Zdeněk Ležák Bücher

Dějiny Sokola v komiksu. Roku 1862 byla založena tělocvičná jednota Sokol, která se velmi rychle stala symbolem českého vlastenectví a tím zůstává dodnes. Za myšlenkou Sokola byla už v počátcích jeho existence nejen touha mít vlastní tělocvičný spolek, ale také demonstrace české národní svébytnosti. Už samotné zakládání spolku se neslo v duchu soupeření s německými cvičenci – turnery, ale také zřejmého vzdoru proti Rakouskému císařství. Založení Sokola je v jistém smyslu dovršením českého národního obrození. Sokolové se do značné míry zasloužili o vznik Československa v roce 1918, tvořili páteř československých legií a podíleli se na budování mladého státu. V protektorátním období pak nasadili životy v domácím i zahraničním odboji. Zničit se je podařilo až komunistům v roce 1948. Přesto Sokol v původním duchu přežíval alespoň v zahraničí mezi českými exulanty. U nás byla organizace obnovena až po roce 1989. S bohatou historií Sokola od prvních pokusů o tělocvičné spolky u nás na počátku 19. století až po současnost vás seznámí nová komiksová kniha. Autor scénáře Zdeněk Ležák a kreslíř Michal Kocián, kteří už vydali komiksové knihy Stopa legionáře, Tři králové či Anthropoid aneb zabili jsme Heydricha, na nové knize spolupracovali s odborníky z České obce sokolské a VHÚ.

Výpravný komiks napsaný ke stoletému výročí vniku československých legií v roce 1914 vás zavede na všechna bojiště, kde naše národní vojenské jednotky za první světové války působily. Děj knihy se drží známých historických faktů i autentických pamětí legionářů. Chronologicky sestavené události vás seznámí se založením České družiny, zárodkem našich legií v Rusku, stejně tak se spontánním vznikem československých jednotek v Paříži či v řadách českých válečných zajatců v Itálii. Komiks také přibližuje složité politické souvislosti vedoucí k Velké válce, k bolševické revoluci v Rusku nebo k rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku našeho samostatného státu.

Tomáš Garrigue Masaryk ve stostránkovém životopisném komiksu vzniká k příležitosti 80. výročí úmrtí našeho nejvýznamnějšího státníka 20. století. Komiks sleduje veřejný i soukromý Masarykův život a zaměřuje se na klíčové události, které jej směrovaly k vyvrcholení jeho kariéry coby prvního prezidenta samostatného Československa. Začínáme před jeho narozením a provázíme ho dětstvím, dospíváním i studiemi. Výrazný obrat v Masarykové životě nastává jeho příchodem na pražskou univerzitu v roce 1882, kde se začíná zapojovat do veřejného života. Komiks zmiňuje boje o rukopisy, Hilsnerovu aféru, Masarykův vstup do politiky a konečně i jeho snahy vedoucí k osamostatnění Československa. Významná část komiksu se věnuje působení Masaryka během první světové války a konečně jeho prezidentské éře. V komiksu používá autor prvek vypravěče, samotného Masaryka ve zralém věku, který retrospektivně komentuje svůj život. Tento prvek odkazuje na Čapkovy Hovory s TGM, které jsou významným podkladovým zdrojem části komiksu.

Milada Horáková je nejznámější obětí politických monstrprocesů v Československu. 27. června 1950 byla popravena v Praze na Pankráci. Co o ní víme víc? Právnička, sociální pracovnice, poslankyně, aktivní účastnice prvního, druhého i třetího odboje, bojovnice za práva žen… Je toho hodně, ale stále to málo vypovídá o její skutečné osobnosti. Stostránková komiksová kniha spisovatele Zdeňka Ležáka a výtvarnice Štěpánky Jislové čtenáře seznámí se životem Milady Horákové mnohem podrobněji. Provede je dětstvím a mladými léty Horákové, její prací právničky na sociálním odboru, její odbojovou činností za druhé světové války, vězněním nacisty i vstupem do velké politiky po druhé světové válce. Nedílnou součástí je i soukromý život této političky. Kniha dále sleduje zapojení Horákové do protikomunistického odboje po únorovém převratu, její zatčení v září 1949, série výslechů, vytvoření procesu a celý jeho průběh až po rozsudek a popravu. Kromě příběhu hlavní hrdinky sleduje také osudy vedlejších postav, čímž dokresluje charakter doby. Autenticky a velmi věrně vykresluje příběh jedné z největších osobností novodobých českých dějin.

