«Das kleine Schloss von Guersac liegt am Ufer der Vézère, nicht weit von der Region der prähistorischen Höhlen, die diesen malerischen und einst so unbekannten Landstrich des Périgord berühmt gemacht haben...» Mademoiselle de La Ralphie erzählt von dem Verfall eines Mädchens aus dem Adel, das von Leidenschaft während der Julimonarchie verzehrt wird.
Román vypráví o mladém francouzském chlapci Jacquovi, kterému v dětství hrabě Nansac uvězní otce, který zahyne při útěku z vězení, matka následně umírá na zápal plic a žalem. Jacquou následně vyrůstá u místního faráře. Stává se z něj sebevědomý mladý muž, který si najde děvče a žije spokojený život, dokud na městskou slavnost nedorazí hrabě Nansac. V tradiční taneční soutěži, kdy taneční páry musí dodržovat určitá pravidla, hrabě prohraje a je tím ponížen. Jako trest Jacquoua uvězní na svém hradě. Tomu se však podaří uniknout a spolu s obyvateli města chystá hraběti pomstu.
Au début du XIXe siecle, Jacquou et ses parents vivent comme métayers au domaine du comte de Nansac. Victimes de la cruauté du comte, les parents meurent et Jacquou veut se venger.
Dej knihy sa odohráva v malebnom Perigorde a jej hrdina Jacquou Ferral zaujme čitateľa svojím pestrým a dramatickým osudom. Jacquou zažije smrť svojho otca, odsúdeného na doživotné galeje, pochová i matku zodratú v tvrdej robote, ako sirota sa sám prebíja svetom, stráca i milovanú dievčinu, ktorá spácha samovraždu, keď si myslí, že jej milý už nežije, prežíva nebezpečné chvíle ako vodca vzbúrených roľníkov a človek, ktorý sa dostal mimo zákona. Láska a pokušenie, utrpenie a odplata za zločiny, boj proti otroctvu a láska ku slobode sú témy tohto románu, ktorý vychádza z najkrajších tradícií francúzskej literatúry.
Příběh chudého chlapce, který se stane sirotkem, vyústí v revoltu drobných rolníků proti šlechtě. Vyprávění začíná rokem 1815. Chlapec Jakub Ferral, zvaný též Trhan Kuba, přijde o otce, který zemře na galejích (zabil jednoho z lidí hraběte z Nansaku, který mu zastřelil psa). Brzy natomu zemře i matka. Chlapec je ve svých devíti letech sirotkem. Ujme se jej farář Bonal ve Fanlaku, který ho naučí číst a psát, ale ani u dobrotivého faráře se Kuba nezbaví myšlenky na pomstu svých rodičů. Vyprávění končí jakousi novodobou selskou vzpourou, při níž lehne popelem zámek Herm zlého hraběte z Nansaku. Trhan Kuba je v příznivé politické situaci (probíhá právě revoluce r. 1830) u soudu zproštěn viny a osvobozen.
