Veliké Rusko si skoro vášnivě přeje být velmocí, svírá je obava, že když je svět začne vnímat jinak, tak hrozí Ruské federaci problémy a možná i katastrofa. V Moskvě se často – a skoro tradičně – vždy báli nějakých potíží... Pokud někdo ruskou současnost chápe a dovede její rébusy se všemi historickými souvislostmi dešifrovat, pak je to autorka téhle knihy Veronika Salminen. Žije ve Finsku, odkud má do Ruska blízko. Byla tam mnohokrát a poznala ruskou realitu. Píše bez příkras a s nepopiratelnou touhou po objektivitě. Vidí Rusko takové, jaké opravdu je.
Sborník, který držíte v ruce, je rozšířeným výstupem z konference o Říjnové revoluci 1917, konané v Praze ve dnech 26.-29. října 2017. Obsahuje příspěvky vystupujících a překlady, které rozšiřují téma revoluce a jejího vztahu k současnosti. Říjnová revoluce 1917 je považována za klíčovou událost, která byla jak oslavována, tak kritizována. V českém kontextu je spojena s minulým režimem, který z ní čerpal legitimitu. Texty o této události často vycházejí z odsuzujícího pohledu a jsou spíše ideologické než vědecké. Cílem sborníku je nabídnout alternativní interpretaci Ruské revoluce. Příspěvky domácích i zahraničních autorů vycházejí z nestalinské levicové tradice, která se nemohla rozvíjet v minulém režimu a není podporována ani dnes. Pro čtenáře, kteří nejsou obeznámeni s touto tradicí, může být překvapující, že se v textech běžně používají pojmy jako „třída“, „třídní boj“, „proletariát“ a „buržoazie“. Tyto termíny slouží jako analytické kategorie pro popis aktérů, jejich vztahů a zájmů. Doufáme, že vás četba podnítí k dalšímu zájmu o Ruskou revoluci 1917, neboť tato událost může stále inspirovat ty, kteří věří v možnost jiného světa.
Rusko není Mordor, jak ho vykreslil Tolkien. Je to obrovská země, která se táhne od Baltu po Aljašku. Ačkoliv nedokáže vyrobit kvalitní osobní automobily, v oblasti raketového průmyslu je na vysoké úrovni. Strach a nenávist vůči Rusku nic nezmění na jeho historii, kdy přemohlo Napoleona i Hitlera. V minulosti Rusku vládl car, následně Stalin a Brežněv, zatímco Gorbačov přinesl pozitivní změny. Dnes je v čele prezident Vladimir Putin, který vyvolává rozporuplné reakce. Někteří ho označují jako Putlera, jiní obdivují jeho pracovní morálku a sportovní nadšení, i když jeho vláda anektovala Krym. Putin byl zvolen, na rozdíl od Stalina či cara, a prosazuje „diktaturu zákona“, zatímco jeho předchůdci hovořili o „diktatuře proletariátu“. Stal se prezidentem v roce 2000 po Jelcinovi, který zanechal rozbitý stát pod vlivem miliardářů. Gorbačov v roce 2015 uvedl, že Putin zastavil chaos a zničenou ekonomiku, což mu bude přičteno k dobru. Pokud chcete porozumět Putinovu Rusku, tato kniha vám poskytne klíč k odemčení této komplexní reality.
Každý kdo nemyslí jen na to, jak se zařídit ve světě, jaký je, ale také přemýšlí, jak tento svět učinit lepším místem k životu, trpí (je-li soudný) pocitem marnosti. Když se ovšem tato marnost provozuje ve společenství spřízněných duší, rázem se ukazuje naděje, že se svět tímto lepším místem stane! Mým problémem je, že jako člověk, který stále musí něco psát, nemám čas číst. Pokud ale člověk nečte, nedoví se, že není sám, kdo přemýšlí, jak by šlo učinit svět lidštějším. Jak jsem měl příležitost nahlížet do internetové komunikace, v níž se rodila tato papírová kniha, tušil jsem, že mne zas jednou čeká dobrodružství četby: Putování tím lepším světem paralelně plynoucím vedle toho, který nestačí.
