Jiří Siostrzonek Bücher

Evzen Sobek has documented life on the banks of a reservoir in the Czech Republic since 2007. In this manmade recreation area, an unusual community of campers and tents has developed, which for many residents has become a second home over decades of holidays, changing the strange, barren landscape. The series tells of their everyday activities and enigmatic, trivial or bizarre stories. Sobek always maintains his stance as neutral observer who portrays the lakeside community with respect and a great deal of empathy.

Fotografická publikace Karvinsko subjektivní formou mapuje novodobou historii území dnešního okresu Karviná. Jejími tématy jsou hornictví, služby, bydlení, víra a smrt. Autor Ondřej Durczak, který se již fotograficky soustředil na své rodné město v knize Ostrava v důchodu. Průvodce po zaniklé slávě (2015), nyní využívá kombinace vlastních fotografií pořízených za posledních pět let, archivních snímků i ve studiu inscenovaných zátiší. Čtenáři předklá­dá pozoruhodnou koláž složenou z klíčových historických momentů, osobitého regionální­ho charakteru i nevšedních obrazů Karvinska.

V úvodu přináší fotografická publikace rozsáhlý medailón českého fotografa Jaromíra Čejky, který se dlouhodobě zajímá o putování krajinou, o společenské otázky a prostředí utvářené člověkem. Čejka vytvořil několik fotografických cyklů, v nichž uplatnil sociální cítění. Jeho projekt Jižní Město zachycuje sídliště v 80. letech 20. století, kdy bylo ještě mnoho ploch neupravených, děti si hrály v dnes nepřijatelných podmínkách, obyvetelé měli ztíženou možnost nákupů atd. Černobílé fotografie v příloze vystihují všední život nedostavěného sídliště tvořícího specifickou sociální krajinu. Autorovi se podařilo vytvořit dokument doby, který nic nepřikrášluje a jen zprostředkovává pohled na civilizační architekturu a člověka, který je nucen ji obývat i v nelehkých podmínkách. Černobílé fotografie Jaromíra Čejky zachycují vzhled sídliště Jižní Město v 80. letech 20. století.

Snahou autorů fotografické publikace Zrození metropole je evokovat atmosféru rodící se průmyslové metropole kraje i celého Československa v krátkém, ale intenzivním období velkých hospodářských, kulturních, ideologických a sociálních proměn. Zároveň touto knihou chtějí ukázat, že se i v této složité době obyvatelé města snažili žít naplněné životy v kráse, bolesti i naději. Publikace obsahuje přes dvě stovky mnohdy dosud nepublikovaných dobových fotografií. Ostravu padesátých a šedesátých let minulého století se v publikaci snaží reflektovat tři její části – Město, Každodenní život a svátky a Průmysl.

Fotografická kniha Roztroušená paměť s podtitulem Pohornická krajina Karvinska je obrazovým materiálem připomínajícím postindustriální krajinu zasaženou těžbou černého uhlí. Středobodem oblasti je část nazývaná Karviná-Doly, která kdysi bývala nejen centrem průmyslu, ale také místem pro bydlení, služby a volnočasové aktivity s ním spojené. Trojice fotografů a doktorandů Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě Ondřej Durczak, Arkadiusz Gola a Lukáš Horký navštěvovali různé části okresu Karviná, aby každý z nich svým pohledem zaznamenal aktuální stav. Ve svých fotografiích zachytili postupné mizení identity průmyslové oblasti: opuštěné domy, torza důlních staveb a zbytky infrastruktury, které pozvolna zarůstají divokou vegetací. Jednotlivé fotografické soubory jsou uvedeny odbornou esejí Jiřího Siostrzonka, pedagoga a vizuálního sociologa, který ve svých textech dlouhodobě mapuje oblast celého Moravskoslezského kraje. Publikace vychází při příležitosti stejnojmenné výstavy v galerii Kupe.

Být zahrádkářem je dar a zároveň stigma, které člověka výrazně poznamenává. Každý „vyvolený“ zahrádkář si nosí svou zelenou oázu po celý život s sebou a ta jej obšťastňuje a často zachraňuje v osobních i vztahových krizích. Míra závislosti na květech, stromech, hlíně, hmyzu, dešti a slunci je u každého člověka individuální a zároveň společensky i kulturně proměnlivá. Velkoformátové barevné fotografie Davida Macháče z projektu „Zahrádkáři“ reflektují současný rozmanitý svět této městské subkultury a zprostředkovávají divákům několik vrstev informací i emocí. Jeho fotografie portrétují majitele zahrádek před vlastními chatkami v pečlivě udržovaném teráriu živé přírody.

Fotografická publikace s podtitulem Nejstarší fotografické ateliéry v Opavě 1860–1948 rehabilituje regionální portrétní ateliérovou tvorbu, která vznikala jako výsledek fotografické živnosti a památeční médium. Publikace vyplňuje mezeru v historii Opavy, která byla ovlivněna historickými a společenskými zvraty první poloviny 20. století, včetně poválečného vysídlení Němců, což vedlo k ztrátě části historické paměti. Cílem je seznámit občany Opavy a Moravskoslezského kraje s historií jejich domova a přinést badatelskou, edukativní, kulturní a estetickou hodnotu. Na publikaci pracoval tým odborníků z oblasti vizuálního umění a společenských reálií ve spolupráci s paměťovými institucemi. Historička Jaromíra Knapíková charakterizuje opavské fotografické ateliéry, jejich vývoj a specifika. Vizuální sociolog Jiří Siostrzonek zkoumá společenský aspekt fotografování jednotlivých generací. Ondřej Durczak se zaměřuje na technické prostředky a technologie, včetně Petzvalova objektivu. Podobenka byla významným společenským a rodinným obřadem, jehož výsledkem bylo obrazové svědectví. Ateliérové portrétní snímky, často mechanicky vytvářené, měly své místo v historii fotografie díky rozšíření portrétu a zdokonalování techniky. Pro běžného čtenáře má obrazová část knihy nostalgický nádech a potvrzuje, že vyfotografovaní lidé sdíleli stejné prostory a prožívali podobné okamžiky jako dnes.

Fotografická publikace Bruntálsko. Alternativní fotografický průvodce sleduje stavby a krajinu v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji, místě bývalých Sudet. Nejedná se však o reprezentativní objekty a už vůbec ne o vyčerpávající obraz zdejší architektury. Jde o specifickou selekci převážně mizejících motivů, která představuje jedinečného průvodce. Prostřednictvím vybraných světských i církevních, lidových, veřejných, průmyslových, zemědělských i kulturních staveb se autoři snaží hledat identitu krajiny Bruntálska, poukázat na proměny regionu i rozšířit povědomí o zdejších netypických krásách. Celobarevná kniha 180 fotografií Ondřeje Durczaka z let 2019–2021 je doprovázena studií sociologa Jiřího Siostrzonka.