Alice Horáčková Reihenfolge der Bücher

On se považoval za rebela a ona za vzorňačku. Na prvním rande Václav Kamilu podrobil vědomostnímu testu, který hravě zvládla. A zvládala i všechno další, co manželství s básníkem, literárním kritikem, filozofem, matematikem, chartistou, kotelníkem, vězněm a politikem Bendou obnášelo: šest dětí, domovní prohlídky, návštěvy manžela v kriminálu, revoluční radost i porevoluční tlak a výhrůžky.Manželé Bendovi nevyvěšovali praporky, chodili do kostela a v době, kdy vrcholila hysterická kampaň proti Chartě 77, ji Václav Benda podepsal. Bylo mu třicet let a mezi disidenty ho skoro nikdo neznal. To se ale brzy změnilo. Dvakrát se stal mluvčím Charty 77, byl jedním ze zakladatelů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a Státní bezpečnost ho považovala za jednoho ze svých nejnebezpečnějších protivníků. Potrestali ho tím, že ho poslali na čtyři roky do vězení, kde seděl s dalšími „vonsáky“ Václavem Havlem a Jiřím Dienstbierem.Kamila s dětmi za ním jezdila na návštěvy, posílala balíčky a dopisy, ale zároveň bez „generála“ Bendy objevila svoji vlastní sílu.

K románové kronice ze Sudet inspirovala autorku vlastní rozpůlená rodina: po roce 1945 byla část jejích příbuzných odsunuta a část zůstala. Horáčková se ve své čtvrté knize vrací do malebné česko-německé vesnice první poloviny 20. století a z odposlouchaných historek, vzpomínek i archivních záznamů splétá velký „familienroman“. Mezi její předky patřili pytláci a pašeráci, svobodomyslné ženy i úspěšní kšeftmani s textilem. Je to příběh o tajných láskách, změnách identit, útěcích, křivdách a žabomyších válkách, které nakonec stály životy. Češi a Němci tu žijí ve smíšených manželstvích, ale taky se handrkují o to, kdo komu zamordoval psa, kdo dřív vystaví novou školu a k jaké národnosti se kdo přihlásí ve sčítání lidu. Z jedné strany je přitom diriguje Jednota severočeská a z druhé Deutscher Kulturverband. Rozpůlený dům vznikal více než čtyři roky a autorka v něm střídá perspektivy, mužské a ženské hlasy, fantazii s citacemi. Při rešerších se dozvěděla víc, než by jí bylo milé: mimo jiné i to, že jeden z jejích předků se stal arizátorem židovské fabriky a přítelem Reinharda Heydricha.

Alena je hezká holka s vyřídilkou a výtvarným talentem. Když po osmašedesátém utíká kvůli tisku protikomunistických letáků do Paříže, tak jí otec – zlatník, který skončil v Jáchymově – dá do podpatku diamant. Alena se nikdy nechce vdávat, ale nakonec si vezme výtvarníka Járu (je v sedmém měsíci). Její manžel je sice význačný, ale v praktickém životě neupotřebitelný. Během normalizace Alena finančně táhne tříčlennou rodinu a pomáhá svému muži překonat psychické propady. Po manželově smrti však najde v jeho psacím stole svazek neotevřených dopisů. Písmo je ženské, agresivní, ale proč je její muž nikdy neotevřel? Chce si je přečíst?

Ivan Havel chodil za svým bratrem Václavem o dva kroky pozadu, sourozenci Jana Zajíce měli zakázáno na vysoké škole vynikat, Helena Landovská se kvůli bratrovi Pavlovi stala tajnou bytnou disentu a Hana Hnátová posílala bratrovi Arnoštu Lustigovi do emigrace jeden pár polobotek ve dvou balíčcích. Zdenu Mašínovou vláčeli po útěku jejích bratrů k výslechům po schodech se zavázanýma očima, nadějnou tenistku Janu Navrátilovou vyhnali kvůli emigraci sestry trénovat na parkety v tělocvičně a hudebník Ďula Banga taktak unikl nakládačce, když se jeho bratr Gipsy.cz nezdál Romům dost romský. Na většinu zpovídaných žen nasadila StB své svůdce. Novinářka Alice Horáčková se do podrobna vyptávala osmi sourozenců sedmi výjimečných lidí na to, jaké to je, žít svůj život ve vedlejší úloze. Zjistila, že to je často těžší než vystupovat v hlavní roli. Nikdo z jejích zpovídaných si svůj úděl nezvolil, ale všichni v něm skvěle obstáli. A kromě toho mají na své slavné sourozence úplně jiný pohled než jejich obecenstvo.

Netradiční biografie propojuje vzpomínky pamětníků (režisér Juraj Jakubisko, hudebník Vráťa Brabenec, básnířka Inka Machulková, herec Pavel Landovský a přítel Pierre Helzel...) s dokumenty z pasťáků, soudů, léčeben. Součástí je poslední rozhovor s básnířkou, který se uskutečnil na jaře 2012 v jejím pařížském bytě.