Filip Šenk Bücher

Katalog výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera, 5. srpna - 25. září 2016

Nová publikace od nakladatelství FOIBOS BOOKS se zaměřuje na pražskou čtvrť Barrandov, která vznikla díky kvalitnímu zastavovacímu plánu Maxe Urbana a podnikatelskému úsilí sourozenců Havlových. Barrandov se stal unikátním fenoménem, obohaceným o filmové ateliéry, které přitáhly herce, produkční a technické zaměstnance, čímž dodaly čtvrti lesk a styl. Kniha čtenáře provází historií Barrandova a jeho filmové tvorby, přičemž se opírá o znalosti Pavla Jirase. Zmiňuje slavné barrandovské vily, studia a ateliéry, vyhlídkovou restauraci Terasy, Trilobit bar a kolonie Pod Habrovou. Dále se zaměřuje na bytové domy pro filmové zaměstnance a sídliště Nový Barrandov, včetně výtvarných děl Vladimíra Preclíka, Michala Gabriela a Karla Nepraše, které reprezentují to nejlepší z českého umění konce osmdesátých let. Kniha završuje popis moderní stavby Rezidence Sky Barrandov z roku 2018, na jejímž vzniku se podílela architektka Eva Jiřičná. Edice zahrnuje příspěvky osmi autorů, včetně renomovaných odborníků jako profesor Vladimír Šlapeta a architekt Zdeněk Lukeš, a doplňuje ji unikátní historická a současná fotografická dokumentace od Jiřího Podrazila.

Krajina, kterou dnes na česko -saském pomezí obýváme a kterou se v této knize snažíme uchopit, se skládá z řady prolínajících se historicky ustavených vrstev. Můžeme hovořit o staré kulturní krajině, která byla poznamenána množstvím proměn hierarchií hodnot od dotváření krajiny po její vulgární exploataci. Při bádání pod hlavičkou TOPOMOMO nás zajímá především výrazný posun, jejž běžně známe pod termínem modernismus. Těžiště našeho výzkumu je situováno do období dvaceti let, které se vtěsnalo mezi založení samostatného československého státu a okupaci Sudet, která fakticky znamenala jeho konec, tj. do období let 1918–1938.

Katalog k výstavě Jiří Příhoda VOID, konané v Galerii Rudolfinum od 28. dubna do 28. srpna 2022, obsahuje tři texty - úvodní text kurátora výstavy a ředitele Galerie Rudolfinum Petra Nedomy, a dva obsáhlé eseje, první od historika umění a architektury Christophera Longa z University of Texas v Austinu a další od historika umění Filipa Šenka. Díky instalačním fotografiím Martina Poláka dává publikace nahlédnout i do expozice výstavy, která představuje doposud největší přehlídku tvorby Jiřího Příhody v hluboce promyšlené sestavě vnitřních vazeb jednotlivých instalací mezi sebou, a to jak v rovině tvarové prostupnosti, tak i myšlenkových konsekvencích.