Jan Beránek Reihenfolge der Bücher

Kniha se zabývá fenoménem vzónových procesů s nacistickými zločinci, které vítězné mocnosti vedly v okupačních zónách rozděleného Německa, a které zůstávají ve stínu hlavního norimberského procesu. V rámci poválečné zónové justice byly souzeny osoby odpovědné za nacistické zločiny, včetně čelních představitelů režimu, průmyslníků, lékařů, personálu koncentračních táborů a obyčejných Němců, kteří se dopustili strašlivých činů pod vlivem nacistických teorií. Zkoumání těchto procesů odhaluje nejen fungování Německa za Hitlera, ale i přístup k spravedlnosti a politické směřování vítězných mocností. Vývoj v okupačních zónách a vztahy mezi USA, Sovětským svazem, Francií a Velkou Británií naznačují události druhé poloviny 20. století v Evropě a ve světě. Zónové procesy také poskytují unikátní pohled na české a slovenské retribuční procesy. Kniha je určena čtenářům se zájmem o II. světovou válku a problematiku odpovědnosti za válečné zločiny, zločiny proti míru a lidskosti a trestání pachatelů této závažné kriminality.

TENHLE DETEKTIVNÍ PŘÍBĚH SE SKUTEČNĚ STAL… Autorův prastrýc Silvestr Němec se narodil v jihomoravských Vémyslicích a v devatenácti letech odjel jako zaměstnanec firmy Baťa do Singapuru. Zde, tak daleko od domova, ho zastihly válečné události a Silvestr zahynul za nejasných okolností jako dobrovolník při obraně Singapuru proti japonské invazi v únoru 1942. Jan Beránek se chtěl dozvědět víc a tři roky zasvětil zkoumání Silvestrových osudů a okolností jeho smrti. Takřka detektivní pátrání ho přivedlo do archivů ve Zlíně, Znojmě a Praze, ale i v Londýně a Singapuru. S pomocí dalších historiků a pamětníků se mu podařilo shromáždit řadu unikátních fotografií a dosud nepublikovaných dokumentů, včetně deníků a vzpomínek několika singapurských baťovců. Kniha popisuje autorovo pátrání od prvních okamžiků, čtenář se postupně seznámí se Silvestrovým rodinným zázemím, s prací u Bati i podmínkami, za jakých stovky mladých pracovníků vyrážely do exotické ciziny. Největší pozornost je samozřejmě věnována Silvestrovu působení v Singapuru a dramatickým událostem, které vedly až k jeho předčasné smrti. O ní na základě dochovaných pramenů, hovorů s potomky pamětníků, spekulací i zkušeností z osobní návštěvy Singapuru Jan Beránek nakonec zjistil více, než zpočátku doufal…

Arciděkanský chrám sv. Bartoloměje Apoštola v Kolíně náleží nepochybně k nejvýznamnějším památkám sakrální architektury v českých zemích. Rostl a měnil se postupně po celá staletí, počínaje 13. a konče 20. stoletím. Zásadní proměnou prošel už ve 2. polovině 14. století, kdy byl zbořen raně gotický závěr a na jeho místě pak v průběhu asi půlstoletí vyrostl pod vedením Petra Parléře stávající chór, výrazně převýšený vůči raně gotickému trojlodí. Dodnes si uchoval své středověké vzezření, i když výrazně dotčené mladšími úpravami. Chrám tvoří výraznou dominantu nejen města Kolína, ale celé polabské roviny, táhnoucí se od města na východ a na sever. Kniha zohledňuje zcela nové poznatky získané během mnohaleté opravy chrámu, která započala v roce 2004 a byla završena v roce 2014. Text doprovází množství barevných fotografií a vizualizací.

ODBORNÉ ČLÁNKY Jan Beránek zkoumá čtyři životní etapy panského sídla v Červené Řečici, zatímco Pavel Macků se zaměřuje na archeologický výzkum kostela sv. Víta v Zahrádce z roku 2012. Petra Flokovičová porovnává Budišovský a Baťův průmyslový komplex v Třebíči-Borovině. Silvie Jagošová analyzuje architekturu na přelomu 19. a 20. století ve Žďáře nad Sázavou. Božena a Tomáš Víchovi diskutují o péči o sochařské památky v exteriéru, zatímco Lenka Brychtová se věnuje Božím mukům v Telči. Kristýna Bulínová se zabývá vyobrazením Desatera v kostele sv. Jakuba v Jihlavě, a Zdeňka Míchalová se zaměřuje na zaniklé nápisy v pohřební kapli Všech svatých na zámku v Telči. Ivan Minář popisuje dílo rodiny zednických mistrů Benců v horním Posázaví, a Martina Gregorová zkoumá ohrožené památky v Kraji Vysočina. Ondřej Vícha se věnuje ochraně krajiny Vysočiny v mezinárodněprávních souvislostech. AKCE OBNOVY Jan Bazala popisuje rekonstrukci usedlosti čp. 30 v Radkovicích u Hrotovic, zatímco Silvie Jagošová se podílí na opravě krovu a střechy farní budovy v Nížkově. Petra Šperlová se zaměřuje na starou synagogu ve Velkém Meziříčí. Další projekty zahrnují obnovu fasády školy v Novém Městě na Moravě a statické zajištění kostela sv. Jana Křtitele v Rokytnici nad Rokytnou. Lenka Brychtová se věnuje Rynárecké bráně v Pelhřimově, a Silvie Jagošová repase dveří a oken v kostele sv. Máří Magdaleny v Olešné. ZPRÁVY Jana Dostálová informuje o dva