Wanda Dobrovská Bücher

Z koncentračných táborov na medzinárodné koncertné pódiá Na svoje detstvo mám len šťastné spomienky. Domnievam sa, že ak niekto prežije také radostné detstvo ako ja, neskôr v živote dokáže prežiť takmer čokoľvek. Nič vám už nemôže život úplne pokaziť. Mamička vravievala, že keď sa robí citronáda, najprv musíte do pohára nasypať cukor, až potom pridať citrón. Ak to urobíte naopak, bude vždy chutiť kyslo a už ju nedosladíte. Presne to isté platí aj o živote. Ak okúsite sladkú chuť prv než horkosť, ostane s vami navždy. Svetoznáma klaviristka, čembalistka a hudobná pedagogička Zuzana Růžičková je neobyčajne inšpiratívna a talentovaná žena, pre ktorú bola hudba celým jej vesmírom. Jej idylické detstvo v Plzni zničil nástup fašizmu a nútená deportácia do koncentračných táborov. V nich každý deň hľadela smrti do očí a zakúšala to najhlbšie ľudské utrpenie a zúfalstvo. Hoci sa jej podarilo holokaust prežiť, nikto neveril, že sa bude môcť venovať hudbe profesionálne. Navzdory nepriazni osudu, zdravotným ťažkostiam či komunistickému režimu sa zo Zuzany vďaka jej nezlomnému duchu a húževnatosti stala legenda českej klasickej hudby. A ešte, ako sama vravievala, vďaka tomu, že jej život bol plný stovák zázrakov. Britská autorka Wendy Holden spracovala obrovské množstvo informácií a rozhovorov do podoby biografického románu, ktorý plasticky vykresľuje príbeh tejto výnimočnej ženy.

Dvadsiateho piateho marca 1942 takmer tisíc mladých nevydatých židovských žien a dievčat nastúpilo v Poprade do vlaku. Oblečené v najlepších šatách dôverčivo zakývali na rozlúčku svojim rodičom a vo vidine dobrodružstva odišli do sveta. Prihlásili sa na „prácu“, lebo verili, že si odkrútia pár mesiacov v nejakej továrni a vrátia sa domov. Realita však bola celkom iná – poslali ich rovno do Osvienčimu, kde ich nútili otročiť. Vláda slovenského štátu zaplatila Nemcom 500 ríšskych mariek za každého takto „vysídleného“ Žida alebo Židovku. Z 999 deportovaných žien a dievčat z prvého transportu prežilo len niekoľko. O prvom oficiálnom židovskom transporte do Osvienčimu sa vie len málo, ale tieto skutočnosti sú ešte aj dnes veľmi dôležité. V dobytčiakoch sa netlačili partizáni ani vojnoví zajatci, muži v ňom totiž vôbec neboli. Len necelá tisícka mladých dievčat a žien, ktoré slovenské vládne orgány poslali na takmer istú smrť. Bezmocné a bezvýznamné neboli len pre svoj židovský pôvod, ale aj preto, že to boli ženy. Heather Dune Macadam, uznávaná autorka z USA, odkrýva ich tragické príbehy založené na rozhovoroch s preživšími, na konzultáciách s historikmi, očitými svedkami a na rozhovoroch s príbuznými prvých žien deportovaných zo Slovenska do Osvienčimu. Jej kniha je dôležitým doplnkom v mozaike literatúry o holokauste a o histórii žien.

Nevšední vzpomínky zachycují životní osudy Edny Adan Ismailové, která jako první somálská dívka získala stipendium na ošetřovatelskou školu ve Velké Británii. Psal se rok 1954 a Edna udělala zásadní krok ke svému velkému snu – založit vlastní nemocnici. Výjimečný příběh výjimečné ženy, která svou nezdolností a tvrdohlavostí dokázala vydupat ze země i nemožné. Ve své rodné zemi bojovala s byrokracií úřadů, zažila pronásledování i věznění, ale nikdy nepřestala pomáhat lidem. V letech 2003 až 2006 byla ministryní zahraničních věcí Somalilandu a předtím zastávala funkci somalilandské ministryně rodinného zdraví a sociálního rozvoje. Je zakladatelkou a ředitelkou Porodnice Edny Adan, kterou otevřela v Hargeyse v roce 2002, a průkopnicí v boji za zrušení ženské obřízky.

