Adolf Burger Bücher

Adolf Burger schildert, wie er als Häftling mehrere Konzentrationslager überlebte und schließlich in der Fälscherwerkstatt unter unglaublichen und mitunter skurrilen Bedingungen zum Profifälscher wurde. Die Häftlinge, bestehend aus professionellen Druckern und Grafikern, wurden zum Kriegsende 1945 in das KZ Mauthausen und dann als letzte Station in das KZ Ebensee gebracht, wo sie schließlich am 5. Mai 1945 von amerikanischen Truppen befreit wurden.

"Akcia nemeckej tajnej služby počas 2. svetovej vojny zameraná na falšovanie peňažných prostriedkov, dokladov a dokumentov Spojencov. Túto akciu vymyslel člen SS Alfred Naujock (do roku 1942 riadil oddelenie VI F 4 v RSHA). S prípravami sa začalo v decembri 1939 a akcia mala názov Akcia Andreas. Prvého marca 1941 sa otestovali prvé jednolibrové bankovky vo švajčiarskych bankách. Testy úspešne prebehli. Po čase sa však Naujock dostane do nemilosti a jeho nástupcom sa stáva Hermann Dörner. Za výrobu bankoviek sa stáva zodpovedným Bernhard Krüger, podľa ktorého sa z Akcie Andreas stáva Akcia Bernhard. V septembri 1942 začala výroba jednolibrových a v januári 1943 aj 5 a 50 librových bankoviek. Neskôr sa prešlo na falšovanie známok, dokumentov. V roku 1944 na Himmlerov príkaz začali s podkladmi na tlač amerických dolárov. Veľkotlač amerických dolárov sa však nikdy nestihla rozbehnúť. Akcia skončila až kapituláciou nacistických vojsk." cit. Olejár, Marián: akcia Bernhard; Olejárova všeobecná encyklopédia

V knize jsem použil: Některá fakta, údaje a úryvky z knihy J.Madera "Poklad banditů". Úryvek z knihy Petra Edela. Informace a dílčí podklady z různého zahraničního i domácího tisku (období let 1959 - 1963) o hledání nacistických pokladů v Toplitzském jezeře.

Adolf Burger, jeden z posledních žijících vězňů řady koncentračních táborů, líčí svůj strastiplný život v nacistickém pekle. Vypráví o činnosti a životních podmínkách vysoce kvalifikované skupiny odborníků, které nacisté přinutili pracovat na "Akci Bernard", speciálním úkolu, nadjehož výsledky žasli i zkušení padělatelé. Bezprostředně po osvobození pořídil Adolf Burger četné fotografie svých spoluvězňů a koncentračního tábora Ebensee, které jsou otištěny v knize. Po zbytek života shromažďoval důkazní materiál o hrůzách v době nacistické nadvlády, aby se i další generace dověděly o tom, jaké zločiny páchali fašisté na bezbranných lidech, o tom, co všechno přinášela nesmyslná válka. Z tehdejších 137 vězňů třinácti národností, kteří pracovali v padělatelské dílně a 5. května 1945 byli osvobozeni, jich dnes zůstalo naživu už jen velmi málo. Z československých vězňů pouze jeden -- Adolf Burger. Podle autorovy knihy, která vychází v mezinárodní koedici, byl natočen v Německu film, který pod stejnojmenným názvem v české verzi Ďáblova dílna uvádí do kin filmová distribuce Hollywood Classic.