Překl. z angl. summary: V kolektivní monografii FANTASY, SCI-FI, DYSTOPIE (PSANÍ BEZ HRANIC) se sešli přední odborníci, mladí vědci i autoři beletrie, kteří v ní prezentují své názory na různá témata spojená s literaturou, jež spojuje fantastické prvky a futuristické vize.
Monografie Budovat ráj - Bourat peklo zkoumá obrazy diktatur dvacátého století projevující se v dílech fantastické literatury, která do jisté míry stále ještě stojí na okraji vědeckého bádání. Zaměřuje se především na odrazy komunistické ideologie v dystopické a utopické literatuře, zároveň na předobraz komunistické ideologie ve starší utopické literatuře, a také na reflexi nacistické ideologie v literatuře dieselpunkové. Autor bádá o kontinuitě utopického a dystopického psaní od barokní literatury po současnost, přičemž utopie uvažuje zejména (avšak nejen) v jejich propagandistické variantě zaměřené na dobývání vesmíru, v dystopiích se ptá po otázce kolektivní i osobní identity a v případě dieselpunku hledá nejen samou podstatu žánru, ale také jeho projevy v české a evropské literatuře, stejně jako spojení s totalitarismem.
Román o "profesionálních turistech" v sobě mísí městskou fantasy, magický realismus, bedekr i akční thriller. Měli jste na dovolené pocit, že vás někdo sleduje? Možná jste právě unikli jednomu z nás. Nenápadný muž letí z Budapešti do Pekingu přidat se k firmě stojící mimo zákony. Mladá žena dostává nečekanou nabídku poté, co na jihu Itálie spáchá zločin. K tomu se kolem dějí opravdu zvláštní věci: Lidem narůstají křídla i ploutve, sny vstupují do reality a ani kočky nejsou, čím se zdají být. Nakladatelská anotace. Kráceno.
Román o šikaně a neschopnosti postavit se tyranům Všechno to byla jen hra a přiznaná póza: zhudebňování hororové tematiky, stylizování se do rolí násilníků a vrahů, nošení děsivých masek na pódiu. Dokud Ripper nevzal do ruky skutečnou zbraň a nezměnil falešné pozérství v realitu. Pod povrchem to totiž už dávno vřelo. Kdo je Ripper? Mladý kluk, který má holku, budoucnost a dobře fungující kapelu. Jenže má taky despotického bratrance, sebevědomí, které se nedá podlézt, jak je nízké, psychické problémy a obrovský vztek na někoho, kdo kdysi ublížil jeho přítelkyni. Srab je román o psychické šikaně, o neschopnosti vzdorovat, o nechuti přijmout sám sebe. Na první pohled jde o příběh jedné drsné kapely a jejích zvláštních členů: kromě nevyrovnaného Rippera jsou tu věčně zkouřený a otravný Gram, cholerik Manson a pohodář Jidáš. Ve skutečnosti však próza vypráví o násilí v jeho různých podobách — od toho groteskně přemrštěného až po to únavně všední.
Sumarizující „rozlučková“ antologie deseti let literárního časopisu Partonyma obsahuje výběr z básnických a prozaických textů českých i zahraničních básní a povídek, které byly v periodiku mezi lety 2012 a 2021 publikovány. Kniha obsahuje texty následujících autorů a autorek: Básník Ticho, Jarmila Hannah Čermáková, Jiří Dědeček, Koraly Dimitriadis, Tadeáš Dohňanský, Jitka Fialová, Radek Fridrich, Ondřej Hložek, Štěpán Hobza, Mariusz Hoffmann, Michaela Horynová, O. L. Hrabal, Antotnín Hrdý, Tomáš Jireček, Tereza Lehečka (Klenorová), Eliška Kohlíčková, Teodor Kravál, Přemysl Krejčík, Jiří Kratochvil, dr. Krejzyber(d), J. H. Krchovský, Marek Kučera, Jiří Lojín, Lubomír Macháček, Igor Malijevský, David Mareš, Pavel Martinec, Aleš Misař, Ivana Myšková, Márió Z. Nemes, Ludvík Němec, Kamil Novotný, Jana Orlová, Natálie Paterová, Josef Pecinovský, Iva Pekárková, Aneta Krejčík Plšková, Josef Prokeš, Lenka Nováčková (Požárová), Kamil Princ, Simona Racková, Tereza Riedlbauchová, Jakub Řehák, Viki Shock, Ladislav Slezák, Petr Stančík, Petra Strá, Jan Sviták, Roman Szpuk, Jolana Ševčíková, Jan Těsnohlídek ml., Jindřich Tošner, Martin Trdla, Lukáš Trejbal, Lukáš Vavrečka, Bronislava Volková, David Zábranský, Jiří Žáček.
