Lucie Swierczeková Bücher

Nástupové oblečení od Athén až po Rio. Móda a sport jsou spolu historicky provázány, prvotní potřeba vhodného oděvu pro sportovní aktivity se neobešla bez přizpůsobení se dobovým módním trendům. Stále větší obliba sportu přinesla sportovcům také nutnost účastnit se společenských akcí pořádaných na počest různých utkání a závodů a zde bylo potřeba sáhnout pro oděv vyhovující požadavkům společenské etikety. Olympijské hry se od setkání několika stovek nadšenců rozrostly v masový podnik, kde je třeba reprezentovat, účastnit se mnoha společenských událostí, které se v průběhu her konají. Při mnohých příležitostech dnes již slavnostní oblečení připomíná spíše to sportovní, kolekce jsou navrhovány tak, aby byly pro sportovce příjemné a zároveň v nich bylo možné absolvovat i některé slavnostní akce. Ale jak to bylo v průběhu doby? S podobou nástupového oděvu pro olympijské hry v běhu uplynulých let vás seznámí tato kniha, plná unikátních fotografi í a neznámých faktů. Hlavní důraz autorky kladou na oblečení československých a českých sportovců, nechybějí ale ani zajímavé zahraniční kolekce.

Jméno podnikatelského rodu Zátků zná každý, kdo dnes v obchodě nakupuje těstoviny. Tradice této firmy však sahá až do 19. století, kdy se rodina vypracovala mezi nejvýznamnější nejen na domovském Českobudějovicku, ale etablovala se i na zemské úrovni. Kniha Lucie Swierczekové sleduje vzestup a osudy od zakladatelské osobnosti Hynka Zátky po perzekuce za 2. světové války a po roce 1948, ekonomické působení a vliv rodiny v politice, i práci na poli školství a osvěty. Nahlíží i do soukromého života těchto zástupců vyšších vrstev jihočeské metropole. Práce bohatě čerpá z archivu rodiny Zátkových, který je uložen v Národním muzeu.

Olympijské hry ve Stockholmu v roce 1912 přinesly řadu historických prvenství – poprvé se v programu objevily moderní pětiboj a atletický desetiboj, poprvé se uskutečnily také umělecké soutěže. Přestože čeští sportovci na medaili nedosáhli, tenisový reprezentant Ladislav Žemla obdržel zvláštní ocenění za „krásnou hru“. Právě po stockholmských hrách se symbolem olympismu staly dnes všeobecně známé olympijské kruhy. Publikace kromě příběhu jedné olympiády mapuje také bouřlivé roky 1909–1918, kdy rakouská strana usilovala o vyřazení Čechů z olympijského hnutí, a popisuje i přípravy her v Berlíně roku 1916, které se kvůli první světové válce neuskutečnily.