenosti? Jakou roli hraje rozdílný „smysl“ času a prostoru při rozumění významu? Předkládané studie tematizují zkušenost smyslu z hlediska přítomnosti, jíž není míněna jen jedna časová dimenze, nýbrž přítomnost ve světě, tj. vazba mezi přítomným a spolu-přítomným (ne přítomným). Takto pojatá přítomnost je zkoumána se zřetelem k autorům, kteří směrodatně určili pojem přítomnosti ve významu časovém (Platón, Bergson, Heidegger, Merleau-Ponty), ale i se záměrem systematickým, který význam tohoto pojmu rozšiřuje a mění. Vyjasňování poměru mezi rozuměním jako takovým a vědeckým poznáním míří k pojetí bytí jako individuální přítomnosti ve světě, na níž se podílejí i věci a bytosti, jež nevládnou řečí a nevztahují se k všeobsáhlým dimenzím prostoru a času.

Soubor statí a přednášek a poznámek k problematice postavení člověka ve světě a v dějinách (Kacířské eseje, Platón a Evropa, Evropa a doba poevropská atd.).

Život sv. Josafata je svědectvím o nelehkém šíření víry na Ukrajině Usiloval o sjednocení pravoslavné církve s Římem. Snažil se prohloubení náboženského života věřících a duchovenstva. Nepochopen obětuje za své přesvědčení život.

Studie a texty vybrané do tohoto souboru se navenek obracejí k různým námětům i osobnostem, ve skutečnosti však z různých úhlů sledují společný cíl. Formálně vzato je tímto cílem vytěžit to, co je obsaženo v Nietzschově myslitelském výkonu, a rozvinout takto získanou pozici v souvislostech dnešní filosofie, tzn. v kritické návaznosti na fenomenologii a filosofickou hermeneutiku.

Sborník k sedmdesátinám filosofa Ladislava Hejdánka, jenž od roku 1990 přednáší na EThF a FF UK, jemuž byl v roce 1987 udělen univerzitou v Amsterodamu čestný doktorát z filosofie; a taktéž k sedmdesátinám, profesora Jakuba S. Trojana, děkana na evangelické theologické fakultě UK od roku 1990 a nyní působí jako vedoucí katedry sociální theologie. Milan Balabán sborník uspořádal a rovněž do něj přispěl esejí. Z dalších autorů: Dalibor Antalík, Theo de Boer, Karl Deurloo, Jan A. Dus, Pavel Filipi, Aleš Havlíček, Jan Heller, Ivan Chvatík, Pavel Kouba, Milan Lyčka, Petr Macek, Jiří Michálek, Jan Moravec, Jiří Mrázek, Miroslav Petříček, Ladislav Pokorný, Petr Pokorný, Noemi Rejchrtová, Volker Rühle, Josef Smolík Jan Sokol, Miroslav Šedina a Veronika Tydlitátová, která navíc zpracovala sborník graficky. Oba jubilanty - theologa a filosofa - spojuje je dlouholeté přátelství, již od studentských let.