Ve své třetí básnické sbírce autor prochází městy, evropskými i mimoevropskými metropolemi a periferiemi. Zachytává na první pohled neviděné detaily, ať už ve městě živém nebo v jeho zakonzervované podobě. Místy překračuje hranice cest až do čistě virtuálního prostoru, přičemž se neomezuje na popisy míst, neboť mezi verši vystupuje reflexe globálně aktuálních témat.
Dieselpunkový román z alternativní historie druhé světové války. Vítejte v Praze roku 1942 — ve městě plném dieselpunkové estetiky velkých strojů a divokých jazzových večírků, stejně jako každodenního strachu z nacistických represí. Ulicemi se prohánějí jezdci na hypermoderních motocyklech Schlachthund, kolaborantské jednotky plánují zaujmout Hitlerovo místo a pražská mládež propadla zárodku moderní hudby. Londýn zamítl atentát na říšského protektora Heydricha a zcela změnil strategii podpory československého odboje. Zbylí členové parašutistických výsadků na území ČSR se musí soustředit na nové cíle. Zemek a Škácha z výsadku Silver B společně s Kolaříkem z Out Distance dostanou za úkol spojit se s žijící legendou zvanou „Pobožný pistolník“ a v tajné operaci s krycím názvem „Golem“ mají získat plány na futuristickou zbraň — mýty opředený stroj podobající se mechanickému člověku. Ty se však pochopitelně pokouší získat i druhá strana. Ale existují vůbec ony legendami opředené plány na sestrojení mechanického Golema? A pokud ano, podobají se tyto stroje alespoň trochu představám, jež o nich kolují?
Monografie analyzuje české dystopické (antiutopické) prózy 80. let 20. století a legitimizuje jejich postavení coby protirežimní prózy vzniklé v období komunistické nadvlády v ČSR. Při vytváření typologie hlavních témat dystopických próz vychází z tuzemské žánrové literatury meziválečného období (J. Weiss, J. Haussmann, ale i K. Čapek), dále z děl vzniklých v padesátých (E. Petiška) a šedesátých (J. Marek) letech 20. století, zároveň i z kontextu zahraničních dystopických románů (zejm. G. Orwell, J. Zamjatin, A. Huxley). Autor analyzuje beletrii před rokem 1989 oficiálně vydávanou (V. Páral), literaturu exilovou (M. Harníček), prózu vydanou tiskem až po roce 1989 (J. Pecinovský, E. Hauserová, Z. Páv) i představitele literárního undergroundu (E. Bondy). Výsledná práce vytváří typologii dystopií sledovaného období na základě hlavních témat, jakými jsou nejen kritika režimu, ale třeba i otázka prosazování či odmítání genderových stereotypů.
Thriller o českým hiphopu. Malej NY, to je malej New York čili Nymburk, kde se neselí úplně tvrdý drugs, ale hlavně hulí tráva a pije pivko, na ulici vás nesejme nigga z jinýho klanu devítkou, ale spíš dostanete přes hubu od nácků nebo pankáčů. Zvlášť když nosíte rovnej hiphoperskej kšilt. Malej NY je román o tom, že je rok 2005, vám je náct a máte hiphopovou kapelu. Všechno kolem vás je rychlý a zběsilý a nakonec se to semele tak tragicky, že po pár letech skončíte na gauči u psychoterapeuta. Právě tady vlastně Krejčíkův příběh začíná. Jako terapeutická cesta přes divokou minulost k sobě samému. Jenže někdejší události se z odstupu jeví v jiném světle — zvlášť když vám napíše esemesku mrtvý kamarád. Těžko se rozhodnout, co je blbý vtip a co už vyhrožování. Tváře z někdejší subkulturní komunity se proměnily, lidi jsou nečitelní a vzpomínky se zdají být jediným klíčem k tomu hlavnímu: že smrt vaší první holky určitě nebyla nešťastná náhoda. Malej NY je jediný současný román o hiphopové komunitě, s playlistem, který funguje jako stroj času. A smrt je tady otázkou vteřiny, ve středních Čechách stejně jako ve velkým NY. A taky pořád přítomná.
