Dalibor Čaloud Bücher

Kniha podává široký přehled o problematice volebních systémů. Věnuje se jak teoretickým otázkám (klasifikace volebních systémů, historie jejich zkoumání, kvantitativní techniky výzkumu, problematika volebního inženýrství a volebních reforem), tak rovněž analyzuje jednotlivé podtypy volebních systémů (většinové, semiproporční, proporční, smíšené). Na konkrétních příkladech text demonstruje mechaniku fungování jednotlivých volebních systémů i jejich účinky vzhledem k demokratickému prostředí daných zemí. Zvláštní pozornost je věnována vývoji volebního zákonodárství v českých zemích od roku 1848. Součástí knihy je i podrobný encyklopedický přehled volebních systémů do dolních komor různých zemí světa. Cílová skupina: politologové, žurnalisti, studenti politologie a příbuzných oborů.PhDr. R. Chytilek, Ph.D., a Mgr. J. Šedo, Ph.D., působí na Katedře politologie a v Institutu pro srovnávací politologický výzkum při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006 je možné popisovat a zkoumat z mnoha možných perspektiv, jedno je pro ně nicméně příznačné – jejich průběh, organizace volební kampaně, výsledky a následná koaliční vyjednání, to vše bylo překvapivé, nečekané, často i „šokující“. Publikace Volby do Poslanecké sněmovny 2006 postupně analyzuje rozsáhlou volební problematiku v jedenácti kapitolách: vývoj stranickopolitického systému v letech 2002–2006, význam „evropského“ tématu v identitě a volebních programech politických stran, problematika výzkumů veřejného mínění, role médií v kampani a vliv politického marketingu na způsob organizování volebních kampaní, personální stránka voleb a způsob sestavování kandidátních listin, volební geografie, dopady volebního systému na samotné výsledky, mechanické účinky volebního systému a povolební vývoj z perspektivy teorie koalic.

Krajská politika se v průběhu let uplynulých od roku 2000 stala plnohodnotnou součástí české politiky. Političtí aktéři během této doby pochopili, že je platformou, odkud lze realizovat vlastní program, aniž by bylo nutné být součástí celorepublikové vlády. Krajské volby 2004 se tak nestaly ospalým střetem o velikost sítě cyklostezek či rozvoj turistického ruchu. Bez ohledu na výši volební účasti šlo o relativně důležité hlasování s dopadem na radu oblastí veřejného života. Členové a studenti Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, stejně jako pracovníci Institutu pro srovnávací politologický výzkum téže fakulty zaměřili v této publikaci svou pozornost na krajské volby 2004, a to metodou případových studií jednotlivých krajů. Kapitoly věnované všem třinácti krajům (s výjimkou hlavního města Prahy) mají jednotnou strukturu, kdy kromě samotných výsledku voleb 2004 a jejich srovnání s rokem 2000 neopomíjejí ani konkrétní kroky krajských samospráv v předchozím funkčním období. Publikace Krajské volby v České republice 2004 je rovněž doplněna o kapitolu analyzující proces ustavení krajů a samotnou institucionální stránku krajské politiky a o kapitolu zasazující výsledky zjištěné v jednotlivých krajích do celostátní perspektivy.