Zdeněk Horský Bücher

Toto je kniha o dějinách vesmíru v uplynulých osmnácti miliardách let. O tom jakými proměnami procházela hmota od „velkého třesku“ – nejvzdálenějšího časového bodu, k němuž dnes dohlédneme, jak vznikaly, pohybují se a mění galaxie, hvězdy v nich i naše Slunce se svými planetami, i kam snad spěje další vývoj. V první části bohatě ilustrované publikace podávají autoři srozumitelný výklad současných poznatků o vesmíru. Seznamují s moderními metodami astronomie a na základě získaných poznatků se snaží předvídat budoucí vývoj vesmíru. Druhá část pojednává o dějinách kosmu, o vědcích, kteří se snažili proniknout do tajemství vesmíru a o současné astronomické technice. 23-090-79

Staroměstský orloj je jednou z nejvzácnějších a nejznámějších pražských památek. Míří k němu kroky všech turistů a návštěvníků hlavního města, atrakcí nepřestává být ani pro rodilé Pražáky. kdo by jej také mohl minout bez povšimnutí! Každý den, každou hodinu se před ním scházejí v zástupech lidé, aby byli při tom, když velký stroj začne odbíjet, aby se podívali na průvod apoštolů, kteří se zjevují v okénkách věže, poslechli si kokrhání kohouta a pokochali se pohledem na klapáčka - smrtku. Ale kdo z těch lidí o orloji opravdu něco ví? Kdo zná z jeho dějin víc než smyšlenou legendu o slepém mistru Hanušovi? A kdo se skutečně dokáže vyznat ve všech složitých cifernících, ručičkách, rafijích a ukazatelích, kdo dokáže přečíst, co všechno tento obdivuhodný stroj ukazuje? Zdeněk Horský vypráví ve své knížce skutečnou historii orloje zbavenou bájného nánosu: orloj nespadl z nebe pohádek a pověstí, je to vrcholné dílo české gotické vědy a techniky a zárověň skvostná památka umělecká. Příběh orloje je kusem našich dějin. Kolikrát mu hrozilo zmrzačení, ba záhuba. A přece se vždycky našel někdo, kdo jej opravil, vrátil mu jeho krásu, kdo předal odkaz našich gotických předků dál staletími. Až do dnešních dnů. Kdo si přečte knihu o pražském orloji, naučí se tuto krásnou památku obdivovat ještě víc. A bude jí také rozumět.

Publikace Koperník a české země přináší výbor ze studií a článků předního českého historika vědy Zdeňka Horského. Shrnuje výsledky autorova mnohaletého bádání soustředěného kolem problematiky formování novověké evropské vědy a vývoje kosmologie a astronomie 15. až 17. století. Soubor tématicky postupuje od vztahů filosofie a přírodních věd, přes kosmologii renesančního platonismu, dílo Mikuláše Koperníka a jeho recepci v českém prostředí, vědeckou kulturu české renesance až k vědě 17. století. Uzavírají ho pak Horského metodologické a zobecňující úvahy o vývoji věd a jejich historiografii. Soubor zahrnuje texty dříve již vydané i dosud nepublikované a širší čtenářské obci nedostupné. Představuje tak nový, monograficky uspořádaný celek studií, které jsou stále aktuální a mimořádně cenné nejen pro filosofii a dějiny vědy, ale i pro kulturní dějiny či historii idejí. Publikaci doprovází úvodní studie o díle, působení a odborném přínosu autora. Uspořádali a k vydání připravili Vojtěch Hladký, Tomáš Hermann a Iva Lelková.

Z historie mnoha všedních oborů, astronomii nevyjímaje, víme, že cesty k poznání bývají jen žrídkakdy přímé. jsou poznamenány celou řadou omylů, které mohou být v historické době i oficiálním názorem vědy. Takové omyly nám současně říkají, co lidé tehdy znali, čím se zabývali ijak žili. Nechceme se překonaným názorům vysmívat, ale pochopit je. Vždyť takový omyl je vyšším stupněm poznání než předchozí nevědomost – lidé si již určité problémy uvědomili, dokázali je zformulovat a potřebovali je vysvětlit. Je pozoruhodné, že mnohé z těchto omylů přetrvávají v mysli laické veřejnosti i dnes, kdy správné vysvětlení je známé. Nejde však jen o omyly „vědecké“, ale i o rozšířené nesprávné názory lidí při jejich zjednodušeném pojímání zákonitosti vesmíru. Právě na kontrastu mezi omylem a skutečností lze vysvětlit množství problémů lépe než v hotovém uceleném výkladu. Nicméně po přečtení celé knihy získá čtenář solidní přehled i o dnešní moderní astronomii. Současně pozná, že i dnes o dějích ve vesmíru nevíme všechno.

Dvanáctiletý pražský pobyt (1600-1612) J. Keplera, objevitele zákonů určujících pohyb planet kolem Slunce, zasadil autor do širšího rámce rudolfínské Prahy, významného střediska skutečné vědecké práce. Podrobně popisuje Keplerovu vědeckou činnost, jeho styky s Tychonem Brahe a s dalšími osobnostmi tehdejšího vědeckého i politického života a stručně rekapituluje Keplerovy osudy po odchodu z Prahy