Als junger Business-School-Absolvent auf der Suche nach einer Herausforderung lieh sich Phil Knight 50 Dollar von seinem Vater und gründete eine Firma, um qualitativ hochwertige, aber preiswerte Laufschuhe aus Japan zu importieren. Im ersten Jahr 1963 verkaufte er Schuhe aus dem Kofferraum seines Autos und erzielte 8000 Dollar Umsatz. Heute liegen die Jahresumsätze von Nike bei über 30 Milliarden Dollar. In der Welt der Start-ups hat sich Nike als Maßstab etabliert, und das „Swoosh“ ist ein weltweit anerkanntes Symbol. Knight, der Mann hinter dem Swoosh, bleibt ein Geheimnis. In seinen Memoiren erzählt er überraschend, bescheiden und humorvoll seine Geschichte. Er beginnt mit einer klassischen Entscheidungssituation: Als 24-Jähriger reist er als Rucksacktourist und stellt sich großen philosophischen Fragen. Anstatt für ein etabliertes Unternehmen zu arbeiten, entscheidet er sich, etwas Eigenes zu schaffen. Knight beschreibt die unberechenbaren Risiken, Rückschläge, skrupellosen Konkurrenten und abweisenden Banker, die ihn begleiteten, sowie die vielen triumphalen Erfolge. Besonders betont er die prägenden Freundschaften, wie die zu seinem ehemaligen Lauftrainer Bill Bowerman und seinen ersten Angestellten, die sich zu einer unerschütterlichen Bruderschaft formierten. Gemeinsam verfolgten sie eine mutige Vision und schufen eine Marke und Kultur, die neue Maßstäbe setzten.

Hudba je encyklopedie, jaká tady ještě nebyla. V chronologickém pořádku a v doprovodu exkluzivního obrazového doprovodu představuje vývoj hudby celého světa od prehistorie až po současnost. Provází nás postupně všemi hudebními žánry, seznamuje s nezbytnou hudební teorií, uvádí známé i netradiční hudební nástroje. Zmiňuje množství skladatelů a interpretů, těm největším z nich věnuje obsáhlejší medailonky. Všichni, kdo se zajímají o hudbu ve všech jejích podobách, se mohou těšit na unikátní poznávací cestu napříč žánry a staletími. Možná se pak budou umět zaposlouchat do hudby novýma ušima.

Psal se rok 1926 a stále ještě platilo, že sukně musí sahat pod kolena a sport se pro ženy nehodí. Přesto se našla jedna odvážná americká dívka, která uvedla v úžas celý svět, když jako první žena v historii lidstva přeplavala Lamanšský průliv a překonala dosavadní rekord téměř o dvě hodiny. Jmenovala se Trudy Ederleová a její výkon byl – a dosud je – srovnatelný s výstupem na Mount Everest. Po návratu do Spojených států se rázem stala nejslavnější ženou světa – a stejně rychle upadla v zapomnění. Na stránkách této knihy její fascinující příběh opět ožívá.

Zum ersten Mal seit drei Jahren ist Belinda wieder bei ihrer Familie. Clark und Marty sind überglücklich, ihre Tochter für ein paar Wochen bei sich zu haben. Doch Belinda kommt sich wie eine Fremde vor. Bevor sie zurück nach Boston reist, erfährt sie noch, dass sich ihre beiden Jugendfreunde inzwischen anderen Frauen zugewandt haben. Mit Frau Stafford-Smith hat sich eine enge Freundschaft entwickelt. Unverhofft bekehrt sich die alte Dame nach einem Gottesdienstbesuch, aber zu Belindas Bestürzung stirbt sie einige Wochen später. Völlig überrascht erfährt Belinda, dass sie Erbin von Gut Marschall geworden ist. Aber was nun? Was soll sie mit diesem großen Haus anfangen? Sie konsultiert mehrere Anwälte. Da begegnet ihr in einem der Büros Andy, der ihr schon früher sehr sympathisch war. Sie treffen sich mehrmals, aber als Andy von der Erbschaft erfährt, gesteht er ihr, dass er nun nicht mehr wage, um ihre Hand anzuhalten. Belinda widerspricht ihm nicht und reist ab. Einige Zeit später sehen sich die beiden unerwartet in einer anderen Stadt wieder.

Elisabeth verlässt ihr behütetes Zuhause, um als Lehrerin im Westen Kanadas zu arbeiten. Sie hat sich geschworen, sich nicht mit einem berittenen Polizisten einzulassen. Doch als sie Wynn Delaney trifft, ändert sich alles.

Elizabeth and Wynn face more challenges as a test of their faith and love.

Stromy a člověk patří k sobě odjakživa, poskytují útočiště, chrání před horkem a zásobují jedlými plody. Dávají dřevo na nástroje, zbraně, hračky a stavby, a jejich palivo pohání civilizaci. Mají také význam v lidové tradici, kde naši předkové uctívali přírodní síly a vnímali se jako součást přírody. Mohutný strom s pevnými kořeny symbolizuje stabilitu a je často vyobrazen jako Strom života, což je koncept sahající až do paleolitu a přítomný ve filozofii starověkých kultur, jako byly Egypt, Persie a Řecko, i v kmenových společenstvích blízkých přírodě. Duchovní povaha stromů ovlivňuje lidi a krajinu. Na každém kontinentu byly určité druhy chráněny jako posvátné, což souviselo s jejich vlastnostmi a duchovními ideály dané kultury. Například Sumerové uctívali cedr libanonský, v prehistorické Persii platan a na Sibiři břízu. Posvátný status těchto stromů měl ekologické důsledky, protože byly chráněny. I v moderní době si lidé uvědomují, že příroda je víc než jen zdroj surovin či kulisa pro rekreaci. Tato publikace přibližuje fascinující svět mýtů, pověr a lidové tradice, v níž se často projevuje hluboká moudrost.