This handsome report describes work in the 1980s and 1990s on the tomb of Udjahorresnet, a prominent official who participated in the Persian occupation of Egypt around 525 BC and may even have been one of their main collaborators. As well as chapters on the results of excavations, on the development of the Saite-Persian shaft tomb tradition, and the finds, this book presents a full review of what we know about this colourful 1st Millennium BC figure.
The first volume includes the description of the archaeological situation and finds from the main burial chamber and the place of funerary cult in front of the eastern enclosure wall of the tomb (L. Bare), including the subsidiary burial chambers (K. Smoláriková). Separate chapters deal, among others, with the pottery (K. Smoláriková), amulets (V. Gae Callender), analysis of anthropological finds (E. Strouhal), architectural reconstruction and restoration works (M. Balík, M. Dvor(ák) and the Book of the Dead from the subsidiary burial chamber of Neferibreseneb Nekau (J. Janák a R. Landgráfová). The second volume is currently in preparation and will be dedicated to the texts and decoration on the walls of the burial chamber and sarcophagi of Iufaa.
In 2019 Charles University, its Faculty of Arts, and the Czech Institute of Egyptology are celebrating the hundredth birthday of Czech Egyptology. It is an important centenary not only for us, but for archaeology globally. For many years now Czech Egyptologists have been among world leaders in the field, making major breakthroughs (most recently the discovery of the tomb of the priest Kaires) - and helping to set new international research trends. This book presents the most important discoveries of Czech Egyptologists and the range and variety of their activities.
Egypt má jednu z nejdelších souvislých historií ze všech zemí světa. Podobně jako dějiny jiných zemí, jejichž životní osou byly řeky – čínská Jang-c-ťiang, indické Indus či Ganga nebo irácký Eufrat s Tigridem –, sahají jeho dějiny až k samému prahu lidské civilizace. Podobně jako Čína, Indie či irácká Mezopotámie byl zemí, kde bylo vytvořeno písmo, způsob vizuálního zachycení mluveného slova – písmo hieroglyfické. Jeho přírodní podmínky – pravidelné nilské záplavy přinášející úrodnou zeminu – umožnily růst obyvatel, rozvoj zemědělství a položily základy hospodářsko-společenské organizaci, státu. Tato úspěšnost však učinila Egypt zemí, v jejímž ovládání a využívání se vystřídala řada cizích útočníků z bližšího či vzdálenějšího okolí, z Afriky, Asie i z Evropy.
Nové období egyptských dějin otevřel vpád muslimských Arabů, kteří přinesli do Egypta svůj jazyk a své náboženství a spojili jej natrvalo a velmi úzce s okolním muslimsko-arabským světem ve východní Asii a severní Africe.
Kniha je rozdělena do čtyř částí věnovaných hlavním historickým epochám egyptských dějin – Egyptu ve starověku, Egyptu v arabsko-muslimském středověku a Egyptu v období koloniální nadvlády a po dosažení nezávislosti. Úkolu se ujali tři autoři z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, odborníci na uvedená období egyptských dějin.
Kolektiv našich nejvýznamnějších egyptologů, kteří se už po několik desetiletí každoročně věnují archeologickým kampaním především v Abusíru, přináší ve stovkách přehledných a čtivých hesel soudobé poznání o nejrůznějších aspektech této unikátní a přes výzkumy stále tajemné egyptské civilizace.
Rozsáhlé původní dílo vědců Českého egyptologického ústavu. Úvodní dvě kapitoly jsou věnovány historii Egypta a egyptologii. Těžiště práce pak představuje více než 950 abecedně uspořádaných hesel týkajících se politických poměrů, hospodářství, náboženství, jazyka a písma, literatury, umění, významných osobností a událostí staroegyptské historie. Knihu doplňuje přes 600 ilustračních obrázků.
Nová a bohatě ilustrovaná publikace „Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie“ obsahuje výběr 140 nejdůležitějších a nejzajímavějších nálezů za šedesát let působení Českého egyptologického ústavu FF UK v Egyptě a Súdánu. Jak píše prof. Miroslav Bárta v úvodu knihy: „V tomto případě není naším cílem čistě vědecké dílo, mnohem spíše se snažíme zájemcům o starověký Egypt a Súdán ukázat cestu k jejich poznání, a to prostřednictvím českých objevů v severovýchodní Africe.“ Ústav si knihou připomíná nejenom 60. výročí založení ústavu, na tok 2019 připadá i sté výročí zahájení výuky egyptologie v češtině na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.Ústav si knihou připomíná nejenom 60. výročí založení ústavu, na tok 2019 připadá i sté výročí zahájení výuky egyptologie v češtině na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Za více než půl století od založení Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK v roce 1958 a jeho činnosti v Egyptě od roku 1960 se českým egyptologům podařilo objevit a publikovat množství památek, od pravěkých skalních kreseb po vzácné papyry. Mnohé z těchto nálezů jsou dnes přístupné veřejnosti na pyramidovém pohřebišti v Abúsíru a v egyptských muzeích v Káhiře, Sakkáře, Asuánu či Port Saidu, a část z nich se nachází i v Náprstkově muzeu v Praze.
Česká veřejnost je pravidelně informována o práci českých egyptologů prostřednictvím vědeckých monografií, článků a populárních publikací. Dosud však chyběla práce, která by přiblížila umění starého Egypta prostřednictvím archeologických nálezů z českých výzkumů. I když výběr nálezů odráží charakter českých archeologických koncesí v Núbii, na memfidském pohřebišti a v Západní poušti, nabízí pestrou paletu památek. Čtenáři se mohou seznámit s principy staroegyptského uměleckého kánonu, uměleckým citem Egypťanů, jejich pojetím perspektivy, inspirací přírodou, citem pro materiál a detailní precizností.
