Sborník přibližuje vliv politických subjektů na současný decentralizační proces v několika evropských zemích. Vydalo nakl. Moneta - FM ve spolupráci s katedrou politologie a spol. věd Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a katedrou politologie Institutu politologických studií Univerzity Karlovy v Praze.
Dějiny Walesu přibližují českému čtenáři dlouhou a barvitou historii obyvatel jedné z tzv. keltských periferií Velké Británie. Velšské historické a kulturní dědictví dnes připomínají jak památky na římské dobytí Walesu, tak raně středověké hrady, jež vznikly v souvislosti s anglickým dobýváním velšského území anglickým králem Eduardem I. na sklonku 13. století a jsou oceňovaným architektonickým dědictvím. Nejvýraznějším obdobím velšských dějin je však nesporně období průmyslové revoluce, kdy se Wales stal jednou z nejdůležitějších ekonomických oblastí Británie, a to díky enormním zásobám uhlí, železné rudy a břidlice. Velšské dějiny jsou ale rovněž dějinami boje za uchování velštiny a velšské kultury, který začal romantismem, dovolávajícím se raně středověké literární tradice, a pokračoval snahou uchránit charakter velšského venkova v jeho mnohdy výrazně idealizované podobě. Ve 20. století se největším bojovníkem za velšskou jazykovou a národní identitu stala Velšská národní strana (Plaid Cymru).
Publikace přehledně shrnuje základní aspekty charakterizující současné demokratické politické systémy zemí západní Evropy. Vychází z tradičního komparativního přístupu ke studiu politických systémů a klade důraz na nejnovější hledisko tzv. policy analysis, které systémový výzkum rozvíjí. Oproti běžným komparativním studiím se předložená práce věnuje i problematice byrokratického aparátu a roli administrativy v současných politických procesech. Publikace je koncipována jako obecně komparativní přehled základních témat a problematiky, který současně prostřednictvím ilustrativních příkladů nabízí informace o konkrétních problémech, s nimiž se v současné době v těchto systémech setkáváme. Strukturovanost textu umožňuje, aby se v něm orientovali i zájemci o danou problematiku z řad veřejnosti.
Ambicí této knihy je přispět čtyřmi kvalitativními případovými studiemi k diskusi o aplikaci velkých politologických teorií v praxi. Každá studie se zaměřuje na jinou úroveň rozhodovacího procesu – evropskou, národní, regionální a komunální. Společným prvkem je zaměření na politické aktéry, jejich identifikaci, roli a zájmy. Případové studie ukázaly potřebu vývoje originálních konceptů přizpůsobených specifikům komunální úrovně. U regionální úrovně se tento problém neprojevuje, a autoři aplikovali například Weberovo vymezení vztahu byrokracie a politiky či koncept fiskálního federalismu. Hlubší vhled do role aktérů přinášejí studie zaměřené na národní a nadnárodní úroveň, které dokládají konfliktní povahu vztahů mezi formálními a neformálními aktéry, jejichž cíle byly často nekoherentní nebo antagonistické. Důkladné sledování vztahů mezi aktéry odhalilo vliv neformálních aktérů v různých fázích procesu, od iniciační po implementační, která zůstává otevřená. Jaké jsou skutečné podíly aktérů na legislativě v České republice a jaký je charakter jejich působení v politickém systému? Kraje mají ústavně garantovanou samostatnost, avšak jsou finančně závislé na centrální vládě. Jsou tedy skutečně samostatné, nebo závisí jejich fungování na Ministerstvu financí? Hrají individuální aktéři v rozhodovacích procesech významnější roli, než jakou předpokládají konvenční teorie?
Souhrn sedmi případových studií z Belgie, Itálie, Nizozemska, Portugalska, Rakouska, Španělska a Švédska přináší základní faktografii o vývoji politických systémů těchto zemí. Čtenáři mohou získat strukturovaný přehled o hlavních trendech modernizace a demokratizace od 19. století do současnosti, sledovat kontinuity a diskontinuity vývoje. Případové studie se zaměřují na analýzu příčin změn v poměru sil mezi politickými institucemi a jejich vnitřními proměnami, jako je posun od ideologicky vymezených stran k univerzálním typům (catch all party). Dále se věnují posílení vlivu veřejnosti a aktivit nevládních organizací, což přispívá k volatilitě voličů. Sledují také nástup radikálně pravicových nacionalistických stran v několika zemích západní Evropy, jako jsou vlámské, rakouské či nizozemské nacionalisté. Vybrané země tvoří logicky propojený celek, který ilustruje dynamiku a trendy mocenských vztahů v západní Evropě ve druhé polovině 20. století. Je důležité si uvědomit, že procesy a proměny nejsou ukončené. Mění se vnitřní i vnější prostředí, přičemž proces evropské integrace se stává vnitropolitickým faktorem, ovlivňujícím vládnutí. Pro obecnější závěry o trendech vývoje demokratické formy vlády na přelomu 20. a 21. století bude nutné ještě počkat.
Politika ovlivňuje náš život v malém i velkém, politické dění se každodenně předvádí v médiích, každý z nás se na něm jako občan podílí. Nakolik ale rozumíme obecnějším procesům, které politiku utvářejí? A jak se je snaží popsat a vysvětlit moderní věda? Přehled důležitých teoretických koncepcí politiky vytvořených zejména v posledním půlstoletí umožňuje zorientovat se v základních pojmech a přístupech soudobé empirické politologie a je i vhodným uvedením do dalšího studia jednotlivých autorů a směrů. Behavioralismus, Pluralismus, Obecná teorie systémů, Funkcionalismus, Teorie komunikace, Teorie racionální volby, Teorie her, Teorie koalic, Teorie rozvoje a koncept modernizace, Teorie závislosti: model centrum-periferie, Teorie polyarchie, Teorie konsociační demokracie, Korporativismus, Totalitarismus a jiné nedemokratické režimy, Teorie přechodů
Publikace je dílem studentů a kolegů Jana P. Kučery, který třicet let působil na katedře politologie FSV UK. Kniha proto zahrnuje texty věnující se problematice, s níž docent Kučera spojil svou přednáškovou i výzkumnou činnost. K nim patří studie M. Skovajsy a J. Dopierally věnované Richardu Wagnerovi a analýzy vztahující se k českým dějinám, jako jsou práce o českém údělu od D. Brabce a o politickém stranictví v českých zemích před rokem 1918 od J. Staubera. Zájemci o české dějiny 20. století zde najdou i text týkající se kontaktů T. G. Masaryka s Willou Catherovou z pera P. Justa či obsáhlou studii V. Smetany přibližující přítomnost Rudé armády v Československu v roce 1945. Své místo zde našla i analýza formování středoevropské identity od L. Cabady a studie současné ruské inteligence M. Romancova. Nechybí ani zamyšlení nad konceptem svobodné společnosti, jejímž autorem je K. B. Müller, či úvahy o ideologickém strana 2 z 3 zakotvení fašismu J. Charváta, které doplňuje „filozoficko?marsologická“ literárně zacílená úvaha J. Mlejnka. Stranou zájmu nezůstala ani témata vztahující se k Francii (příspěvek věnovaný národní identitě Nice z pera M. Perottina) či studie o „světovém vlivu“ Velšanů B. Říchové. Publikaci uzavírá politicko? geografická analýza globálně nejoblíbenějšího sportu – fotbalu – spoluautorů M. Riegla a B. Doboše.
