Eva Tvrdá Bücher

Ženský triptych o víře ve druhé polovině 20. století. Část Lili Marlene vycházela od prosince 2008 jako čtení na pokračování v Zrcadle Hlučínska a na www stránkách autorky.

Dramatické osudy nejrůznějších obyvatel malé slezské vesnice odrážejí události českých dějin 20. století. Beletrie, nebo dokument? Eva Tvrdá znovu přichází s dramatickými příběhy konfrontovanými s velkými dějinami, předkládá události a osudy, čtivé a autentické, nehodnotí je, nutí čtenáře přemýšlet nad nimi a domýšlet je. Čtenář je prudce vtažen do děje, stává se účastníkem života malé slezské vesnice, která během dvacátého století téměř zmizela z mapy, a v závěru má pocit, že osobně stojí v místech, z nichž odešli lidé, a vnímá beznadějné prázdno, které po nich zůstalo. Od prvního vydání knihy Třešňovou alejí (podzim 2008) mnozí čtenáři vesnici, v níž se fiktivní příběhy odehrávají, navštívili, aby si v reálném prostředí atmosféru knihy znovu prožili. Autorka oslovuje především kontrastním zachycením zdánlivě klidného života na statku a válečných zážitků vojáka wehrmachtu. Stejně silně působí deprimující atmosféra socializace dosidlovaného pohraničí i to, že Třešňovou alejí se poprvé dostávají do česky psané beletrie osudy volyňských Čechů.

Strhující příběh Agnes, nejslavnější hrdinky z knih Evy Tvrdé, a jejích vrstevnic. Znovu se otevírají dramatické osudy žen konfrontované s velkými dějinami, autentické a čtivé, zasahující hloubkou výpovědi a syrovostí reálií. Životní dráhu hrdinek ovlivňuje pohnutá válečná a poválečná doba, národnostní původ a láska. Čtenář má znovu možnost podlehnout magii příběhů a uvědomit si, že součástí dějin byla i neznámá žena modlící se ve venkovském kostele.

Slezsko, moderní dějiny, osudy žen. Eva Tvrdá předkládá svá tradiční témata v novém, originálním románu. Spolu s mladičkou Veronikou putujeme dvacátým stoletím a prožíváme osudy žen ze slezskomoravské oblasti. Románové postavy vyrůstají z tajemně rozmanité krajiny a vytvářejí jemné předivo jedinečné atmosféry románu, který se vyznačuje promyšlenou strukturou, živoucími postavami, autentickým prostředím a prostým stylem.

Soubor velmi krátkých příběhů ze současnosti s prvky černé grotesky.

Příběh dětských hraček, které se vydají na cestu kolem světa. Při návštěvě u strašidel na starém hradě získají velký poklad, který jim umožní prozkoumat nejzajímavější přírodní oblasti a získat základní poznatky o přírodě.

Průmyslové velkoměsto, lehká nostalgie a nadhled – to je svět Honzy Nováka, osamělého muže, který byl donedávna policistou. Honza Novák vnáší do tvorby Evy Tvrdé nový proud, v němž jsou příběhy ze současnosti okořeněny pohybem na hraně zákona. Autorka neskrývá sympatie ke svému novému hrdinovi a začíná pracovat na rozsáhlejší próze, v níž Honza Novák dostane podstatně větší prostor.

Kam bůh nemůže, nastrčí anděla. Kam nemůže úředník, nastrčí tabulku. A když nemůže duše? Nastrčí sen. Počátek 21. století v povídkách Evy Tvrdé. Povídky jsou doplněny ilustračními fotografiemi Miluše Pagáč a ilustracemi Dagmar Václavíkové.

Eva Tvrdá se vrací k tématu svého kraje v citově silné novele, v níž přináší příběh formou vyprávění pro vnuka. Zvláštností knihy je její dvojjazyčnost. Čtenář má možnost přečíst si příběh v češtině a poté i v laštině, spisovném jazyce, který ve 20. století vytvořil na základě původního jazyka slezskomoravské oblasti básník Óndra Łysohorsky a který Eva Tvrdá aktualizuje o živé zbytky původního jazyka západolašské oblasti.

