Jan Placht Bücher

Carl Sagan sinnt über die gegenwärtige Lage des wissenschaftlichen Denkens nach, was ihm wunderbar Gelegenheit bietet, uns mit seinen eigenen Kindheitserfahrungen, Pressearchiven, UFO-Geschichten und dem vielfältigen Strandgut der Pseudowissenschaft zu unterhalten. Zwischendurch entlarvt er Entführungen durch Außerirdische, Gesundbeterei und Channeling als Nonsens; er widerlegt die Behauptung, daß die Wissenschaft die Spiritualität zerstört, und bietet ein "Quatsch-Erkennungs-Kit" für das gründliche Durchdenken von politischen, gesellschaftlichen, religiösen und anderen Fragen.

Životopis nejslavnější rovnice na světě. Bodanisova kniha je takřka detektivním příběhem moderní fyziky. Autor používá neobvyklou metodu výkladu: rozebírá jednotlivé složky slavné rovnice a za nimi stojící pojmy (energie, rovnost, hmota atd.) a na tomto pozadí představuje bouřlivý rozvoj moderní fyziky posledních století a její zásadní dopady na život naší civilizace, ať již jde o televizní obrazovku nebo o dramatický závod Hitlerova Německa a Spojených států o výrobu první atomové pumy. Stranou však nezůstávají ani hlavní aktéři dramatu, špičkoví fyzici a přírodovědci posledních tří století, kteří měli na formulaci a výkladu uvedené rovnice hlavní podíl. David Bodanis přednášel historii vědy na univerzitě v Oxfordu.

Proces přerozdělování zosobňuje přesun finančních prostředků od bohatých k chudším vrstvám obyvatelstva za účelem snížení chudoby a ekonomické nerovnosti. Jouvenel politiku přerozdělování odmítá, neboť podkopává smysl pro odpovědnost, vede k diskriminaci menšin, odčerpává finanční zdroje střední třídě a napomáhá procesu centralizace. Proces centralizace přesouvá moc z rukou vlastníků výrobních prostředků ke státním úředníkům, čímž vytváří novou vládnoucí třídu. Proces přerozdělování tudíž neumožňuje lidskou rovnost... celý text

Henry Kaufman, autor knihy O penězích a trhu, byl dlouho jedním z nejvlivnějších mužů na Wall Street. Toto jeho poslední dílo, napsané na sklonku kariéry, reflektuje jeho zkušenosti jako majitele menší investiční společnosti, která investuje do vzdělávání mladších ekonomů. Kniha nabízí nový pohled na Wall Street a její aktéry, zasazuje historické souvislosti do kontextu současné globalizace financí a analyzuje její důsledky, které mohou být jak slibné, tak nebezpečné. Hlavním tématem je napětí mezi potřebou konkurence a růstu a zároveň nutností zachovávat slušnost vůči klientům a respektovat veřejný zájem, což dnes zahrnuje i globální regulaci. Kaufman kritizuje slabiny moderního řízení rizik a obchodních strategií, které se opírají o matematické modely, místo aby braly v úvahu specifika finančních trhů a lidský faktor. Důležitou částí knihy je analýza konjunktury Wall Street za posledních dvacet let, která byla ovlivněna inovacemi, deregulací a globalizací. Autor také zkoumá příčiny současných finančních krizí v Jižní Americe, jihovýchodní Asii a celosvětového ekonomického zpomalení.

Explodierende Aktienkurse und scheinbar nie dagewesenes Wirtschaftswachstum kennzeichneten die 'Goldenen Neunziger' – bis der Absturz in eine weltweite, tiefe und bis heute andauernde Rezession folgte. Was ist schief gelaufen? Nobelpreisträger Joseph Stiglitz zeigt, welchen Kräften sich der schwindelerregende Boom verdankte und inwiefern in ihm bereits die Saat der Zerstörung angelegt war. Stiglitz, als Berater der ersten Clinton-Administration und später Chefökonom der Weltbank ein intimer Kenner des 'Tatorts Washington' (NZZ) und der internationalen Konzernzentralen, weiß von den strategischen Entscheidungen in den innersten Zirkeln von Politik und Wirtschaft zu berichten, aber auch von den hitzigen Debatten, die diesen vorausgingen. Selbstkritisch beleuchtet er die globalen Folgen ihres gemeinsamen Tuns: Wie ist die Fixierung auf den Defizitabbau heute zu bewerten? Wie wirkt sich die von der US-Regierung exzessiv betriebene Deregulierung des Marktes aus? Wohin hat uns die Maxime, Eigennutz diene automatisch auch der Allgemeinheit, geführt? Das Gleichgewicht zwischen Staat und Markt ist verloren gegangen, so Stiglitz’ zentrale These. Um diese Balance wiederherzustellen, entwickelt Stiglitz eine überzeugende Alternative zum Diktat des Marktes – denn das, so zeigt er auf provozierende Weise, ist nicht nur wenig sozial, sondern auf lange Sicht sogar unwirtschaftlich.