Pavel Vančát Reihenfolge der Bücher

Vizuálně radikální katalog k výstavě Obrazy konců dějin 85-95 vydává nakladatelství BiggBoss společně s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze. Bordelická bible, v níž se na 462 stranách koncentruje ultimátní devadesátkový chaos, svérázným způsobem popisuje proměny obrazového kánonu od poslední fáze komunismu přes nekontrolovaný revoluční kvas až po postupnou komercionalizaci nové mediální scény v České republice. Všímá si i opozičních, avantgardních a antisystémových tendencí celé epochy, ale také tehdejšího zpravodajství, reklamy a popkultury. "Obrazy konců dějin jsou vizuální esejí o jedné antidekádě, kdy radikální politické změny probíhaly paralelně s výraznou proměnou vizuálních médií a jejich rolí," shrnuje kurátor výstavy a editor katalogu Pavel Vančát. Publikace se čtyřmi verzemi obálky má podobu kancelářského pořadače se záložkami doprovázenými časovou osou s obaly LP. Na nejlesklejších papírech se zde potkávají kalkulačky z československého zásilkového katalogu Magnet s fotografiemi Depeche Mode v Praze od Antona Corbijna nebo erotické časopisy se snímky pojízdných prodejen Jana Malého a teleshoppingem TV Nova. "Grafické zpracování využívá pokleslou estetiku, klišé, první systémové fonty a technická omezení překotně se uvolňující, naivní i machrující doby," dodává Zuzana Lednická ze Studia Najbrt, která se postarala o grafický design katalogu.

Rozsáhlá výstava Theodora Pištěka Angelus v Domě umění v Brně je doprovázena stejnojmenou knihou, editovanou Martinem Dostálem a v grafické úpravě Zdeňka Zieglera a Jana Boučka. Přináší nejen stěžejní Pištěkovy práce z fotorealistického období, ale všímá si i Pištěkových uměleckých začátků na konci 50. let a porvé představuje nejnovější práce z posledního umělcova období. Texty, jejichž autory jsou vedle Martina Dostála, Jiří Šetlík, Pavel Vančát, Terezie Petišková a Michal Novotný, odhalují překvapivé pohledy na kontext Pištěkova díla a jeho ikonografické zdroje. Kniha dokládá šíři a intenzitu Pištěkovy práce na souboru obrazů, kreseb a plastik ze všech jeho důležitých tvůrčích period a uvádí tak čtenáře do osobitého pištěkovského světa plného iluzí, tajemství a překvapivého obrazového vyprávění. Anglická verze knihy.

Publikace doprovází rozsáhlou stejnojmennou retrospektivní výstavu v Domě umění města Brna, která znovuobjevuje legendární fotografickou skupinu EPOS. Inscenované snímky brněnské skupiny, kterou tvořili Jiří Horák, Rostislav Košťál, František Maršálek a Petr Sikula, se výrazně zapsaly do dějin československé fotografie. Tvorba Eposu úzce souvisí také s brněnskou uměleckou scénou přelomu šedesátých a sedmdesátých let, mimo jiné s nastupující hereckou generací kolem Divadla Na Provázku. Jejich inscenovaná fotografie si jako tzv. Brněnská škola aranžované fotografie vydobyla místo v dějinách československé fotografie. Elegické, pochmurné ladění fotografií souvisí s tehdejším mentálním nastaveném vzdorné vlasaté „bigbítové“ mládeže sedmdesátých let i svobodnou hippie náladou konce let šedesátých. Fotografie skupiny nesou znaky inspirace filmovou estetikou Nové vlny, módní fotografie a reportážní fotografie tehdejších časopisů orientovaných na mladou generaci. Publikace s texty Pavla Vančáta, Antonína Dufka, Ladislava Plcha a Michala Konečného rozsáhle dokumentuje a analyzuje tento jev.

Knížka, rekapitulující dílo fotografky Marie Kratochvílové (1946). Fotografka patří k důležitým osobnostem kulturní obce města Brna. Aktivně tvořila zejména v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, kdy se věnovala výtvarné fotografii a dokumentaci děl místních umělců konceptuálního a akčního zaměření. Publikace se soustředí na vhled do autorsky orientovaného fotografického díla M. Kratochvílové, které svým charakterem souvisí více, než s paralelním vývojem československé fotografie, s dobovou progresivní volnou, výtvarnou tvorbou. Publikace také shrnuje dosavadní biografické a bibliografické údaje o autorce.

Téma publikace se nachází na pomezí monografie a autorské publikace, zkoumá parametry fotografického média. Dvojrozměrný formát fotografie je základním stavebním materiálem komplexní konceptuální práce umělecké dvojice Aleksandry Vajd a Hynka Alta. Kniha představuje projekty z posledních deseti let, zhodnocené českými teoretiky a kurátory Jiřím Ptáčkem a Pavlem Vančátem. Obsahuje klasický rejstřík popisků, které informují o názvech, datumech vzniku a rozměrech sérií. Avšak vyobrazení postrádají logiku řazení, což brání reprezentativnímu zobrazení nejdůležitějších aspektů jejich práce. Vnímání jednotlivostí v původním celkovém záměru autorů je narušeno. Systém vazeb vyobrazení je založen na interpretaci grafických designérů knihy. Hlavní textová část, formát rozhovorů Jena Kratochvila s umělci, nenese standardní zhodnocení, ale spíše osobní sondou do myšlení za prezentovanými díly. Specifický rozptyl lokalizace umělců, žijících v různých lingvistických prostředích, se odráží v trojím jazykovém znění textů – českém, slovinském a anglickém. Kniha se tak stává plynoucím organismem, procesem zkoumání možností redefinování média a participativním projektem přesahujícím samotnou práci autorů.