Mirjam Moravcová Reihenfolge der Bücher

The publication reviews the festivities in the lives of immigrants who came to the Czech Republic after 1990 and who have since created new diasporas or established themselves as distinctive immigrant groups. Festivities are an important aspect of immigrants’ lives inside their social groups as they support the immigrants’ ethnic self-identification, strengthen their ties to their home country, and aid them in building a sense of belonging. The author elaborates on findings from research undertaken in various immigrant groups throughout the Czech Republic, focusing on the abandonment of festivities, their adaptation to the new environment, and the creation of new ones, while observing their social significance and cultural specificity.

Publikace mapuje otázku významu svátečnosti v životě migrantů v České republice. Řeší problém její úlohy jako faktoru reprodukování výchozí etnické a občanské identity migrantů a současně jako faktoru adaptace na české kulturní prostředí a integrace do české společnosti. Na základě terénního výzkumu mapuje postoje: anglicky mluvících expatriantů, Bělorusů, Bulharů, Rusů, Arménů, občanů Izraele, Syřanů, Číňanů, Vietnamců a Romů. V úvodní kapitole jsou zohledněny i výzkumy svátečnosti dalších skupin migrantů, realizovaných v letech 2011 až 2017.

Diskuse o současnosti i minulosti Balkánu jako specifického kulturního regionu. Metafora cest odkazuje na propojení míst, kulturních fenoménů a řešení společenských i politických problémů. Současně chce zvýznamnit vazbu Balkánu k dalším regionům Evropy (ČR, NSR) a světa (USA). Analyzuje problémy migrace, etnických menšin, mezietnické komunikace a sociálních problémů jako důsledku válečného konfliktu (Bosna a Hercegovina).

Úvahy nad kulturní, etnickou a politickou identitou obyvatel současné Bosny a Hercegoviny a nad kulturními průsečíky bosensko/ balkánsko českými v historické retrospektivě 19. a 20. století a přítomnosti prvého desetiletí 21. století. V hledáčku pozornosti jsou lidé Bosny a Hercegoviny jako „politici“ vlastních identit. První část je věnována vyjednávání identit v rámci regionu. Do druhé části jsou zařazeny kapitoly, které ukazují, jak česká společnost identifikovala lidi Bosny a Hercegoviny, jaké charakteristiky jim v kontextu vlastní zkušenosti připsala. V poslední části nabízí další pohled: novela a dva cykly fotografií přibližují jejich svět a zprostředkovávají jejich perspektivu.

Monografie se zabývá pozicí Romů v současném středoevropském prostoru. Propojuje pohled majority na romskou populaci s pohledem na život Romů ve vyloučených lokalitách. Nahlíží problém z hlediska pozice těchto minoritních komunit v lokálních společnostech. Zvláštní pozornost věnuje otázce socializace mladé generace v kontextu majoritních institucí.

Další z řady publikací FHS UK mapujících menšiny ve většinové společnosti se zabývá klíčovými otázkami uchování reprodukce a revitalizace kulturní identity etnických komunit v přijímacích zemích. Kontinuitu lze sledovat ve dvou rovinách, v rovině transmise a v rovině uchování identity. Autoři se zaměřili zejména na otázky strategií etnických menšin, cílů příslušníků etnických menšin, prezentaci kultury etnických menšin a otevřenosti a bariér v mezietnických kontaktech. V publikaci je zohledněn zejména prostor střední a jihovýchodní Evropy. Etnické komunity.

Identita etnických komunit v menšinovém postavení je věcí kulturní osobitosti, společenských postojů a někdy i sociálních charakteristik. Publikace se zaměřuje na zkoumání dopadu kolektivně sdílené identity na život příslušníků etnických komunit v menšinovém postavení, na jejich soužití s většinovou společností, a to ve dvou okruzích: prvý se vztahuje k otázce funkce institucí v procesu formování, udržování, transformace a revitalizace etnických komunit jako svébytných subjektů občanské společnosti státu. Druhý okruh se dotýká otázky významu a úlohy menšinových elit v těchto procesech.