Kniha nabízí netradiční pohled na důležité období české historie prostřednictvím komiksového zpracování osudů tří významných osobností z doby husitské revoluce. Čtenáři se seznámí s fakty a souvislostmi, a to nejen formou příběhů, ale i prostřednictvím textové části, která přináší poselství mistra Jana Husa, význam Karlovy univerzity, papežský koncil, protestantskou reformaci a běžný život ve středověku. Tři komiksové příběhy se zaměřují na: Jan Husa, jehož životní příběh zahrnuje kázání a mučednickou smrt; krále Václava IV., jehož raná korunovace, vladařské povinnosti a komplikovaný vztah s Husem vedou k jeho smrti; a Jana Želivského, jehož kázání a role v revoluci vyvrcholí defenestrací a popravou. Kniha je určena mládeži, ale jistě osloví i širokou veřejnost. Autory jsou Zdeněk Ležák, novinář a publicista, zaměřující se na dětskou literaturu a historii, a Michal Kocián, ilustrátor s bohatou zkušeností v komiksové tvorbě, inspirovaný francouzskými výtvarníky.

Osudy československých legionářů. Na komiksovou knihu Stopa legionáře, která mapuje historii československých legií za první světové války, navazujeme volným pokračováním s podtitulem Osudy. Najdete v ní osudy dvaceti známých legionářů, které jsou vždy popsány ve stručném životopisu a krátkém komiksovém příběhu. Komiksy se zaměřují na klíčové události jejich životů a zdaleka nejsou situovány jenom do období první světové války. Mnoho legionářů bylo zapojeno do odboje za německé okupace, některým později zkřížili životní dráhu komunisté, jiní se zase vydali na cestu zla ať už na straně fašizmu či komunizmu. Dvacet osudů je zkrátka rozprostřených do velké části dvacátého století a živě dokumentují naše divoké novodobé dějiny. V knize najdete tato jména: Jan Čapek, Antonín Číla, Stanislav Čeček, Emanuel Moravec, František Moravec, Radola Gajda, Otto Gutfreund, Otakar Husák, Sergej Ingr, Vladimír Klecanda, Karel Kutlvašr, Vojtěch Luža, Josef Mašín, Rudolf Medek, Heliodor Píka, Ludvík Svoboda, Jan Syrový, Josef Jiří Švec, Rudolf Viest, Sergej Vojcechovský.

Tři vojenští důstojníci, dva prošli československými legiemi, třetí byl příliš mladý, aby se k nim stihl přidat. Zato patřil k výjimečným střelcům a odvahy měl na rozdávání. Po obsazení Československa hitlerovským Německem 15. března 1939 se zapojili do armádou organizovaného odboje Obrana národa. Po několika čistkách gestapo odbojovou skupinu zdecimovalo a naši tři důstojníci se postupně stali klíčovými osobnostmi domácího odboje. Tři králové – Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek. První dva gestapo popravilo, třetí zemřel v boji při pokusu o jeho zatčení. Jejich příběh jsme zachytili ve výpravném stostránkovém komiksu, který pokrývá činnost Tří králů od jara 1939 až do smrti posledního z nich na počátku léta 1942. Příběh vám navíc dá nahlédnout do činnosti dalších významných skupin domácího odboje, protože naši tři hrdinové tyto skupiny propojovali. Tři králové patří k největším hrdinům a morálním vzorům našeho národa.

Komiksová adaptace stěžejního díla Jana Amose Komenského svým tradičním výtvarným i jazykovým pojetím ctí alegoričnost původního textu a současně volí jazyk srozumitelný pro současného čtenáře. Záměrem je přiblížit tento literární poklad a jeho poselství lidem, které by původní text od četby patrně odradil. Autoři se snažili, aby byl komiks zábavný a překypoval detaily, jimiž se může čtenář bavit dlouhé hodiny. V závěru knihy je uveden plný text původního díla.

V pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze zemřelo v boji 18. června 1942 sedm československých parašutistů z pěti různých výsadků. tím skončila jedna z nejvýznamnějších operací československého odboje, operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přestože původní výsadek čítal pouhé dva muže, na přípravě operace se nakonec podíleli i další parašutisté a jejich společný osud se naplnil právě v kryptě pravoslavného kostela. Komiksová kniha sleduje příběh parašutistů ze všech dotčených výsadků, od jejich seskoku až po hrdinskou smrt. Nejvýznamnější částí komiksového příběhu je vlastní atentát a poté bitva v prostorách chrámu.

Takové prázdniny Robert ještě nezažil. Na cestě po USA si pořídil pistolnický obleček a vyrazil do indiánské rezervace. Hra na kovboje se ale záhy změnila v drsnou realitu prožívanou mezi kovboji a indiány v záhadně ztraceném a zapomenutém městečku Jail City na konci 19. století. V napínavém komiksovém příběhu Roberta alias Bobbyho, jeho matky Liliany a jejich nových přátel zažijete divoké střílečky, zběsilé honičky na koních i bez nich, přátelství i nenávist na život a na smrt.