Dana Kyndrová Reihenfolge der Bücher

Půl století humanisticky laděného fotografování završuje Dana Kyndrová devátou obrazovou publikací. Autorka knih stavěných na způsob příběhů se prosadila soustavným zveřejňováním nadčasových svědectví o rozmanitých stránkách společenské problematiky. Devadesátkami rekapituluje sváteční nálady konce totality i všednodenní pracovní nasazení. Původní hledisko bezprostředních postřehů získává s odstupem času na kritické dramatičnosti. Připomíná jak úpadky průmyslových podniků, tak "bouřlivé erotické akce a pompézní párty," řečeno slovy dokumentaristky. "Na pivních slavnostech teče pivo proudem a Češi jsou ve svém živlu…"

Kniha prezentuje fotografie z projektu z let 1990-1991, kdy se autorka několik měsíců věnovala zachycení přelomové etapy novodobých českých a slovenských dějin – ukončení tzv. dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa. Po 25 letech se autorka vypravila na místa zdokumentovaná na jejich fotografiích z 90. let a soubor obohatila o záběry, které i dnes připomínají sovětskou misi na našem území.

Kniha představuje určitý esej o životě ruského národa, kterému se přední česká humanistická fotografka věnovala téměř 40 let. Pohled na národ, který má potřebu ikon, svatých či politických. Renesance pravoslaví po odvržení komunistické ideologie. Ruský mesianismus, patos i velikášství. První část knihy je věnována období Sovětského svazu, nicméně stěžejní část tvoří fotografie ze současného Ruska, kdy se po rozpadu sovětského impéria Rusům opět navrací národní sebevědomí. Kniha obsahuje 230 fotografií a detailní popisky s vysvětlením reálií na konci knihy. Úvodní text Jefim Fištejn.

Publikace zahrnuje fotografie z období 70. a 80. let, kdy se Dana Kyndrová systematicky věnovala zachycení atmosféry masových komunistických slavností v Praze, které se konaly na Letenské pláni (První máje), na Staroměstském náměstí (výročí VŘSR a Vítězného února, Mírový kongres) a na Strahovském stadionu (spartakiády). Tyto tři základní politické "pilíře" projektu doplňují fotografie z každodenního života v období normalizace, respektive tzv. menší, nepolitické či přesněji osobní rituály jako jsou taneční, maturita, vánoční svátky, zabíjačka, poslední leč, diskotéky, chmelové brigády, Matějská pouť, atd., které atmosféru tehdejší neutěšené doby nepřímo podtrhují. Autorka řadu těchto fotografií již dříve publikovala či vystavila v rámci několika dílčích projektů. Nicméně, takto koncepčně, kdy se jedná víceméně o retrospektivu její tvorby 70. a 80. let, jsou fotografie představeny vůbec poprvé.

Společná publikace přední české dokumentaristky Dany Kyndrová a její matky Libuše přestavuje klasické černobílé fotografie, které pojí africký původ. Zatímco dcera vystavila soubor Togo již v roce 1976 na své první autorské výstavě, její matka své fotografie z Alžírska zveřejňuje jako celek po 45 letech od jejich vzniku vůbec poprvé.

Fotografie z let 1991-2006. Poprvé se Dana Kyndrová na Podkarpatskou Rus (dnes Zakarpatská Ukrajina) vypravila v srpnu 1991, pár dní po moskevském puči. Rozpad sovětského impéria byl na spadnutí a ona si tehdy naivně myslela, že tento kus země, o který nás Stalin koncem války bezostyšně okradl,by se opět mohl stát součástí Československa. Politika je však věc složitá a autorka záhy pochopila, že se žádná náprava křivd a vracení konat nebude. Po rozpadu Československa se této iluze definitivně vzdali i samotní podkarpatští Rusíni. Cesta do Evropy se jim uzavřela a marasmus, do kterého je přivedl komunistický režim, se díky katastrofální hospodářské situaci Ukrajiny začal čím dál více prohlubovat..

Výstavní katalog představuje soubor fotografií českých a slovenských autorů, kteří zachytili průběh dvou klíčových událostí československých dějin 20. století - osvobození Československa Rudou armádou roku 1945 a sovětskou okupaci v srpnu 1968.

V knize dokumentuje česká fotografka prostředí, v němž žila sovětská okupační vojska před jejich návratem domů v roce 1991. Text Pavel Halík, Michael Kocáb, Jindřich Pecka. (1990-1991)