Kniha poezie izraelské básnířky gruzínského původu Lali Micheli obsahuje sedm desítek básní o domě v Tel Avivu, v němž žije. Mešuge dům je nejen intimní vyznání ženy–básnířky ale i metafora Érecu, obraz židovského státu, domova, jenž je sice bezpečným, familiárním zázemím, jehož existence je však neustále ohrožena, zevnitř i zvenku.
Pražské Jižní Město je místem plným mýtů a překvapení, které je nedílnou součástí metropole. Jan Lukavec, autor textu, zde prožil celý svůj život a jako zasvěcená osoba přináší osobní svědectví, úvahy a otázky. Karel Cudlín, autor fotografií, dokumentuje život v Jižním Městě od 80. let, přičemž kniha obsahuje 53 celostránkových snímků. Od počátku, kdy bylo Jižní Město poznamenáno nedostatkem chodníků a blátem, se radikálně proměnilo a stále se vyvíjí. Pro Lukavce a tisíce dalších obyvatel zůstává „Jižák“ domovem a útočištěm.
Esejistické kapitoly zkoumají stopy Jižního Města v umění, jeho spiritualitu a společenské paradoxy, včetně fiktivních vizí jeho počátků a konců. Autor se dívá na Jižní Město jako někdo, kdo zde vyrostl a vychovává své děti, ačkoliv si je vědom problémů, které toto místo provázejí. Jižní Město není zobrazeno jako ideální utopie ani jako místo plné kriminálních živlů, ale jako místo, kde většina obyvatel žije ráda a může říct: Ano, tady jsem doma.
Neopakovatelné osobnosti nežijí jen v šumavské divočině. Jsou nám mnohem blíž, potkáváme je na ulicích, v autobusech, kdekoliv. Třeba někdo takový žije hned ve vedlejší bytovce. Jistě, každý člověk je jedinečný, ale – málo platné – někteří lidé jsou zkrátka jedinečnější. Co spojuje sedm lidí, jejichž příběhy byly shromážděny v této knize? Není to přímo samota jako u samotářů, kteří se stáhli z civilizace do lesů, močálů a hor. Jisté poodstoupení tu ale přesto nacházíme. „Neměl bych sílu jít s proudem, a už vůbec ne proti proudu,“ říká jeden z nich. Všichni si vytvořili malý osobní svět, fascinující vesmír, kde platí jejich vlastní pravidla. Jsou na dosah ostatním, a přesto tak daleko. Nebo snad vysoko? Některé jejich historky jsou neuvěřitelné, ale autor knihy jim věří. Proč by si člověk nemohl koupit šest tygrů ve slevě, kreslit ve spolupráci s plísní nebo najít skutečný smysl života? Víte snad o něčem, co by bylo důležitější?
Kniha přináší unikátní svědectví Ladislava Špačka o jeho spolupráci s Václavem Havlem, od prvního setkání v Havlově bytě u Vltavy až po triumfální zahraniční cesty plné dobrodružství. Špaček strávil s Havlem více než deset let, což čtenářům umožňuje blíže poznat, jaký byl Havel jako člověk i státník, jak se vyrovnával s úskalími prezidentské funkce a jaké měl politické vize. Kniha obsahuje tisíce detailů, které autor za téměř 4000 dnů po Havlově boku zachytil, a přináší informace o jeho osobních preferencích i problémech, kterým čelil během svého mandátu.
Špaček se nezaměřuje na systematické paměti, ale nabízí fragmenty vzpomínek od počátku spolupráce v roce 1992, přes rozdělení Československa, až po dramatické kapitoly o Havlových zdravotních problémech a změnách v osobním životě. Čtenáři se blíže seznámí s oběma Havlovými manželkami, jeho přáteli a místy, kde Havel rád trávil čas. Autor také reflektuje vztahy s médii a vliv své práce na veřejné mínění a politickou situaci. Kniha zahrnuje i zážitky z cest, během nichž Špaček s Havlem navštívil více než šedesát zemí. Vypráví vkusně, s nadhledem a humorem.
Lost Europe, zatím nejrozsáhlejší publikace vydaná 400 ASA, obsahuje bezmála 150 černobílých dokumentárních fotografií tří autorů z Ukrajiny z období od počátku devadesátých let až do současnosti. Fotografie Karla Cudlína, Jana Dobrovského a Martina Wágnera doplňuje text novinářky Petry Procházkové. Knihu graficky a výtvarně zpracovala Zuzana Lednická ze Studia Najbrt.
Fotografové zachycují zemi s dramatickou historií jako místo připomínající poetiku života, který nenávratně mizí. Jako připomínku samozřejmosti starých časů před globalizací. Jako dokument života ze dne na den, který sami autoři komentují: „Fotografie v této knize zachytily mizející svět. Vlastně jeho konec, který není ani tragický, ale ani se nepodobá happy endu. Je to procházka do minulosti, zachycení opravdovosti, po které se nám stýská, ale už bychom ji neuměli, ani nechtěli žít.“
Literární zpracování velkolepé filmové trilogie. „Je to nejosobnější věc, jakou jsem kdy napsal. Vycházel jsem ze vzpomínek svých rodičů na moje prarodiče,“ říká scenárista a autor Petr Jarchovský, který se ve svém Zahradnictví vrací k postavám z hitu Pelíšky. Filmovou trilogii i její literární zpracování můžeme vnímat jako pravdivý příběh konkrétních lidí v převratné historické době mezi lety 1939 a 1959. Rodinnou ságu tvoří tři samostatné, nicméně propojené příběhy Rodinný přítel, Dezertér a Nápadník. Mezi aktéry snadno poznáme odbojáře Jindřicha z kultovních Pelíšků, tentokrát jsou však více v popředí ženy: například autorovu matku sledujeme od jejího narození a válečného dětství až po dospělost, kdy se v padesátých letech v Nápadníkovi stává hlavní hrdinkou. Strhující příběhy plné nečekaných zvratů se odehrávají z velké části v rodinném zahradnictví v Jaroměři a v rovněž rodinném kadeřnickém salonu v Praze. Vzdor svízelné době a krutým osudům protagonistů nechybí osvědčený autorův humor a zejména situační komika.
Již třetí monografie předního české tvůrce současné humanistické fotografie vydaná v nakladatelství Torst přináší dosud nejobsáhlejší knižní soubor jeho fotografií. Poprvé je členěna tematicky: shrnuje snímky Prahy, dokumentární zachycení doby normalizace, fotografie ze života Romů, obrazy z Podkarpatské Rusi a cest na východ, snímky z Izrale a pásma Gazy... V Cudlínových fotografiích je vždy přítomen opravdový zájem o člověka a o blízký rozhovor s ním, o radostný a fascinující lidský život a jeho krásu. Kniha je doprovozena rozhovorem s Karlem Cudlínem a úvodní studií kurátora Luďka Lukuvky. Vychází současně s výstavou ve Špálově galerii, která proběhne v červenci srpnu letošního roku.
Kniha obsahuje dobové dokumentární fotografie Karla Cudlína, odbornou studii fenoménu od prof. Viléma Prečana a "chronologii" události od téhož autora a je výborným průvodcem zájemce vzpomínkou na tuto fenomenální událost českoněmeckých dějin.