Martin Kupka Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Publikace popisuje v psychosociálně-spirituálním kontextu hlavní oblasti paliativní péče. Jednoticí rámec dané problematiky představuje existenciální analýza, konkrétně logoterapie. Kniha upozorňuje na jedinečnost každého života, a tudíž i smrti. Autoři poukazují na to, že vědomí smrtelnosti dává životu smysl, že se jedná o iniciační zkušenost, která náš život obohacuje a umožňuje nám žít nejen svobodně a upřímně, ale především odpovědně s ohledem na druhé. Kniha najde své čtenáře mezi lékaři, psychology, psychoterapeuty či sociálními pracovníky, kteří se v oblasti paliativní péče angažují. Rovněž může být cenným učebním textem pro studenty, kteří o této profesní dráze uvažují či si potřebují rozšířit znalost dané problematiky.

Jane Goodall ist eine der bedeutendsten Forscherinnen unserer Zeit, die über dreißig Jahre das Leben freilebender Schimpansen im Gombe Nationalpark in Tansania beobachtete – die längste Studie dieser Art. Ihre bahnbrechende Arbeit revolutionierte die Verhaltensforschung und veränderte die menschliche Einstellung zur Natur. Angesichts von Umweltzerstörung und Ungerechtigkeit sieht sie nicht Grund zur Resignation, sondern Anstoß zum Handeln. „Grund zur Hoffnung“ ist das zentrale Motiv ihres Lebens. Trotz der Herausforderungen durch den Verlust von Lebensräumen, Klimawandel und wachsende Armut bleibt sie ruhig und positiv. In ihrer Autobiographie erklärt sie, wie ihre Empfindung der Einheit allen Seins, ihre Liebe zur Schöpfung und ihre Herzlichkeit sie prägen. Diese Qualitäten, verbunden mit ihrer Neugier, machten sie zu einer außergewöhnlichen Forscherin, die Tiere respektiert und nicht in Käfige sperrt. Als Doktorin der Ethologie engagiert sich Goodall international für den Schutz von Natur und Umwelt. Seit ihrer aktiven Forschung hat sie sich auf Öffentlichkeitsarbeit konzentriert und ein globales Umweltschutz-Netzwerk für Jugendliche, „Roots and Shoots“, gegründet. Sie glaubt an das Gute im Menschen und daran, dass die Welt geheilt werden kann.

V Knize o naději čerpá Jane Goodallová z moudrosti celého svého života, který zasvětila přírodě, a pomáhá nám pochopit, jak si zachovat naději i tváří v tvář pandemiím, válkám a hrozícím ekologickým katastrofám. V důvěrném rozhovoru s Douglasem Abramsem poutavě vypráví o svých cestách po celém světě, průkopnickém výzkumu a neutuchajícím aktivismu. Její bohaté zkušenosti nám mohou pomoci lépe porozumět krizím, jimž v současnosti čelíme. Jane a Doug společně nastiňují jedinou možnou cestu vpřed - začít opět věřit v budoucnost. Protože naděje existuje, i když se někdy zdá být nedosažitelná. Můžeme ji najít například v přírodě - a v naší vlastní odolnosti.

Kniha shrnuje výsledky kvalitativní analýzy katamnestického materiálu jednotlivých probandů, kteří podstoupili zkušenost s omezenou zevní stimulací ve variantě blížící se Chamber REST, která je v ČR označována jako terapie tmou. Hlavním výzkumným záměrem je posouzení, zda účastníci této studie vnímají, že díky technice omezené zevní stimulace změnili něco podstatného ve svém životě. Samozřejmě chce také posoudit, o jaké změny šlo. V tomto kontextu zkoumá efekt techniky omezené zevní stimulace tak, jak ho vnímají respondenti. Důležitá je rovněž dynamika této zkušenosti, která vytváří prostor pro změnu, což znamená soustředit se na proces. Dalším cílem bylo hledat paralely mezi etablovanými terapeutickými přístupy a technikou omezené zevní stimulace.

Publikace je laděna optimisticky s důrazem na jedinečnost šťastného prožívání každodenního života. Obšírně se věnuje paliativní péči o pacienty v terminálním stadiu nemoci a velmi fundovaně procesu umírání v souvislosti se ztrátou blízkého člověka. Pozornost věnuje i psychosociálním aspektům života nemocných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v hospicích. Osvětlení podstaty života a smrti je pro všechny velmi užitečné; zejména pro ty, kteří o nemocné pečují, je velmi přínosné a povzbuzující, dodává smysl jejich nelehkému počínání. Publikace by se měla stát součástí všech učebnic základních oborů medicíny, protože osvětluje problematiku přehledným a srozumitelným způsobem. Čtenářská obec by však neměla být omezena jen na lékaře, sestry, klinické psychology a pracovníky ve zdravotnictví, ale měla by zahrnovat i širokou laickou veřejnost.