Po deseti letech ožívá Dědictví Evy Tvrdé v knize s názvem Pandořina skříňka. Dramatický příběh ze současnosti přivádí hlavní hrdinku knihu Agátu z Prahy do Slezska, rodině jejího otce. Agátina Snaha dohledat rodinnou historii se dostává do ostrého konfliktu se světem jejího manžela a jejich dětí. Čtenář s napětím sleduje Agátinu nelehkou cestu k pochopení vlastní identity, součástí příběhu jsou národnostní a politické konfrontace 20. století, jejichž stíny dopadají až do současnosti. Knihu dotváří soubor povídek, v nichž vystupují potomci postav z Dědictví. Po deseti letech od prvního vydání Dědictví má tak čtenář konečně možnost prožít úplné dokončení příběhu.

Kniha přináší pět příběhů žen, jejichž spokojené životy náhle zasahuje krize v různých podobách. Jádrem je novela Hany Pražákové Divné dny, známé autorky knih pro děti a dívky, která po roce 2000 zaujala memoárovou prózou o věznění svého otce. Divné dny byly napsány v roce 1992 a dosud nevyšly, protože byly příliš krátké na samostatnou publikaci. Redaktorka Markéta Hejkalová, dcera Pražákové, oslovila další spisovatelky, jejichž díla se zaměřují na ženské postavy a naději. Kniha obsahuje příběhy Etely Farkašové, Věry Noskové, Markéty Hejkalové a Evy Tvrdé. Pražáková ve své titulní novele píše o nevěře, která hrozí rozbitím šťastné rodiny, s pochopením a humorem. Farkašová v novele Na rubu plátna zkoumá rodinné dědictví ovlivňující mladý pár, přičemž zachovává tragickou hloubku i naději. Nosková ve své humorné novele Něco se musí stát líčí složitý vztah matky a dcery. Hejkalová v Jednoho dne zkoumá lásku, která nemůže přežít v každodenním světě, zatímco Tvrdá v Slunce a piškoty popisuje, jak anonymní dopisy naruší život spokojené ženy.

Kniha zachycuje na malém prostoru vývoj části Slezska od devonu do září 2009. Prostředkem k zachycení dějin jsou fiktivní texty, úryvky z kroniky malé slezské obce a ilustrační fotografie, vytvářející pestré leporelo.

Hlavním hrdinou je tentokrát Honza Novák, bývalý policista, který vypráví příběh kolem vraždy v Sanatoriích Klimkovice, do něhož je postupně vtažen a který také nakonec vyřeší. Čtenář dostává příležitost dostat se do prostředí Ostravska, jež mu s osobitou láskou k průmyslové šedi líčí muž s pocity dinosaura, který zatím ještě nehodlá vymřít. Honza Novák glosuje dění kolem sebe a dává tak příběhu svéráznou syrovou poetiku. Nejsem žádný mudrc a mám rád, když je v životě jasno. Takové ty řečičky o jemných nuancích mi nic neříkají. Jemné nuance dělají z lidí neurotiky, viděl jsem jich za svůj život víc než dost. Nuance sem, nuance tam, špína je špína a žádná nuance ji nezmění. Na špínu platí jedině úklid. Jo, můžete namítnout, že jsem hrubián, a zřejmě i budete mít pravdu, ale jak jsem říkal, nejsem žádný mudrc a mám rád v životě jasno.

Policistka Nina Svobodová na stopě vraha v samém centru Ostravy. Eva Tvrdá překvapivě opouští svou tematiku spojenou s velkými dějinami a přichází s klasickým detektivním příběhem ze současné Ostravy. Knihou se hlásí k žánru Silesia Noir, který vzniká v polské části Horního Slezska.

Legendární příběh Che Guevary a cesta mladého geologa Viktora na revoluční Kubu se prolínají ve strhující próze komponované v dialogu s novelou Stařec a moře. Eva Tvrdá ve své nové knize vede čtenáře partyzánskými válkami, revolučním bojem a postupným střízlivěním ze socialistické reality, zároveň vtahuje do každodenního života Kuby na počátku 60. let 20. století. Čtenářské prožitky jsou rámovány myšlenkami E. Hemingwaye. Kniha je doplněna DVD s patnáctiminutovým dokumentem. Brožované vydání DVD neobsahuje.

Strhující příběh Agnes a její vnučky Agáty ve dvou volně navazujících svazcích: Dědictví a Pandořina skříňka.

Strhující příběh Agnes a její vnučky Agáty ve dvou volně navazujících svazcích: Dědictví a Pandořina skříňka.